Dragon's Lair - je to hra, nebo jen sen?

Jste rytíř, který vchází do hradu plného záludných pastí. Pokud nedisponujete schopností rychle reagovat, raději se téhle hry vyvarujte. Pokud neumíte předvídat budoucnost, raději se téhle hry vyvarujte. Pokud neznáte automatovou předlohu, raději se téhle hry vyvarujte. Chcete vědět, nač to trojnásobné varování?

Svým způsobem proslulí veteráni herního průmyslu American Laser Games se opět vrátili – bohužel. Tentokrát si vzali na mušku automatovou záležitost Dragon's Lair, kterou se rozhodli převést do počítačové podoby. Na tom bych neviděl vůbec nic špatného, kdyby nešlo až o příliš věrnou kopii, protože věřte, že na automatové předloze se čas dávno podepsal. Největší záruku kvality však spatřuji ve firmě American Laser Games (už se asi jmenují jinak). Ta má na svém kontě zhruba desítku titulů, z nichž snad pouze o jednom lze říci, že spadá do průměrné kategorie (Mac Dog II). Pro hodnocení zbylých titulů mě napadají pouze slova jako dokonalý, naprostý, nepřekonatelný... propadák (Space Pirates, Who shot Johnny Rock?...). American Laser Games de facto vyrábí pouze jednu hru – najmou si pár vandráků, opilců, oblečou je do stylových kostýmů (divoký západ, vesmír...) a dají jim do rukou zbraně. Poté natočí, kterak střílejí zpoza sudů, stromů, z okna... a následně nafilmují scény, jak se skácejí mrtvi k zemi. Tento materiál dostane do rukou programátor, který z toho vytvoří střílečku z vlastního pohledu – tj. na obrazovce vám běží film a vy musíte ve správném okamžiku střílet do porůznu vykukujících postav (některé zabijete i několikrát, autoři se leckdy ani neobtěžovali postavy jinak obléknout). Pokud minete či zareagujete později, ztratíte jeden život, případně rovnou zemřete.

Dragon's Lair se v počátku tváří jako něco naprosto jiného, nového, jenže po chvíli jsem velmi rychle zjistil, kolik uhodilo. Ale abych nepředbíhal a nepřipravil vás o požitek, jehož se mi dostalo, vezměme to hezky od začátku. Dragon's Lair vypadal podle obrázků jako velmi solidně vyhlížející projekt – nádherná kreslená grafika, v níž se pohybuje rytíř a překonává autory připravené nástrahy. Jelikož mám pro tyhle projekty trošičku slabost, mé srdce plesalo a prsty téměř vzplanuly nedočkavostí. Instalační program mi posléze umožnil nadefinovat si vlastní ovládání, přičemž již zde mě trochu překvapila jeho jednoduchost. Vlastní hru totiž ovládám pouze přes pět kláves, jmenovitě čtyři směrové šipky a mezerník pro tasení meče.

Nevadí, spouštím vlastní hru, načež mě přivítá vcelku hezká, leč poněkud silně rozmazaná kreslená animace. Vše začíná záběrem na hrad, do kterého vchází rytíř, aby hned vkročil do místnosti s lávou a provazy u stropu. Obrazovka blikne a spustí se další animace, jak z rytíře opadává kůže a mění se v kostlivce. Blik. Rytíř nasedá na zřejmě magicky oživenou sochu koně, chvíli jede po sále a vyskakuje ven z okna. Zde oba dva narazí do vysoké kamenné věže, kterou tím poničí. Blik. Rytíř vchází do místnosti, do které začíná téct olej, jenž v několika následujících okamžicích vzplane. Blik. Znovu se setkávám se záběrem na hrad a opět rytíř podstupuje svoji cestu útrap. Přepínám z celoobrazovkového módu do okna, díky čemuž vypadá grafika podstatně lépe. Pochopil jsem, že se nejedná o AAA produkt, ale i tak mě Dragon's Lair ještě láká.

Mačkám klávesu, nic se neděje, zkouším tedy z položek v menu vybrat "start game". K mému překvapení se stále pouštějí ty samé scény. Nahlížím tedy do manuálu a – tušíce zradu – zjišťuji krutou pravdu. Manuál mě poučuje, že kurzorové klávesy neslouží ke skutečnému pohybu s rytířem, ale pomocí nich mám ve vhodný okamžik zareagovat na připravenou situaci. Ještě chvíli se vzpamatovávám ze šoku a upřímně nechápu, jak může někdo (tvůrci) tohle v dnešní době (2001) pokládat za hru. Vždyť to je neuvěřitelný výsměch nejen všem hráčům, ale i dejme tomu levnějším budgetovým hrám! Už teď vidím tu krásně malovanou krabičkou se hrou v obchodě, kterak ji nějaká mamina kupuje své ratolesti (třeba dítko zlobilo, kdo ví). Kdyby se to alespoň dalo hrát, ovšem ani po téhle stránce autoři nezklamali. Například v situaci, kdy se pod vámi propadá nějaká dřevěná podlaha, musím ve vhodný okamžik stisknout šipku, abych přeskočil na kraj mostu. Vaše úspěchy hra signalizuje odlišným pípnutím, ale pozor, klávesu musíte zmáčknout v okamžiku, kdy usoudili autoři, nikoli kdy se to zdá logické vám. Vraťme se k podlaze, ta se propadá - v evidentně vhodný okamžik mačkám klávesu, jenže se nestane nic. Znova, stisknu klávesu ve stejný okamžik a hele, tentokrát rytíř přeskočil. To samé se opakuje na řece. Zde mačkám klávesu, abych zatočil s lodí, jenže hra nechce, abych zatočil s lodí, tak umírám. Samozřejmě skoro nikdy vůbec netuším, co bych měl s rytířem dělat. Například stojím v místnosti, nic se neděje a najednou explodují dveře, což mě usmrtí. Na správné rozhodnutí máte obvykle tak dvacetinu vteřiny...

Po technické stránce autoři také nezklamali. Hru vlastně tvoří jeden spouštěcí soubor a hromada mpeg animací. Každá animace reprezentuje jeden kratičký úsek hry, v průměru tak šest stisknutí kláves na správných místech. Ty vám hra porůznu přehrává, zaznamenává si počet úmrtí a pokud nehrajete na nekonečný počet životů (nikoli cheatem, ale volbou v menu!), musíte hrát pořád dokola. Vlastně nemusíte – Dragon's Lair jsem pro vás odzkoušel a věřím, že se setkání s tímto paskvilem (použití slova "hra" se mi v tomto okamžiku příčí) vyvarujete. A ještě malá poznámka – na CD naleznete asi 150 MB ukázek předchozích her a stejně tolik zbytečných videí o tvorbě Dragon's Lair. Ach jo.

P.S.: Tohle není Dragon's Lair 3D!

Dragon's Lair

Výrobce:	Digital Leisure
Vydavatel:	Digital Leisure
Distribuce v ČR:	zatím není difinitivně rozhodnuto
Oficiální homepage:	hra nemá vlastní homepage

Minimální konfigurace:	procesor 266 MHz, 64 MB RAM
Doporučená konfigurace:	procesor 300 MHz, 64 MB RAM
3D karty:	ne
Multiplayer:	ne

Verdikt:

Marný pokus o vytvoření hry.

Hodnocení

10%