Etherlords se možná nemohou pochlubit zvučným jménem jako například série Heroes of Mignt & Magic, to ovšem vůbec neznamená, že by šlo o špatnou hru / sérii. V případě Etherlords II se jedná i nejedná se o klasický druhý díl – ten na jedné straně přináší několik velice podstatných změn, na druhé zůstává vše osvědčené při starém. Jak tomu rozumět? Etherlords II můžeme charakterizovat jako strategii rozdělenou na dvě části – strategickou a takticky bojovou. Ve strategické disponujeme obří mapu posetou nepřáteli, různými artefakty a oltáři, po které se procházíme, mluvíme s postavami a plníme úkoly. Více než strategii tato vůči prvnímu dílu renovovaná část připomíná RPG – hlavní změna spočívá v tom, že se svým jediným hrdinou hrajeme nikoli na tahy, ale v reálném čase. Důvěrně známá tahová část totiž přichází v očividně stejné skladbě – to když se náš hrdina střetne s nepřítelem na mapě. Potom nadchází ta nejzábavnější etapa hry, kdy se za pomocí kouzel a bytostí rozhoří duel na život a na smrt mezi naším a nepřátelským hrdinou.
Po spuštění hry kampaň zdánlivě nabízí pouze dvě volby (Vitalové, Chaotové) místo slibovaných pěti. Trik spočívá v tom, že po dohrání první kampaně se zpřístupní další a následuje hra za ty, proti kterým jsme tak urputně bojovali. To je zajímavé hned z několika důvodů – výborně se tím doplňuje příběh a vysvětlují třeba i nejasné události z předchozí kampaně. Druhý důvod spočívá v přehledu kouzel a bytostí proti kterým jsme bojovali, čímž si lze dopředu odpozorovat a vypracovat taktiku. I po dohrání této nově otevřené kampaně hrajeme za třetí stranu, či spíše osobu, která do konfliktu významně a tajemně zasahovala. Po dohrání první série trojí kampaně nás čekají ještě další dvě a zbrusu nové.
Podívejme se nejdříve na samotné souboje, nejchytlavější část hry. Hráč si během hry kompletuje balíček kartiček kouzel a bytostí – ty získá po mrtvém nepříteli, nákupem v obchodě, po splněném úkolu... Zpočátku vlastní hráč předem připravený základní balíček kartiček se slabými kouzly a potvorami, ale jak získává nové, mění si i kartičky v balíčku. Souboje probíhají na vysvětlení těžkým, ale herně velmi jednoduchým způsobem 
(vše ostatně dobře vysvětlí srozumitelný tutorial), proto si dovolím použít, pro lepší představu, několika zjednodušení (doporučuji pročíst si i tento článek). Hrdinové si na začátku duelu líznou několik kartiček. Každá kartička je jiná, máme zde bytosti (třeba krysa, včela...), kouzla (blesk...) a vylepšení (zvýší sílu a životy o dva...). Vyložení karty stojí určitý počet many, která se s každým kolem navyšuje – není tak třeba možné hned během prvního kola poslat do hry velmi silnou bytost. Ostatně bytosti ve hře charakterizují určité atributy: útočné číslo, životy a případná speciální dovednost (létající jednotka, první úder, neblokovatelná...). Právě ohromná variabilita balíčků nabízí velmi mnoho stylů hraní a buďte si jisti, že váš neporazitelný balíček najednou překvapí takový nepřítel, proti kterému se se svým uskupením karet nechytáte. Boje probíhají tak, že naše vyložené bytosti útočí na nepřátelského hrdinu – pokud je nepřátelské bytosti nezablokují. A obráceně.
Podívejme se podrobněji na RPG strategickou část. Mimo příběhu a čištění mapy od nepřátelských 
potvor sbíráme i trojí druh surovin, které se buď vyskytují na mapě v surové podobě, nebo si zajmeme důl, jenž po stanovený počet dní automaticky navyšuje náš sklad. Suroviny nicméně nepotřebujeme k žádné výstavbě, hodí se výhradně pro nakupování nových karet v obchodě. Podíváme-li se do inventáře hrdiny, zjistíme, že za vyhrané souboje sbírá zkušenosti. Po postoupení o úroveň se nabídne nějaká zajímavá dovednost, taktickou hodnotu hry dále rozšiřují specializace. Těch hrdina v pozdějších fázích nasbírá docela dost, ale právě používat dovede je jednu. Specializace často doplňují konkrétní typy balíčků.
Pochvalu zaslouží svébytné grafické zpracování, které exceluje zejména při detailnějších záběrech při bitvách. Zde vyniká skvělý pohyb jednotlivých oblud, zvlášť umírací sekvence, tj. pády na zem jsou obzvláště vydařené. Od grafiky se nejvíce odvíjí náročnost na HW, poněvadž si můžeme vypnout všechny efekty a 
hru si tak zahrajeme i na slabších počítačích (viditelně zdaněnou nepříliš hezkou grafikou). Naopak při maximálních detailech vše vypadá skvěle a bez výhrad. Nechybí hra více hráčů na jednom počítači, případně po internetu, což může být velmi zajímavé poměřit své síly s lidským protivníkem. Tím ale zdaleka nechci naznačit, že by si počítač počínal špatně. Lokalizace textů dopadla, až na drobnosti, slušně, ostatně překládat básnickou mluvu, kterou postavy často hovoří, dá docela práci. Podstatným rysem je zejména v průběhu hry neklesající hratelnost, poněvadž nové typy balíčků, kartiček a potvor zabezpečují, že je stále o co bojovat. Paradoxně největším problémem při hodnocení hry je díl první, který svým způsobem nabízel to samé – především co se týká bojové části. Pokud ale jedničku neznáte, nic vám nebrání v tom, abyste se nechali unést návykovým druhým dílem. A pokud znáte a líbila se vám, s klidným srdcem učiňte to samé.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
