Akční závodní hry, v nichž se používají různé předměty a jimiž lze škodit soupeřům, to mají minimálně na Swicthi těžké. Mario Kart 8 DX je po všech stránkách vybroušený klenot a troufám si tvrdit, že z trůnu ho sesadí nejdříve až další regulérní díl v sérii.
Nickelodeon Kart Racers
Přesto jsem rád, že to ostatní nevzdali, protože proč si nezajezdit s jinými postavičkami a v jiném prostředí, že. Na dobrý pocit z jízdy není třeba úplně špičková grafika a i menší tým může zaujmout novými nápady.
To ovšem není případ Nickelodeon Kart Racers, který se až okatě inspiruje slavnou konkurencí, aniž by kromě jiného kabátku a vlastních postav dodal něco vlastního. Problém je, že prakticky vše dělá hůře a na Switchi jsou neodpustitelné problémy se stabilním snímkováním. Ale popořadě.
Nickelodeon Kart Racers
Nickelodeon Kart Racers
Po spuštění máme na výběr hru pro jednoho hráče, multiplayer a návštěvu obchodu. Obchodu se netřeba obávat, zde se za herní měnu nakupují vylepšení pro vozítka. Multiplayer je pouze lokální, a to pro dva až čtyři hráče. Na výběr je klasický šampionát, volná jízda a bitvy v arénách. Hra pro jednoho hráče strukturu kopíruje, jen místo arén tu je hra na čas. Asi se tvůrci nechtěli párat s umělou inteligencí botů, tak režim raději vynechali. Šampionát lze hrát ještě sólo a v týmech. A to je co se režimů týče vše.
Tratí je celkem 24, což zní dobře, jenže tematicky jich je mnohem méně a kvůli grafické nevýraznosti a všudypřítomnému zelenému slizu vypadají skoro stejně. Na výběr jsou dále tři stupně rychlosti, kdy ta první je vyloženě pro děti, a tři stupně AI. Nečekaně malý je seznam závodníků, který zahrnuje poslední verzi Želv Ninja se jmény jako Mikey a Raph, dále tu máme samozřejmě Spongeboba a Patricka. Celkem dvanáct kousků je na možnosti Nickelodeonu hodně málo.
Nickelodeon Kart Racers
V podstatě totožné jako v Mario Kart 8 je přizpůsobení vozítka, kdy si volbou pneumatik, motoru či kluzáku ovlivníme atributy jako rychlost, akcelerace, ovladatelnost a podobně. Konečně se dostáváme na trať, ale ani tady nás žádné příjemné překvapení nečeká. Grafika vozítek a postaviček je fajn, ovšem trať a prostředí celkové za moc nestojí. Vypadá to trochu jako deset, patnáct let stará hra, kterou někdo přepnul do vyššího rozlišení.
Závody jako takové šlapou celkem dobře, protože opět kopírují Mario Kart 8, včetně známého rychlostního boostu z driftu. Když projíždíte zeleným slizem, nabíjí se turbo. Předměty na trati pak vnášejí do hry trochu akce. Opět je to jinak vypadající klasika: pizza přes obrazovku zabraňuje pořádnému výhledu, raketa sejme protivníka a naopak štít vás dočasně ochrání.
Ze Sonic & All-Stars Racing Transformed tu máme schopnost vozítka plynule se měnit v člun a kluzák, což je vítané zpestření. Zní to jako skvělá zábava, bohužel chybí požitek z jízdy. Kolize jsou takové nedomrlé. Jedinou novinkou je asi nutnost na některých tratích jezdit jakýsi slalom mezi šipkami, v opačném případě následuje penalizace.
Co hru ovšem neskutečně sráží, a vlastně je to pro mě i hlavní důvod, proč mě nebavilo hrát dál, je snímkování. Framerate sice nikdy nespadl na nulu, ovšem na některých místech se hra nepříjemně zpomalí a zacukává. Myslel jsem, že je problém ve větším počtu závodníků naráz, ale ne, situace se opakovala i v režimu, kdy jsem hrál sám na čas. Předpokládám, že verze na velkých konzolích na tom bude lépe, Switchovou ovšem doporučit nemohu nikomu. Není to vyloženě nehratelné, jenže proč si kupovat něco, když na výběr jsou kvalitnější alternativy.
