Doporučujeme

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Naštvanost je normální, ale musíte se jí umět zbavit

  • 0
Podrážděnější, vzteklejší, útočnější. Takoví v poslední době jsme. A nejen my, je to celosvětový trend. Kde hledat příčiny tohoto stavu? A čeho se následně snažit aspoň trochu vyvarovat?

Lidé si více závidí, utrhávají se jeden na druhého, pomlouvají se navzájem, vyčítají si úplně zbytečné věci. Neříkáme, že se tak chovají všichni a pořád. Ale tato tendence stále stoupá. 

A přestože na to zatím nejsou vypracovány žádné hmatatelné výzkumy, protože je potřeba nějaký časový odstup, psychologové a sociologové se tím vážně zabývají. Otázkou totiž je, kde se to v nás bere a také… kam až to může zajít.

Většinu lidí napadne, že je to přece logické. Poslední rok žije každý vzhledem ke koronavirové pandemii v neustálém stresu a strachu. A ten se musí někde ventilovat. Pro mnoho jedinců se veškeré splíny a starosti mohou ve skutečně změnit v agresi. 

„Kromě všech zmíněných pocitů se krizová situace často projevuje i špatným spánkem,“ vysvětluje psycholožka Jelena Kecmanovič a pokračuje: „ Lidé často nemohou dlouho do noci usnout nebo se naopak brzy budí a první, co jim vytane na mysli, je zákeřné slovo: koronavirus. Tím se dostanou do spirály obav.“ 

K tomu se ještě přidá únava z nevyspání a tendence vybuchnout vzteky při sebemenší příčině je na spadnutí.

Pouze pandemie za náš vztek nemůže

Ano, to je samozřejmě pravda. Ale ač si to teď možná nebudete chtít přiznat, společnost se propadala do této agresivní temnoty už dávno před pandemií. Ta sice nějaké projevy uspíšila, ale rozhodně nelze vinit jenom ji. I když sklony, které se objevovaly před jejím vypuknutím, pomohla poměrně razantně zesílit.

Nepodléhejte svým emocím

Ze všeho, co se na vás dnes valí, si můžete připadat malí a nepotřební. A to je k vzteku. Ale to nehlásí váš rozum. To se jen rozjitřené city snaží bušit do bubnů vaší mysli. Není dobré je poslouchat. Dokážou vás dostat do spirály věčných pochybností o sobě. Tím vám sníží sebevědomí, vyvolají úzkost a od té je, pokud k tomu máte byť malé sklony, jenom krůček k agresi. 

Pokud se ocitnete v této situaci, řiďte se následujícími kroky:

  • Přinuťte rozum, aby daný stav vysvětlil.
  • Jasně si definujte, proč byste se cítit malí rozhodně neměli.
  • Vyhodnoťte, zda je nutné dostávat se do situace, která vám to způsobila.
  • Pokud ne, vyhněte se jí.
  • Když ano, oprosťte se ihned po návratu k ní od citů a používejte jen mozek.
  • Mluvte o tom s přáteli či s par tnerem, protože vyslovená pravda je viditelnější.

Jedním z největších záškodníků v této oblasti jsou sociální média. Na jednu stranu jsou dnes často jedinou možností, jak komunikovat s blízkými. Na tu druhou ale hodně ubližují. 

Jakýkoli jedinec se na nich nebojí říct – nebo spíše napsat – cokoli, tím spíše, pokud má falešný účet, kde nepřizná své jméno. Vyjadřuje se ke všemu plamenně a vznětlivě, protože tak si to doba žádá.

 „Vztek a útočnost se skutečně staly paradoxně ctností dnešního věku. Dříve se za tyto vlastnosti lidé styděli, dnes jim přidávají u okolí plusové body,“ pokyvuje smutně hlavou psycholog Leon Seltzer. Může za to styl, který každého nutí být tvrdý, ostrý, nekompromisní. Vůdce smečky, pán všeho. Takoví tvorové si zaslouží být následováni.

Média a sociální sítě lidi spíš ničí

„Fungování každé bytosti se posuzuje podle jejího úspěchu. A ten záleží na tom, jestli je dostatečně slyšet a umí si získat následovníky,“ tvrdí odborník. Pokud šíří zlobu, má to lepší. „Výzkumy dokazují, že naštvané anebo lépe řečeno štvavé příspěvky na sociálních sítích mají mnohem větší sledovanost než ty optimistické, a to není dobře,“ varuje expert.

Podobně je to i se zpravodajskými médii. I ta nejobjektivnější vědí, že hlavní je zaujmout masy. V době koronavirové krize je to markantnější než kdy jindy – odevšad se na vás valí příspěvky o tom, kolik lidí se nakazilo, skončilo v nemocnici nebo zemřelo. Počet těch, kteří se bez problémů uzdravili, už ale musíte hledat sami a není to vždy jednoduché.

„Na lidi to pak působí, že je všechno špatně. To v nich vyvolává úzkost a od té už je to jen krůček ke vzteku,“ přiznává problém mediální analytička Mona Beni.

Jste lev, nebo myš? Dusit v sobě vztek se nevyplácí, varují experti

Dalším problémem je absolutní frustrace lidí z politiky a jejích představitelů. I ti běžní smrtelníci, kteří loni na jaře dodržovali vše na sto procent, jsou letos unavení. To neplatí jen u nás, ale v celé Evropě. 

„Naši mocní kážou vodu a sami pijí víno. My se uzurpujeme a oni si žijí stejně vesele jako před tím,“ říká třeba obyvatelka britského Brightonu Anna. Nejsme politický časopis a nebudeme tu toto téma příliš rozebírat. Vědci ovšem uvádějí, že právě politika dnes vede lidi ke vzteku a agresi nejvíc ze všeho.

V zimě lépe pracuje mozek i lidská mysl

Otázkou je, co s tím. Už mnohokrát jsme vám v souvislosti s koronavirovou pandemií radili následující věci a ani tentokrát to nebude jiné: dejte si pohov od sociálních sítí i zpravodajství. Sledujte je jen omezeně a s rozumem, který používejte po svém, a ne tak, jak chtějí jiní. 

Terapie dechem. Zbavte se stresu a podpořte činnost orgánů

Ale protože se nejedná o jev spojený pouze s touto krizí, chce to ještě něco navíc. „Hlavní je zjistit, proč je člověk skutečně uvnitř naštvaný, a pak se to snažit krůček po krůčku rozebrat,“ radí doktorka Kecmanovič.

Nehoňte se pořád za prací ani za tím, aby vám skvěle klapala domácnost. Jděte se projít a popřemýšlejte o sobě. Hýbejte se a zhluboka dýchejte. A nebojte se zimy. Pro tyto účely je mnohem lepší než horké léto. Probudí mozek a osvěží mysl. A nezapomeňte nikdy na společnou víru: bude líp.

Síla dechu

Pokud jste v sevření zlosti a vzteku, je vaše tělo přímo nafouknuté k prasknutí. A musí se uvolnit. Jinak se ani vaše mysl nedostane do správného stavu. Proto je důležité umět se v klidu a správně vydýchat. Když cítíte, že bobtnáte, je potřeba se zpomalit. A začít s dechem je v tomto případě ta nejlepší věc. 

Napočítejte si v duchu do deseti nebo klidně i do dvaceti a po tuto dobu zklidněte své dýchání. Zhluboka se nadechněte, nechte na dvě vteřiny vzduch v sobě a zase ho vydechněte. To zopakujte aspoň osmkrát. Nejenže se zastavíte ve své zuřivosti, ale také se vám krásně okysličí mozek, což má pozitivní vliv. 

Pokud máte více času a nemusíte se srovnat během pár minut, udělejte si z toho domácí rituál. Lehněte si do tiché místnosti (nebo poproste rodinu o aspoň deset minut klidu), zavřete oči a představujte si nějaké nádherné místo, kde jste byli anebo někdy chtěli být. Při tom uvolněně dýchejte a těšte se. Jednou se tam třeba opravdu dostanete.


  • Vybrali jsme pro Vás