Vývojářská firma Monte Cristo asi není mezi českými hráči příliš známá. Její název by sice sváděl k myšlence, že se zabývá hrami na téma útěku z vězení a podobných lapálií, skutečnost je ale poněkud odlišná. Trochu více snad osvětlí podtitul, který sama firma používá. The Management Games Company. A už jsme doma. Ano, tato společnost se zabývá zejména produkcí ekonomických, nebo chcete-li obchodních strategií. Svoje zaměření plně dokazuje i hrou Economic War (dále jen EW), která se právě objevila na trhu.
O co vlastně v této hře jde? Tak samozřejmě, že o obchod, ale to není zdaleka jediná a vlastně ani nejdůležitější činnost. EW vám totiž nabízí možnost vyzkoušet si roli prezidenta jedné ze dvou desítek světových velmocí, které pro vás autoři připravili. Z toho je celkem jasné, že se budete muset kromě obchodování věnovat i rozvoji národního hospodářství, výzkumu nových technologií, zajištění obranyschopnosti země, diplomacii a v neposlední řadě i udržování své popularity mezi voliči.
V úvodním menu hry si v Options můžete navolit kromě jiného i rychlost, kterou hra poběží. Dále vás samozřejmě čeká nastavení grafiky, hlasitosti zvuků a tak dále, to všechno jistě
znáte. Poté si stačí vybrat hraní ve více lidech nebo singleplayer mód. V tom pro vás autoři kromě dobře zpracovaného Tutorialu připravili pět scénářů. Jeden z nich (Závody ve zbrojení) je historický, ostatní jsou hypotetické a odehrávají se v nedaleké budoucnosti. Ke všem scénářům máte přístup hned od začátku, výjimku tvoří jen poslední s názvem Dárce orgánů, který se vám zpřístupní až po úspěšném dohrání alespoň tří misí. V každém scénáři se utká osm států, pro vaši volbu jsou však vždy připraveny jen tři. V historické misi je dokonce zastoupena i Československá republika, i když jen jako „nehratelná“ strana. Příjemně mne překvapilo, že každá země má ve stejném scénáři jiný cíl. Tyto úkoly jsou poměrně rozmanité a částečně tak kompenzují malý počet scénářů. Tu je vaším cílem vítězství v blížících se volbách či získání vedoucí pozice v exportu určité komodity, jindy zase vyvolání převratu v jiné zemi nebo třeba snížení spotřeby ropy ve vaší ekonomice. Po výběru mocnosti již stačí vybrat jeden z úchylných ksichtíků a vrhnout se do hry. Objeví se před vámi obrazovka, která vám asi připomene hry typu Sim City nebo Transport Tycoon. Území, které můžete spravovat, reprezentuje celý váš stát. Zde se můžete věnovat stavění (a případně bourání) několika typů budov. K dispozici je výzkumné centrum (hádejte, k čemu slouží), elektrárna, armádní
budovy a výrobní stavby – tedy vlastně farmy a továrny. S infrastrukturou si nemusíte dělat žádné velké starosti, jde vlastně jen o to, kolik jakých budov máte. Kromě budov vámi stavěných je ve vaší zemi i několik dalších důležitých objektů, jako například prezidentské sídlo, věznice, budova médií či sídlo opozice. Stavění však samozřejmě není jedinou činností, kterou se budete zabývat. Můžete se také přepnout do některé cizí země. Tam lze postavit ambasádu a také provádět různé diplomatické (či spíše nediplomatické) skopičiny. Lidé na vaší ambasádě jsou totiž docela povedení výtečníci, takže jim vůbec nejsou cizí takové praktiky, jako třeba vyvolání skandálu, finanční podpora opozice, korupce, sabotáž a další vylomeniny. Můžete je však využít i ve své domovině pro účely kontrašpionáže. S ostatními státy ve hře můžete rovněž pěstovat obchodní vztahy, ať už formou výměny zboží či finanční transakce. Země, které jsou s vámi za dobře, je dobré pozvat ke spolupráci v oblasti výzkumu nebo ke spolupráci vojenské. Pokud vám pohled na území jednoho státu připadá nedostatečný, můžete se přepnou i na mapu světa. Zde si lze prohlédnout přebytkové či nedostatkové komodity jednotlivých zemí, stav diplomatů, vztahy mezi zeměmi a podobně. Navíc je možno věnovat se zde vojenským činnostem, konkrétně výrobě protiraketové
obrany, hrozbám jiným státům a dokonce i raketovému útoku.
Dosud zmíněné činnosti však zdaleka nevyčerpávají všechny možnosti hry. Na hlavní obrazovce máte přístup do několika menu a přehledů. Ve finanční zprávě si můžete prohlédnout stav své pokladny, jakožto i jednotlivé náklady a výnosy. Dále je zde důležitý údaj o volné pracovní síle, bez které nelze stavět další výrobní a výzkumné budovy. Rovněž zde můžete nastavovat zdanění a příděl do tajného fondu, ze kterého financujete své špionátory. Další důležitou oblastí je produkce. Zde máte dobrý přehled o výrobě a spotřebě všech druhů zboží ve svém státě i v ostatních zemích světa. Také si můžete prohlédnout zásoby a ceny jednotlivých komodit. Jak jsem již naznačil, pozornost je třeba věnovat i výzkumu. Pokud máte alespoň jedno výzkumné středisko, můžete se vesele pustit do vynalézání. Na výběr je několik oblastí – průmysl, zemědělství, energetika a těžba, armádní oblast a hi-tech vynálezy. Další oblastí, která si zaslouží vaši pozornost, je diplomacie. Diplomatické akce máte obvykle k dispozici ve většině podobných her, často se však jedná jen o jakési kosmetické vylepšení nevalného významu. Ne tak ve hře Economic War, kde je diplomacie alfou a omegou vašeho snažení. Na světové úrovni se můžete zapojovat do
jakýchsi nadnárodních voleb, což je v podstatě hlasování o různých návrzích, které předkládáte vy nebo ostatní země. Mezi hlasované akce patří uvalení embarga na určitý stát, mezinárodní pomoc, politické odsouzení a dokonce i vojenská intervence. Podle vašich diplomatických akcí se samozřejmě vyvíjejí vztahy s ostatními státy, takže se nedivte, když po schválení embarga proti některému státu s vámi dotyčná země rozváže vědeckou spolupráci. Vztahy s ostatními státy jsou však ovlivněny v podstatě veškerou vaší činností, takže je dobré neustále sledovat svou diplomatickou pozici. Z hlavní obrazovky máte rovněž přístup k hodnocení všech států, kde můžete sledovat, jak se vám daří plnit váš cíl. Ve hře si užijete i dalších politických a ekonomických legrací, smyslem této recenze však není jejich vyčerpávající výčet.
Jak je tomu u podobných her obvyklé, všechno dění ovládáte pomocí myšího kamaráda, navíc je zde poměrně dost příjemných klávesových zkratek. Jak jsem již zmínil na úvodu recenze, před hraním si můžete vybrat rychlost hry. Tuto volbu však již bohužel nelze během scénáře měnit. Také je škoda, že autoři se nepřidrželi současného trendu pauzování v realtimových
strategiích. Hru sice můžete úplně zastavit, ale během této pauzy nelze provádět žádné akce a díky obrovskému nápisu Pause je nemožné i prohlížení nějakých statistik a podobně. Dost často se pak při hraní stane (a to i v nejpomalejším módu), že se vám v jednom okamžiku objeví tři obchodní nabídky, vy začnete první studovat, mezi tím však další dvě zmizí jako vámi neakceptované a leckdy ještě v té samé době propásnete světové hlasování. Chápu sice, že prezidentská úloha není žádný med a o stres při ní asi není nouze, ale rozhodovat o obchodech za několik miliard během tří vteřin, to mi přijde trochu přehnané. Když už mluvím o těch obchodech, trochu mi chybí nějaké sofistikovanější nastavení. Pokud vedete třeba Itálii s obrovskou produkcí rajčat, je trochu opruz každý měsíc provádět ty samé exportní akce do ostatních zemí – daleko lepší by bylo například nastavení na automatický prodej nadbytečných rajčat do vybraných států. Takovýchto drobných vylepšení by nás asi napadla ještě hromada, je však třeba poctivě přiznat, že lidé z Monte Crista vytvořili velmi hratelnou simulaci ekonomického a politického života, která je i přes komplexní „celosvětové“ pojetí poměrně snadná na ovládání.
Podívejme se také na technické zpracování. EW podporuje rozlišení 800x600 i 1024x768 a nabízí velmi líbivou grafiku. Autoři nezvolili strohý realistický styl, ale spíše se snažili hru trochu odlehčit grafikou s komiksovou příchutí. Území jednotlivých států je přehledné a budovy i další detaily vydařené, a i když je většina budov stejná pro všechny země, v každém státě najdeme alespoň unikátní prezidentský palác a jednu význačnou stavbu typickou pro danou lokalitu (u nás je to Prašná brána, ve Francii Eiffelovka a tak dále). Celou hrou nás provázejí veselé obličejíky, které hráčům neustále připomínají, že se nejedná o skutečný boj o moc a bohatství, ale jen o zábavu na počítači. Zvuková stránka je také celkem vydařená, i když zvukových efektů a mluveného slova si užijete spíše méně než více.
A jaký je můj celkový dojem z této hry? Musím říci, že velmi dobrý. Hra bez reklamy, od poměrně neznámého týmu, navíc na téma relativně ohrané, ale přesto velmi zábavná. Je sice pravda, že nejde v realističnosti nikterak do hloubky a je poměrně krátká, ale to nemusí být nutně negativum. Naopak díky nevelké složitosti, možnosti hrát jen krátké scénáře a v neposlední řadě i poměrně zdařilému Tutorialu se jedná o hru, u které se dle mého názoru může dobře pobavit většina hráčů bez rozdílu věku, pohlaví a pařanských zkušeností.
| Economic War | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
