Rovnou mám pro vás dobrou zprávu - SH3 se vrací ke svému počátku a navazuje spíše na díl první, ovšem s grafikou posunující úroveň her pro naší černou konzoli opět o trochu dál. Co o trochu, o dost. Mlha je sice na úrovni dvojky, ale světelné efekty tolik potřebné pro iluzi ošklivého a nepřátelského prostředí jsou prostě výborné. Takže majitelé PC co lezete kam nemáte a zrovna čtete tyto řádky, začněte si pomalu šetřit na pořádnou grafickou kartu, ať vám to taky jednou poběží!
Ale postupně. V jedničce jsme měli tu čest seznámit se s Dahliou, ženou, která se s pomocí doktora Kaufmana rozhodla přivolat Samaela. A především s jejich dcerou Alessou, která aby unikla trýznivému osudu (určitě si to pamatujete, jednalo se o upálení za plného vědomí atd.), stvořila si pro sebe temnou stranu Silent Hillu, kam ukryla svou duši před matkou. Brzy jsme tak mohli vidět, kam to vede, když někdo nemá co dělat a neumí ani pořádně provádět staré rituály. Ono totiž nestačí jenom volat "ve jménu Ophiela, Bethora, Aratrona a Phalega, projev se, Samaeli! Splň naše přání! Ukaž nám svoji moc a krásu!". Takový démon se musí od začátku krotit, nebo všechny zúčastněné zatáhne do těch nejhorších trablů, které si lze představit a taky do nějakých, které si představit ani nelze. A tak se stalo, že přestože lepší hráči po nějakých peripetiích Samaela porazili, jeho vliv zůstal v Silent Hillu přítomný. Díky tomu získá každý z návštěvníků Silent Hillu přístup do té reality, kterou si zaslouží. Člověk
upínající se na to negativní uvidí všechny bytosti jako pekelná stvoření, zato někdo pozitivní je spatří jako obyčejné lidi. Dcera Dahlie, Alessa, tak vnímala vše negativním způsobem a to byly právě příšery, se kterými jste se mohli potkávat. Do nich poté promítala svůj strach a obavy (například sestřičky jsou ve trojce ještě lepší, zato "pyramid head", služebníci Samaela, se sem už bohužel nevešli).
Oscilováním mezi těmito světy začíná naše nejnovější pouť a to doslova; na začátku se objevíte v noci s nožem v ruce, se ztrátou paměti, zato na skutečně nepříjemném místě - podivné pouti, kde poblíž vás sedí na lavičce veliký maskot v podobě růžového králíka. Takový ten co ho můžete občas potkat na ulici jak rozdává letáky. Má červenou barvu kolem pusy (mohla by to být krev) a vy nevíte, jestli je to jenom převlek odložený na lavičku nebo snad uvnitř někdo je? A pokud ano, proč se nehýbá? Zatímco se snažíte rychle opustit tohle neveselé místo, už na vás vedle číhá mechanická kreatura. Po krátkém souboji podlehnete a umíráte... Jenže co to? Najednou se probudíte v nějakém rychlém občerstvení a zdá se, že to byl jenom sen. Hurá. Tak rychle zavolat tatínkovi, že už jste na cestě. Jenže on to nebyl sen.
Úvod jako vystřižený z filmu Davida Lynche už dává tušit opravdu dobrou zábavu, navíc na ní stojíme jako první ve frontě. Tentokrát snad poprvé v dějinách PS2 průmyslu japonská hra
vychází nejdříve v Evropě a teprve za několik týdnů posléze v USA. Její úvodní obrazovka obsahuje přepínání mezi PAL a NTSC, takže můžete vrátit svému bratránkovi z Ameriky nebo nějakému příteli z internetu dluh a potěšit ho zajímavou novinkou. Co tímto experimentem vydavatelé sledují není úplně jasné, necháme se překvapit. Dále je zde opět možnost volit mezi nastavením Hard, Normal, Easy a to jak pro souboje, tak pro hádanky. Kdysi plánovaná volba Beginner, která měla odstranit ze hry všechny bestie, se nekoná. Takže trénujte svaly. Ale nebojte se, nejste na všechno úplně sami. V inventáři je totiž k dispozici zrezivělá tyč. Dá se s ní dobře mlátit každý, kdo má jiný názor. To jsem ale trochu odbočil.
Dalším popisem bych vás však připravil o nejedno překvapení, takže telegraficky: postavy jsou výborně vymodelované a to včetně mimiky; voda vypadá zase o trochu víc jako skutečná voda; pro zpracování mramorem vykládaného nákupního centra, kde zažijete další horké chvilky, byl patrně pozván architekt a celé to skutečně dělá jeden z nejlepších dojmů ze současné nabídky her pro PS2.
Určitě se podívejte na http://www.sh2003.com. Najdete tam grafiku na motivy hry, tuny textů v japonštině a příjemný hudební doprovod (má to dobré basy). Zdá se, že některé místnosti jsou jakési malé kvízy - třeba ve 106 můžete zadat kód ke dveřím. A co za nimi čeká? Počkejte si na recenzi…
