Jednou z těchto tradičních oslav je masopust, svátek dobrého jídla, tance, zábavy a piva, který předchází tradičnímu půstu. Masopustní oslavy letos začaly 6. ledna na svátek Tří králů a vyvrcholí masopustním úterým 9. února. Dříve se od následujícího dne, Popeleční středy, striktně dodržoval tradiční čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc.
Příprava na tři závěrečné dny masopustu začínala již takzvaným tučným čtvrtkem. V tento den si měl každý dopřát dostatek dobrého jídla a piva. A právě pivo k tradičnímu hodování a tedy i k masopustu neodmyslitelně patří. „Vzhledem k obsahu hořkých látek pivo vzbuzuje chuť k jídlu a funguje jako aperitiv. Dá se vhodně spojit s konkrétním jídlem, zároveň podporuje trávení a může proto posloužit jako digestiv. Proto české pivo v čele s ležákem Pilsner Urquell od nepaměti patří k české kuchyni, kde slouží jako skvělá ingredience a některá jídla se bez zapíjení pivem prakticky neobejdou,“ radí Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. K masopustnímu jídelníčku neodmyslitelně patřila vepřová pečeně s knedlíky a se zelím, koblihy plněné povidly či mákem, šišky, nebo sváteční kynuté pečivo boží milosti.
Na masopustní neděli zvanou taneční už od rána hráli na návsi místní hudebníci. Poté se společně s obyvateli vesnice přesunuli do hospody, kde se pilo tradiční české pivo, hrálo a tančilo. Masopustní pondělí navazovalo na taneční neděli tzv. mužovským bálem, kterého se mohli účastnit pouze ženatí pánové a vdané dámy. Tanečníci se museli snažit, protože se věřilo, jak vysoko dívka při tanci vyskočí, tak vysoká bude úroda obilí.
Masopustní úterý bylo vrcholem masopustních oslav. V tento den se lidé převlékali do masek ve snaze získat vlastnosti oné masky. Maškarády obcházely jednotlivé domy ve vesnici a prováděly žerty na hospodáře a hospodyně. Nikdy však nesměla chybět výslužka a tradiční masopustní pohoštění doplněné pivem. Během průvodu hrála muzika, zpívalo se a tancovalo. Závěrečný obřad pochování Masopusta či Bachusa měl různé podoby v jednotlivých regionech, ale všude ztělesňoval konec masopustních oslav a příchod čtyřicetidenního postního období.
