Pátek 7. srpna 2020, svátek má Lada
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 7. srpna 2020 Lada

Halo 3 – jedna helma vládne všem

  12:09aktualizováno  8. října 8:18
Hra, která patřila mezi nejočekávanější tituly roku, je v prodeji. A dnes se dozvíte, zda opravdu stojí za jedenáctinu průměrné mzdy. A – cože? No jo, já vím: už ji vlastníte.
92

Halo 3

Platforma: Xbox360
Výrobce: Bungie

  • Parádní exteriéry
  • Okamžitá a návyková hratelnost
  • Množství herních režimů
  • Skvělý kooperativní multiplayer
  • Řidičské „umění“ spojenců
  • Pochybná umělá inteligence obecně
  • Tradiční převracení vozidel

Výborná a až úzkostlivě propracovaná přímočará střílečka s mnoha režimy, která nejvyšší působivosti dosahuje v kooperativním multiplayeru. Kdo netrpí obsedantní potřebou potvrzovat si neustále své IQ 140, pobaví se královsky.

Herní karta

 Halo 3 Už ve starověku se vědělo, že je všechno v pohybu. Optimista to nazval pokrokem, pesimista úpadkem a realista změnou. A protože to platí univerzálně, ani dnešní videoherní hype není totéž, co před lety. Kde jsou ty časy, kdy věhlasný vývojář prohlásil na veřejnosti, že po vydání jeho díla budou všichni hráči jeho děvkami. To byl hype otevřený, nezáludný, čistý jako nejkřišťálovější křišťál: takovou hru si prostě nikdo nekoupil a bylo vymalováno. Naproti tomu hype současnosti se plíží postranními uličkami, trousí jednou mlhavé, jindy přímo zkreslené informace a nezřídka přímo kuje pikle - s vědomím, že jde o miliony až miliardy, které se musí vrátit, i kdyby na chleba nebylo. Ovzduší plíživě vlhne očekáváním superpecky jak prádlo bezdomovce a není divu, že se i nejzhůvěřilejšího nesmyslu po správné Halo 3 mediální masáži prodají hory kusů: kam tak najednou, Driv3re? Třetí díl populární série Halo tonul už předem v takovém oparu slávy, že je skoro otázkou, zda vůbec na něco takového psát recenzi, když celý svět vždycky věděl, že to bude megahit. Nu, dosti filosofie a pojďme se tedy na výsledek podívat pokud možno nezaujatýma očima.

To nejlepší z „umělé inteligence“ je, že se nepřítel umí krýt za bednou, což není imponující.

Disk mizí v mechanice a jsou tu úvodní titulky, jimž „gregoriánský“ chorál dodává tu správně vznešenou atmosféru. Následuje patřičně chlapsky patetické intro s oživováním Master Chiefa a – co to tu zase máme? „Podívej se nahoru, podívej se dolů. A ještě jednou nahoru a zase dolů.“ Halo 3 Pro někoho tradice, pro jiného anachronismus. Mě osobně alespoň těší, že výjimečně nemusím předělávat ovládání na „reversed“ a když sklopím páčku dopředu dolů, pohled ve hře se rovněž sklopí dopředu dolů – hurá. A už klušu krajinou a karty jsou na stole. Takže jedno je jisté: grafika hochům z Bungie opravdu jde. To, čemu se tu říká „džungle“, je sice prostupné jako městský parčík, ale příroda je jedna z nejlepších, jaké jsem kdy viděl, všechny ty parazitující rostliny na stromech vypadají, jako by tam tlely po staletí, a i když se při postupu zelení nehýbá všechno, co by se hýbat mělo, prakticky není co smysluplně kritizovat.

Totéž platí o různých troskách železobetonových staveb – starý beton prostě nemá chybu a jak se později ukáže, o novém se to dá říci jakbysmet. Uvidíte konstrukce, proti nimž je Gabčíkovo stavbičkou okresního formátu. Nakonec to nejspíš ani není tento oblíbený normalizační materiál, protože řada betonově Halo 3 vyhlížejících konstrukcí by musela spadnout dřív, než byste řekli „je tu někde stavební dozor?“. Jsme ovšem o půl tisíciletí dál než dnes, na to nezapomínat. Všechno je zalité dokonale věrohodným sluncem, jež činí nádhernou otevřenou krajinu ještě nádhernější, mraky na obloze jsou úžasné a kdyby vám náhodou vadil pocit, že jde o tapetu, která se ani nehne, budete časem vyvedeni z omylu. Pokud si tedy vzpomenete zvednout oči k obloze. Nejít mi Covenanti po krku, s potěšením bych si v průzračné vodě chytil pár pstruhů a udělal piknik – totiž kdybych navíc nebyl bez prutu, což je škoda, zvlášť když se s chytáním ryb roztrhl ve hrách sak. Že by se dalo někam odbočit, to se moc nedá, taktický obchvat nepřítele je ovšem možný a doporučeníhodný: jde ale pravidelně o obejití pár balvanů nebo jiné minimální překážky.

Halo 3 Taktickým obchvatem se tak dostáváme k umělé inteligenci. Nejprve se podíváme na protivníky. Co si budeme nalhávat, není to žádná sláva. Hra disponuje čtyřmi stupni obtížnosti, s nimiž oponenti postupně tuhnou a dávka olova, plazmy, ohně a jiných nezdravých substancí, nutných k jejich sprovození ze světa, roste, aniž by se ovšem výrazně měnily jejich iracionální bojové návyky. Vezměme si jednoduchou standardní situaci: skrýváte se za nějakým tím balvanem nebo rohem chodby a protivníci o vás dobře vědí, protože si co chvíli vzájemně vyměníte neškodný pozdrav na dálku. Mimozemšťan nemusí být elitním bojovníkem, dokonce ani znalcem válečných filmů, měl by mu stačit zdravý mimozemský rozum, aby věděl, že nejlepší postup proti osamělému nepříteli za překážkou je nejdřív po něm metnout pár granátů a vzápětí se na něj vyřítit v rozptýleném houfu. Ne tak oponenti ve hře. Ano, hodit granát umí – nezřídka vás dokonce oslepí oslňujícím zábleskem, Halo 3 po němž na nemile dlouhou dobu opravdu vidíte starou belu, jenže: nikdy této výhody nevyužijí. Zato pravidelně posílají jednoho statečného podívat se, zda se ve svém úkrytu nenudíte, což pochopitelně není dobrý nápad. Odpůrci zajisté namítnou, že právě proto, že jde o mimozemšťany, netřeba od nich očekávat lidskou logiku, ale to je z nouze ctnost. Jejich technika je totiž na prima úrovni a většinou jsem po ní sahal mnohem dychtivěji, než po té vyprodukované zdecimovaným lidstvem. Rovněž metoda kamikadze je u protivníků oblíbená, přestože pro ni není rozumný důvod, neboť tahají za kratší konec právě jen díky úletům typu „poběžím na něj přes celou délku chodby - to co do mě mezitím napere, jistě nějak rozdýchám“. A do třetice, normální myslící bytost si hlídá směry, odkud se může nepřítel vynořit, jako oko v hlavě – a to doslova, zvlášť, když je takových slabých míst jen pár. Zde ovšem své oponenty obejdete jako nic, dokonce tak, že se konkurenčnímu borci ocitnete až za krkem a hra vás nabádá, abyste ho vyřídili bez výstřelu jediným úderem pažby. To nejlepší, co jsem Halo 3 z „umělé inteligence“ zaznamenal, bylo, že se nepřítel umí krýt za bednou, což opravdu není imponující.

Ve hře nejsou bossové v pravém slova smyslu.

Spojenci ovšem nezůstávají pozadu – a to opět doslova. Vaši spolubojovníci jsou nesmírně stateční a odhodlaní položit život za lidstvo – tak „sovětsky“ odhodlaní a stateční, že se z těžších míst pravidelně rychle stává „solo mission“. Snaha chránit trochu jejich zdraví je často jednoduše plýtváním drahocenným střelivem. Naštěstí jsou herní úseky poměrně krátké a scéna se rychle opět zalidní, takže ve výsledku máte dobrý pocit ze začlenění do velkého společného boje. Jsou ale i místa, kde nekompetence počítačových spojenců bije do očí – příkladem za všechny budiž řízení vozidel. Pokud se nechopíte řízení sami, můžete vidět věci opravdu nepěkné: vozidlo zaseknuté o překážku, případně marně se snažící nalézt jednoduchou trasu, o Halo 3 mechanicky netaktickém pohybu po bojišti ani nemluvě. Brzy už jsem automaticky volil „drive“ a možnost „ride“ zcela ignoroval – v singleplayeru je to naprostá ztráta času a ostatně i zábavy, protože z většiny vozidel můžete pálit i při řízení. Mimochodem, doporučuji o nějakou překážku nebo šikmou stěnu převrátit například tank Scorpion „na střechu“ – vojáci cestující na pancíři dost legračně ječí. Stejně legrační je, že zůstává zachovaná i prapodivná, byť tradiční a bohužel praktická, možnost obrátit jakékoli převrácené vozidlo, nejtěžší tanky nevyjímaje, ve vteřině zpět do správné polohy. Když je to tak jednoduché ze střechy „na nohy“, proč to nejde opačně? Proč Master Chief prostě na bojišti nepřevrací nepřátelské obrněnce Silou, místo aby se s nimi zdlouhavě hmoždil palbou, obíháním a granáty házenými dovnitř? A aby bizarností nebylo málo, vzhledem k tomu, že se děj odehrává o půl tisíciletí později, než byla napsaná tato recenze, je přinejmenším překvapivé, že je posádka Scarabů, obřích kráčejících bitevníků nepřítele, chráněna Halo 3 tak lajdácky, že proti ní byli Ivanové a Voloďové v tancích T34 doslova obaleni Stalinovou starostlivou péčí, aby jim někdo nezlomil nehet. Zábava je to sice náramná, ale argument, že nastupování do Scarabů jako do tramvaje, stejně jako výše zmíněné obracení vozidel stiskem tlačítka nenahraditelně slouží plynulé hratelnosti, mě nijak zvlášť nepřesvědčuje.

Poslední věcí, která mě u tak pečlivě zpracované hry výrazněji zarazila, jsou hlášky vojáků, někdy opravdu děsivé. Copak ono profláknuté „die, die, die“, nebo „eat this“, proslavené Yakuzou Fury, ale například si vůbec neumím představit, že by bojovník v jatkách na Dukle křičel „tohle bych mohl dělat celý den“, „tank jich vyřídí spoustu najednou“ a podobné jiné duchaplnosti. Možná, kdyby byl plný pervitinu, který prý ostatně vynalezli nacisté. Normálně by si toho člověk ani nevšimnul, tak to už v gamesách chodí, ale zde právě proto, že grafika místy vypadá skoro lépe než realita, to přehlédnout nelze. Na druhou stranu, když ne vždy scénářem, tak Halo 3 provedením je dabing jakostní a v některých místech, jako když voják v šoku líčí infekci svých kamarádů Floodem, je přesvědčivý dost.

Vraťme se ale k tomu jednoznačně dobrému. Hra prakticky nemá hluchá místa, natož nudné „vracečky“, skvěle dramaticky graduje a po úchvatném zážitku servíruje ještě úchvatnější. Navíc dění na obrazovce, jakkoli přímočaré, tak pohlcuje pozornost, že esenciální kvalita hratelnosti všechny výše zmíněné podivnosti vždy nakonec přehluší. Checkpointy se postupně trochu prodlužují, ale nikde nejsou umístěny neférově, takže maximálně napomáhají hladkému chodu hry. Ta registruje jak překročení určité hranice, tak určitou událost, kupříkladu zdolání silného protivníka, a je tedy vhodné trochu takticky uvažovat, průběžně doplňovat arzenál a nehnat se slepě vpřed, jinak se může stát, že hráč uvízne se zbytky munice mezi po zuby ozbrojenými nepřáteli a bude neustále znova likvidován jen několik kroků od neuváženě překročeného checkpointu. Naproti tomu si hra i pamatuje, kde se který odhozený kvér válí, a pokud je místo fyzicky Halo 3 dostupné, zbraň tam na vás čeká. Co se arzenálu týče, maximálně můžete nést dva těžké kousky: jeden v rukou, druhý na zádech. Místo z jednoho těžkého lze pálit také naráz ze dvou lehčích, plus je vhodné takovou muziku občas přitvrdit některým z řady druhů granátů, jejichž zásobu sledujete na obrazovce vlevo nahoře. K tomu máte k dispozici ještě jednu speciální vychytávku typu instantního ochranného pole – tu můžete nést jen jednu a sebráním jiné odhodíte předchozí. Skvělým herním prvkem je možnost utrhnout pevně nainstalované těžké zbraně z jejich podstavců a stát se až do vyčerpání munice pochodujícím strojem zkázy, jemuž nic živého neodolá: s takovým rachotícím nákladem se hra navíc dočasně mění ve střílečku z pohledu třetí osoby.

Na každém kroku je vidět neskutečné množství práce.

Halo 3 Ve hře nejsou bossové v pravém slova smyslu - ani při likvidaci pochodujících pevností, které se nad vámi tyčí až do nebe, se nijak zvlášť nezapotíte a vše je tak o plynulé cestě vpřed, o jednom dlouhém, nezadržitelném pochodu za „dokončením rozdělané práce“: nepochybně až do příštího dílu. Děj, který bezprostředně navazuje na konec Halo 2, vám nebudu prozrazovat, není ho totiž v devíti kapitolách nijak zvlášť mnoho, ale i tak si užijete pár překvapení typu proměny nepřátel ve spojence a naopak, chybět nebude ani srdceryvné odnášení někoho sympatického, kdo moc kecal, místo aby mačkal spoušť, a podobně. Otázky nastolené v předešlých dílech se dočkají svých odpovědí, aniž by se uzavřela další cesta: rozhodně nechte doběhnout titulky až do úplného konce.

Halo 3 Ač to může někomu připadat zvláštní, až těžko uvěřitelné, mnoho hráčů nikdy neokusí multiplayer Halo her. I zatvrzelé singleplayeristy lze ale ujistit, že i pro ně autoři připravili zcela uspokojující zážitek, a to i co se týče délky hrací doby. Byť se na zahraničních serverech leckdo holedbá, jak hru dohrál na Normal do pěti hodin, nepřipadá mi to pravděpodobné. Sám jsem na tuto obtížnost strávil u titulu čas víc než dvojnásobný a to jsem se snažil neloudat. Kdo je ovšem s konzolí připojený k internetu, může si zábavu prodloužit na stěží odhadnutelnou dobu. Na multiplayer totiž tvůrci série tradičně kladou velký, až převážný důraz a i nejnovější díl nabízí řadu režimů, které musí uspokojit i toho nejnáročnějšího. Známá beta verze se v jejich světle opravdu jeví jen jako ochutnávka finální hostiny.

Halo 3 Začněme kooperativním multiplayerem. Ten je možný s využitím služby Xbox Live nebo přes System Link a mohou se ho zúčastnit až čtyři hráči, hrající za čtyři různé postavy: Master Chiefa, Arbitera a dva nové borce. Rovněž na rozdělené obrazovce mohou spolupracovat dva hráči – ti se dále mohou propojit přes System Link nebo Xbox Live s dalšími „split-screenisty“, maximální počet spolupracujících bojovníků zůstává roven čtyřem. Pokud se spolupracující hráči zůčastní Tažení, mohou i zde soutěžit a to tak, že se jim individuálně počítá skóre za rychlost, přesné zásahy a podobně. Motivací je kromě slávy vítězů možnost odemknutí dalšího bonusového obsahu, například variant brnění, použitelných pak v multiplayeru. Zvlášť kvalitní výkony jsou odměňovány medailemi.

Více, dráže, objemněji

Vedle běžné jednodiskové edice byly pro sběratele, ať už srdcem nebo snobstvím, vydány ještě další verze. The Collector´s Edition obsahuje dva disky v matně černé kovové krabici, otvíratelné na obou stranách – každý disk má tak svá samostatná dvířka. Balení obsahuje jakýsi vázaný knižní bestiář, tedy databázi fauny a reálií série, a dále bonusový disk s několika krátkými filmy o vzniku hry, galerií náčrtků, minihrou a softwarem na kalibraci zobrazení ve vysokém rozlišení. Schází jen švédská utěrka na čistění krabice, na níž je vidět každý otisk prstu. A konečně třetí verzí je tzv. Legendary Edition, což už je bedna jako hrom, protože se do ní musí vejít Johnova helma, bohužel v o něco menší než životní velikosti, takže do ní hlavu nestrčíte – alespoň ty tři disky této edice se tam ale vejdou. Ke dvěma diskům Sběratelské edice totiž přibylo ještě DVD s filmečky z obou předchozích dílů série - v grafice Halo 3. Ve světě ale existují i další varianty, například ve Velké Británii si mohlo prvních tisíc zájemců odnést hru i s figurínou Master Chiefa. Co se může strkat do ní, média nesdělila.

Halo 3 Multiplayer soupeřivý umožňuje souboj až šestnácti hráčům přes Xbox Live nebo LAN, přičemž i tady je možné kombinovat LAN s rozdělenou obrazovkou. Je vidět, že tvůrci mají s multiplayerem bohatou praxi, takže se myslí i na takové detaily, jako jak zabránit zúčastněným borcům opouštět neregulérně zápas – taková nezodpovědnost je postihovaná ztrátou dvou zkušenostních bodů. Svérázným módem je Forge, umožňující zaplňovat herní mapy předměty, například vozidly, dle vlastní volby a v reálném čase. Tato možnost ovšem není neomezená – hráč má pro každý level k dispozici pevně dané množství kreditů, stejně jako je určitý počet kreditů přiřazen použitelným předmětům. Pokud volbu zrušíte a předmět z mapy odstraníte, kredity jsou opět připraveny k dalšímu použití. Forge úspěšně mění charakter známých míst, čímž zase značně obohacuje hratelnost. Přes Xbox Live si této vychytávky může užít až osm hráčů, na rozdělené obrazovce čtyři. Halo 3 Změnami neskutečného množství dalších parametrů lze dále vytvářet a ukládat tzv. Custom Games a následně se o ně podělit s kamarády.

A konečně třešínkou na dortu je Theater – zde se nabízí příležitost zachytit vaše snažení v multiplayeru a Tažení na „filmový pás“ a archivovat ho na harddisku, případně dokonce umístit na internet. Nechybí možnost měnit úhly snímání, zpomalovat a urychlovat záznam, a dokonce ho pustit na zpětný chod. Další praktické využití spočívá ve snadné možnosti vydestilovat z takto pohyblivých obrázků ty nejpůsobivější screenshoty.

Na každém kroku je vidět neskutečné množství práce a kdyby bylo všechno jenom o tom, šlo by nejspíš o nejlepší hru všech dob. Příklad národního klasika Aloise Jiráska nebo někdejšího ministerského předsedy Špidly nicméně ukazují, že při historickém ohlédnutí zpět není pracovitost tou úplně nejvyšší hodnotou. Ať se to ale komu líbí nebo ne, série Halo už je a zůstane součástí kulturního dědictví lidstva, stejně jako jsou jeho prověřenou součástí filmy s Bélou Lugosim nebo spisy markýze de Sada. Zda se videohry někdy postaví do řady s malbami v Sixtinské kapli, je otázkou. Osobně věřím, že ano, protože za těch několik desetiletí své existence už urazily překvapivou cestu a jejich technické možnosti jsou dostatečné už dnes, navíc čas vzhledem k překotnému technologickému vývoji hraje pro obor. Pochybovače si dovolím upozornit, že jde evidentně o nejmladší způsob vyprávění příběhů a lidstvo hledá a nachází nové vyprávěcí prostředky od prvních posunků a skřeků, líčících u ohně triumf nad mamutem. Co gamesám brání ve vstupu do kulturní Ligy Mistrů, jsou jejich současné možnosti obsahové – maratónský běh, spojený s kosením stovek nepřátel stylem Ilji Muromce, je nesporně vzrušující a dokonce katarzi nevylučující zážitek, ale něco tu přece jen ještě schází. Nebo přebývá.

Autor:

Hodnocení hry

Redakce

92 %

Čtenáři

77 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 429 čtenářů

  • Nejčtenější

Vývojáři přitvrzují. V chystaných hrách budeme jíst děti a navštívíme orgie

Již zanedlouho se dočkáme rovnou dvou nebývale explicitních hororů, které bez skrupulí kombinují erotiku a brutální...

RETRO: Polda za svůj úspěch vděčí jen dabérům, popularitu si nezasloužil

I po dvaadvaceti letech od svého vydání má u nás adventurní série Polda spoustu fanoušků a příští rok bychom se dokonce...

Konec éry DOSu byl pro hráče těžký, přejít na Windows nikdo nechtěl

Ještě v polovině devadesátých let uznávali hráči počítačových her jen operační systém DOS. Nastupující Windows 95 byly...

Pět nejočekávanějších her, které vycházejí v srpnu

Herní sucho pomalu končí a srpen slibuje několik titulů, od kterých si toho mnohé slibujeme. Největší radost budou mít...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Riot odmítl arabského sponzora, vadí mu porušování lidských práv

Provozovatel oblíbené online hry League of Legends vycouval z již uzavřené dohody s arabským sponzorem Neom. Fanouškům...

Tajemství zlatých adres. Pražská vila za půl miliardy je na prodej

Premium Mohutná, ale v rámci okolní zástavby celkem nenápadná cihlová stavba v srdci diplomatické čtvrti pražské Bubenče je...

Kůže je zrcadlem vnitřních chorob, říká lékař. Jaké nemoci může ukázat?

Premium Vyrážka s pupínky, puchýřky i problémová pigmentová znaménka dokážou pěkně znepříjemnit život, ale mohou být také...

Jak se dělá byznys za miliardy. Agent Paska o přestupu Součka i dalších

Premium Jak se zrodil rekordní přestup záložníka Součka do Anglie? Kam asi tak půjde střelec Schick? Co očekává od zázračného...

  • Další z rubriky

RECENZE: War Thunder je snem všech milovníků vzdušných bitev

War Thunder uspokojí více i méně náročné piloty. A nadchne technickým provedením.

RECENZE: MediEvil je zbytečný remake plný nedotažeností

Další klasický titul MediEvil se dočkal remasterované verze, respektive remaku. Jde o sentimentální záležitost, která...

RECENZE: Dex ukazuje budoucnost, v níž bez implantátů nemá cenu žít

Česká hra Dex zasazuje tradiční žánr do ne úplně tradičního prostředí. Mladá dívka s modrými vlasy zachraňuje svět před...

RECENZE: World of Warplanes se snaží navázat na tankový úspěch

Podaří se zopakovat zásah do černého i podruhé, kdy tanky z World of Tanks nahrazují letadla? Zatím to není jisté.

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Pokutu za přespání v karavanu dohnal Němec až k soudu

Nocování na parkovišti v obytném autě se v Německu může dosti prodražit. Své si zažil jeden turista s karavanem, který...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...