100 lidí, 100 chutí. Mě taky nikdy nebrali hry typu diablo ze kterého tady na BW uchcáváte, ale nenapadlo mě ty hry nějak hanit. Kdyby si ty hry popularitu nezasloužily tak ji co? Tak ji přece nemají.

Názor Vám samozřejmě neberu, chraňpříroda, ale zásadně nesouhlasím. Stejně je to jen clickbait

Na prvního Poldu mám nostalgické vzpomínky, ale to je dáno hlavně tím, kolik mi bylo tehdy let, jak bylo řečeno, tím dabingem, no a právě tou absurditou. Tehdy (na základce) jsme s kamarádem pořád citovali hlášky z Poldy. Na druhou stranu argumenty v tomto článku se dají všechny uznat. Absurdní humor nesedne každému, příběh je infantilní a šílenost řešení "puzzlů" přesně v duchu devadesátkových adventur (z nichž mám nejlepší vzpomínky na Kyrandii a z těch veselejších Agenta Mlíčňáka; Horké léto mě zas tak nebavilo).

Tak či tak, co jsem vůbec nepochopil, je zdejší diskuze. Člověk nemusí s recenzí, komentářem nebo kritikou souhlasit a může napsat proč, ale na co tolik osobních útoků vůči autorovi? Nejvíc mě dostává podotknutí od pána o pár komentů níže, že je vlastně od pana Srpa drzost hodnotit hru, když žádnou obdobnou hru nikdy nevyvíjel. Že by tedy mohli hry hodnotit jej vývojáři? Filmy režiséři? Jídlo kuchaři? A nebylo by to náhodou proti té myšlence, že tyto hodnotící články v nějakém periodiku mají být psány z pohledu potenciálního koncového zákazníka či konzumenta, kterému je při hraní upřímně jedno, jestli někde programátor zoufale dva týdny hledal chybějící středník? Konec konců, vzato do důsledků, by se pak dalo říct, kde bere vývojář her grafik drzost hodnotit třeba ozvučení hry. Takže by u větších projektů nemohl vlastně hodnotit nikdo nic. Navzdory tomu, že to jsou produkty pro zákazníka, tzn. je celým jejich účelem, aby byly zákazníkem - laikem hodnoceny (a to ideálně samozřejmě pozitivně).

Jen na okraj: mě styl psaní i volba témat Honzy Srpa baví. Dodává to Bonuswebu jakousi neotřelost a šťávu a dává připomenout na staré časy Score, Andreje Anastasova apod.

No, do Adrewa má ještě daleko :)

Tady je někdo jelito A já to určitě nejsem.

Pane Srp, teda kolbouk dolů. Je mi 41 let a za ty roky, co dělám v herní branži, (začínal jsem s Hidden & Dangerous, tedy nemám s Poldou nic společného) jsem viděl, na tom našem malém rybníčku ledacos. Ale takovouhle - až snad skoro nenávist, s tím se člověk často neshledává. Já sám říkám, že jeden nemusí věc nutně umět, aby mohl kritizovat, ale zase to má nějaké limity. Tady bych snad udělal výjimku a řekl Vám, abyste si teda laskavě vytáhnul hlavu z vlastního pozadí, a zkusil něco vyrobit sám, když je to tak snadné. Pak si takové, s odpuštěním, řeči, necháte jistě od cesty. A mohu se ještě zeptat na tu většinu značek u ledu? Krom snad Unrealu, po kterém se akorát jmenuje jeden malý engine, který asi neznáte, jsou všechny ty značky, jako hry, živé a zdravé, buď formou remasteru, remaku, nebo pokračováním. Já sám jsem Poldu nehrál, nebyl to můj šálek čaje, ale hra se prosadila a hotovo. Jistě, souhlasit nemusíte, ale tohle bylo, dle méjo názoru, dost přes čáru.

...nenávist...

k dotazu - poslední Thief je 2014, Starcraft 2015, Unreal vyšel naposledy někdy v minulé dekádě, Commandos rozhodně nemají zdravý remaster a Metal Gear Solid je u ledu. Proto většina...

Honzo jakým právem se pasuješ do role " Boha " aby jsi psal že hra která má úspěch si tento úspěch nezaslouží? Lidem se evidentně líbí a chtějí ji hrát, jestli s tím máš problém je víc řešení, ale rozhodně to není psaní těchto hloupostí.

Ano, hlavně už na nic nikdo nepište názory, jediným měřítkem kvality bude odteď popularita mezi plebsem.

Jednička a dvojka mě nebavila vůbec. Trojka s Jégrem a Voříškovou byl skvělý, ale osobně se mi nejvíc líbila čtyřka se Santusovem a strojem času. Škoda že neznám víc her s tématikou cestování v čase :( poradíte? Pětka a PRČA s teleportem ve tvaru zadku byla přímo hrozná a krátká. A šestka jakoby snad ani nebyl Polda. Ale docela fajn adventura.

Hrál jste Mission Critical? Staré, anglicky, pěkné, na konci nějaké cestování časem.

Mám point n click adventury rád, ale musí být dobře napsané a hráč by se neměl dostat do situace, kdy zkouší všechno na všechno a čeká, že něco náhodou vyjde, protože akce, kterou je třeba udělat je zcela nelogická.

Tím nemyslím, že by měla být adventura snadná (například jinak velmi dobrá NIBIRU - Posel bohů).

Poldu 1 jsem před lety zkusil a asi po hodince dvou odložil a už se k ní nevrátil. Nelíbila se mi laciná grafická stylizace, stupidní zápletka, protivný Sobotův dabing, hloupý humor,...

Horké léto ze stejného roku mi přišlo po všech stránkách lepší.

A já se klidně přidám.

Sobotův herní dabing, zvlášť ten do Counter-Striku, Dooma - Super!

Nikdy mi ale dlouho nevydržely ani dobré adventury, natož tohle. Mám rád hádanky, ale musí to mít hlavu a patu. Když to vzdám, a přečtu si nápovědu, musím si říct, jaký jsem cenzor, aby mě to motivovalo hrát dál. U tohohle si ale člověk říká, jaký byl cenzor autor, a rekonstruovat jeho myšlenkové pochody je občas problém i když má člověk řešení před sebou.

Tahle hra za můj čas náctiletého rozmazleného flákače zkrátka nestála...

Měl jsem z téhle série podobné pocity, jako autor. Jen v jedné věci nesouhlasím, protože si projekt popularitu rozhodně zasloužil - je třeba vnímat tyto hry jako nenáročné oddechovky pro unavené lidi. Jako příměr bych nabídl třeba filmy Uwe Bolla, pro které taky platilo, že jsou nejlepší s dvojkou v žíle.