Mass Effect 2: je tu jedno z nejočekávanějších RPG. Zaslouží chválu

Jedna z nejepičtějších akcí všech dob, která zklame snad jen zapřisáhlé milovníky RPG žánru. Pro všechny ostatní je to naprostá povinnost.

Mass Effect 2 (PC)

Pokračování vesmírného RPG (Role Playing Game, hra na hrdiny) část hráčů uvede do extáze, zatímco jiné zaskočí. Druhý Mass Effect se vydal o poznání akčnější cestou než předchůdce a nutno uznat, že mu to sluší i takhle. - čtěte recenzi Mass Effect

Pokračování jde na věc pěkně zostra. Vše začíná Shepardovou smrtí. Nic ale není takové, jak se na první pohled zdá, a tak je hrdina opět vrácen mezi živé. Na odpočinek není čas, protože začínají mizet obyvatelé lidských kolonií.

Hlavní postava musí spojit síly s nechvalně známou organizací, v níž tahá za nitky tajuplný Illusive Man a jejímž cílem je zachránit lidstvo stůj co stůj. Čeká nás dlouhá cesta, v níž se utkáme s novými i starými protivníky.

Popravdě řečeno, hlavní příběhová linka nijak neoslní. Máme tu nového protivníka a naším cílem je zastavit ho a vykoumat, co vede k jeho počínání. Kostra není kdovíjak složitá, všechno ale vynahrazuje dokonalé vykreslení postranních událostí a obecných reálií.

Pro lepší orientaci a hlubší prožívání událostí ve hře sice nezbývá než doporučit, abyste se nejdříve seznámili s prvním dílem, ovšem i bez jeho znalostí lze titul uspokojivě vychutnat.

Obrovskou radost mi udělalo příběhové pozadí jednotlivých charakterů. Na vražednou misi se vydáte se silným týmem v zádech, který sestavíte postupem času, a každý z vašich "kumpánů" (je jich 10) vstupuje do příběhu s určitou minulostí v zádech.

Časem se vám všichni svěří, co je tíží na mysli, případně srdci. Pak máte možnost s tím něco udělat. Během plnění odpovídajících misí jste vtaženi do jejich životních příběhů, které rozhodně stojí za vyslechnutí. Už jen kvůli faktu, že těmto misím nechybí akce ani konverzační part.

Právě dialogy tvoří další nepostradatelnou část titulu. Pokud ve hrách neradi debatujete, držte se od série Mass Effect dál.

Princip rozhovorů je shodný s prvním dílem, kde na praktickém kolečku vybíráte parafráze toho, co řeknete. Záleží jen na vás, jestli budete mazat med kolem huby, nebo půjdete na věc nezdvořile. Okamžitý dopad na rozhovor je pochopitelný a za styl jednání jsou vám přičítány paragon (hodný) nebo renegade body (zlý).

Zajímavosti

- Po dokončení dějové linky máte na výběr, jestli budete pokračovat v rozjeté hře, anebo začnete znovu s vaší vyvinutou postavou.

- Dabing je opět nesmírně kvalitní, což lze doložit i na hereckém obsazení. Mezi jmény v titulcích najdeme například Setha Greena, Carrie-Anne Moss nebo Martina Sheena.

- Do své kabiny na Normandy si můžete koupit třeba modely vesmírných lodí nebo křečka. Ten však není o moc aktivnější než ty modely.

- Na začátku hry si vytvoříte Sheparda podle svého gusta. Vybíráte mezi dvěma pohlavími, navrhnete si obličej, udáte minulost či charakter postavy a v neposlední řadě zvolíte jednu z šesti herních tříd. Lze importovat i postavu z jedničky.

- Vašeho hrdinu z druhého dílu půjde podle všeho dostat i do třetího.

Podle toho, jak moc jste zlí nebo hodní, si zpřístupňujete zabarvené volby v dialogu. Modrá pro diplomatickou reakci a červená pro "vidím tě rudě, tak mě moc neštvi". Každá z možností přináší jiné ovoce a záleží na vás, jestli se vydáte cestou milého klaďase nebo nerudného spratka.

Velmi dobrým způsobem, jak udržet vaši pozornost během dialogů, jsou paragon a renegade akce. Vždy se nabízí jedna varianta. Ty zásadněji ovlivňují následující dění a někdy chce promyslet, jestli nabízenou akci provedete nebo ne. Pro ilustraci dva názorné příklady.

Paragonské činnosti většinou zachraňují život nebo zdraví zainteresovaných. Ne vždycky je ale od věci dobrou akci neprovést. Druh ve zbrani (ne člen vašeho týmu) nabídne pomoc při "raketování" těžkého protivníka.

Buď mu zamezíme v tom, aby nám pomohl, čímž mu zachráníme život, ale zase se o poznání více nadřeme. Opačná varianta znamená jeho smrt, avšak méně práce pro nás. Jindy máme možnost se naštvat a prohodit padoucha oknem. Když to neuděláme, dostaneme z něj informace.

Tyto akce se nabízejí relativně často, ovšem ne vždy je dopad na dění nějak zásadní. Přesto vědomí, že možná přijde volba mezi dobrem a zlem, udrží bdělost.

Stejně jako v prvním dílu, i tady jsou dialogy výborně napsané, a pokud z rozhovorů ve hrách nemáte fobii, mnoho výtek nenajdete.

Vydařené je v podstatě celé Mass Effect univerzum. Přibyly nové rasy, planety a navštívíme i známá místa. Prozkoumávání neznámých planet není žádný "vodvaz", protože lze přistát pouze na těch, které mají jistou spojitost s příběhem. Ale hledání surovin z orbity (pomocí detektoru, kde vidíme celou planetu a kousek po kousku ji scanujeme) taky na chvíli zabaví.

V úvodu jsem zapochyboval o RPG zařazení druhého Mass Effectu. Nový díl je spíš ukecaná akční hra s decentními RPG prvky.

V první řadě neoslní vývoj postavy. U Sheparda se atributy (závisí na úvodní volbě třídy) smrskly na šest řádků po čtyřech úrovních. Většina z nich odpovídá speciálním silám, jeden atribut vylepšuje obecné vlastnosti. A tím to hasne. U parťáků v týmu je situace ještě jednoduší: řádky jsou čtyři. Velká dilemata ohledně toho co vylepšit se nekonají.

V pokračování nehledejte ani inventář. Není potřeba. Zbraní od každého druhu není moc a popravdě jsem většinou neměl potřebu měnit tu nejnovější, co mi byla k dispozici. Léčení probíhá automaticky a medi-gel využijete jen tehdy, když je potřeba oživit padlé parťáky.

O tom, že má dvojka Mass Effectu blíže k RPG, nás nepřesvědčí ani koupitelné vylepšení zbraní, brnění, lodi a prototypů. Ty mají vyčleněný panel na Normandii, kde za ně vyplázneme cenné suroviny, jež jsme posbírali během poutí vesmírem. Řada z nich bývá k sehnání u obchodníků na planetách, u nichž se platí kredity.

Samotný průběh vylepšování není nijak komplikovaný. Koupíte si upgrade, který chcete, ten je často automaticky zařazen do používání a hotovo.

S tímhle nepřímo souvisí i jisté pohodlí spojené s výbavou našich parťáků. Jestliže si koupíme upgrade, tak jej automaticky začnou používat i ti členové týmu, jichž se týká. V tomto směru jsem se tak o ně nemusel starat. Pořád jim ale lze určit, s jakou zbraní vyrazí do akce.

Okénko PCčkáře

Technicky tu máme záležitost, která je PC šitá na míru a plně počítá s využitím klávesnice a myši. V oblasti ovládání jsem nenašel žádný nedostatek a hrát se zmíněným PCčkářským tandemem byla, až na drobné výjimky, jedna radost.

Ani ohledně hardwarových nároků nemám výtek. Na sestavě s Phenomem II X3 720, 2 GB RAM a ATI HD 4850 512 jsem pod Windows XP nezaznamenal jediný výraznější pokles snímků za sekundu při kvalitě zobrazení, jež lze posoudit na screenshotech.

Upgrady jsou obecně funkční a v jistých pasážích hry mohou měnit její průběh, čímž nemyslím jenom akci jako takovou. Na druhou stranu se nedá říct, že bych se nějak klepal očekáváním, až si budu moct koupit nové vylepšení.

Co dílko ztrácí v RPG části, dohání v té akční. Krytí má svou vlastní klávesu a hře tahle skutečnost nesmírně prospívá.

Přestřelky mají spád a tu potřebnou šťávu jim dodávají použitelné síly. Není od věci protivníka na dálku podpálit, odhodit, nechat levitovat a vůbec s ním provádět zajímavé věci. Část sil se věnuje druhům střeliva, které už nevybíráme v chybějícím inventáři, ale právě touto cestou.

Během akce pochopíte, co znamená vhodný výběr společníka. Na každou misi si s sebou bereme opět dva pomocníky a namíchání dobrého koktejlu sil a specializací tvoří klíč k úspěchu. Někdo upřednostní jednotvárnější komando, jiní vytvoří doplňující se trojici.

Trochu hnoje musím nakydat na počínání spolubojovníků. Opět jim lze zadávat příkazy, kam se mají nachomýtnout a jakou sílu zrovna použít, avšak jejich hloupé krytí občas zarazí.

Při střelbě vykukujete z úkrytu a tím pádem jste zranitelní. Sem tam proto musíte zastrčit kebuli a počkat, než se doplní zdraví a štíty. Tuhle skutečnost si bohužel někdy neuvědomí parťáci a nechají do sebe šít, dokud nepadnou. Velmi zřídka se mi stávalo i to, že podnikli zmatený sebevražedný výpad vstříc protivníkovým hlavním.

Už u prvního Mass Effectu jsem docenil vynikající atmosféru a pokračování jede ve stejných kolejích. Zpracování jednotlivých světů je nádherné, byť nejsou prostory nijak rozsáhlé a třeba jízda ve vozidle nepřišla ke slovu. Možná i proto každý z nich působí tím dojmem, že je všechno dotaženo do detailu. Samozřejmě pokud se nebavíte hledáním chyb.

Během svých cest zavítáte do nejrůznějších koutů galaxie, ve kterých narazíte na místa futuristického vzezření, ale i taková, co by se vyjímala ve Falloutu nebo například seriálu Ztraceni. Design mě celkově uspokojil a každé z míst, které jsem navštívil, naplnilo mou představu o dobře odvedené práci.

Grafický kabátek nepatří mezi úplnou špičku, ale to bude vadit málokomu. V místech, kde je potřeba, vývojáři skvěle navozují pocit obrovského prostoru, přestože celou dobu chodíte v koridorech.

A v pozadí nestojí ani zvuková stránka věci. Dabing je vynikající, zvuky dobré a hudba skvěle podtrhuje dění. Svým spádem si mnohdy nezadá s atmosférou filmu.

U Mass Effect 2 si můžeme stěžovat jen při porovnání s prvním dílem. Dvojka není horší a takřka ve všech aspektech předchůdce trumfuje. Až na ty RPG prvky. Z pokračování se stala upovídaná akce s mírným přesahem do RPG.

Herní doba je nadprůměrná a co víc, titul mě po celou dobu hraní bavil. Přestože jsem splnil jen pár vedlejších úkolů (assignments; kolísavé kvality) zabralo mi poctivé dohrání něco kolem dvaceti hodin. Ještě ke všemu mi to nestačilo a druhý Mass Effect se stal jednou z mála her poslední doby, u níž jsem si řekl, že ji s chutí dohraju ještě jednou.