Možná si vzpomenete na povedený letecký titul Pilotwings pro SNES a jeho následovníka Pilotwings 64 pro N64, možná ne. Nevadí, pokud si na některý z výše uvedených titulů od Nintenda vzpomenete, tak vězte, že s novinkou Wing Island nemají kromě tématiky zhola nic společného. Především co se týče kvality. Wing Island je první letecká hra pro Wii, která se vydává směrem absolutní arkády. Dokonce obsahuje i nějaký ten příběh pro nejmenší. Ostatně celá hra je určena mladším a příležitostným hráčům, u nichž je ještě jakž takž šance, že by je Wing Island mohl zaujmout.
Inu dobrá, tak co nám to hra nabízí. Máme tu mód kampaně, kompetitivní režim a volný let. No nic moc nabídka, ale lepší než hlavou do vrtule, takže se na zmiňované módy podíváme blíže. Režim kampaně je hlavní náplní hry a pokud u tohoto titulu vydržíte, tak to bude právě kampaň, kterou budete hrát. Podíváte se v ní na několik různých ostrovů či spíše souostroví, které vás rozhodně neohromí svojí rozlehlostí. Jako hlavní hrdina vrabčák jste zdědili po svém dědovi leteckou
firmu a než se vůbec stačíte rozkoukat co a jak, tak vám do hangáru naběhnou zákazníci s těmi nejvíce bizarními požadavky, které jste kdy ve svém vrabčím životě
slyšeli. Nezbývá tak než skočit do kokpitu a roztočit byznys. Spolu se svými novými přáteli z ptačí říše budete muset rozvážet bedny, likvidovat balónky, fotit migrující ptáky, chytat zaběhlé krávy nebo bombardovat skalní masiv, u něhož hrozí zřícení na přilehlý statek. Možná to nejsou bůhvíjak nápadité úkoly, ale některé z nich alespoň na chvíli zabaví, když už nic jiného. Je sice pravda, že většina z nich je nudná a mnohdy i otravná, alespoň si však budete víc vážit těch ucházejících, až lehce zábavných. Druhý, kompetitivní mód nabízí možnost zahrát si několik samostatně stojících úkolů nebo multiplayer. Úkoly se opět nesou v duchu ničení (tentokrát opravdu velkého množství) balónků, prolétání kruhů atd. Hra více hráčů je na tom úplně stejně. Stejná náplň, stejné úkoly atd.
Co se týče audiovizuální stránky, tak ta je na tom obdobně jako samotná hratelnost. Bída, bída a bída.
Co se však týče multiplayeru, tak tvůrce musíme pochválit za originalitu, co se týče jeho zpracování. Nejdříve však musíme objasnit samotnou ovládací metodu, na které je hra založena. Hra svým konceptem přímo vyzývá k horizontálnímu držení wiimotu, jenže ne, tvůrci měli s ovládáním jiné plány. Wiimote držíte klasicky jako ovladač k televizi a nakláněním udáváte směr. Pokud ho nakloníte dopředu, tak letadélko zrychlí a při pohybu ovladačem dozadu uděláte vývrtku. Jenže stejně jako
v případě Super Monkey Ball: Banana Blitz je držení ovladače tímto způsobem velmi nepatřičné. Naklánění letadla je nepřesné, necitlivé a sžít se s ovládáním rozhodně není žádný med. Připojit můžete i nunchuk, díky němuž se pak budete moci i rozhlížet po okolí. Tato funkce je však víceméně k ničemu, takže doporučujeme nunchuk nepřipojovat. Alespoň se vám nebude plést pod ruce, až budete s wiimotem kroutit v nesmyslných úhlech mnohdy až do vykloubení zápěstí.
Ve dvou hráčích pak samozřejmě můžete hrát každý na svém wiimotu, ale pokud druhý nevlastníte, tak nevadí. Stačí připojit k jednomu wiimotu nunchuk, který se
rázem stane pro druhého hráče hlavním ovladačem. Ano, je to sice trochu ošemetná ovládací metoda, u které hrozí nedobrovolné odpojení druhého ovladače, ale jako nouzové řešení to funguje. Jestli tedy najdete někoho svolného k hraní tohoto paskvilu jménem Wing Island, tak rozhodně nemusíte alespoň utrácet peníze za další ovladač. Alespoň jedno malé plus.
Jak již bylo totiž řečeno, tak design misí za moc nestojí, ovládání také ne a to jsme ještě nehovořili o kolizním modelu. Radíme radši do ničeho nevrážet, neboť kolize připomínají spíše než havárii letadla tak akorát srážku dvou nákupních vozíků, navíc doprovázenou nesmyslným chrchláním, vycházejícím přímo z wiimotu. Pokud letíte pouze s jedním letadlem, tak se to dá ještě zvládnout, ale s celou letkou již nikoliv. Ano, ve Wing Island budete ovládat i pětičlennou letku. Ovládání je přitom stejná, jen musíte brát v potaz, že nemanipulujete s jedním letadlem, ale pěti najednou. Pomocí tlačítka A můžete naštěstí alespoň měnit formace letky, takže
jakmile budete prolétat pod libovolným objektem tak alespoň nemusíte přijít o všechna svoje letadla.
Co se týče audiovizuální stránky, tak ta je na tom obdobně jako samotná hratelnost. Bída, bída a bída. Zvuk je otřesný a efekty připomínají coin-opové maringotky z raných let devadesátých. Hudba je něco, na co budete vzpomínat ještě dlouho, ale rozhodně ne v dobrém. Popravdě řečeno, vůbec bychom se nedivili, kdyby vás otravné melodie z Wing Island budily i ze spaní. Takový děs jsme dlouho neslyšeli a to jsme odehráli již kvanta japonských bojovek s otřesným metalovým doprovodem, ale hudba ve Wing Island je vážně síla. Okamžité ztlumení hudby není možnost, ale nutnost pro přežití.
|
|
Některé úkoly
Otřesná hratelnostCelkově tak lze hru zhodnotit jedině slovy „Ruce pryč!“ Nenabízí nic, co by bylo hodné vašeho zájmu. Pokud máte hezké vzpomínky na Pilotwings, jako někteří členové naší redakce, tak si je rozhodně nekažte tímto odpadem. Pokud byste přeci jenom chtěli zažít stejný pocit jako při hraní Wing Island, tak například zavolejte své bývalé přítelkyni a zeptejte se jí, proč vás opustila. Budete se bavit stejně jako s touto hrou a to pouze za cenu telefonního hovoru.
| Wing Island | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
