Dracula 3: Path of the Dragon - milovníci upírů mají letos hody

Dracula 3

Letos se nám s upíry doslova roztrhl pytel. Po nedávno vydané Dracula: Zrození přichází další hra s nejslavnějším upírem všech dob v názvu. A to nás ještě letos čeká dlouho očekávaná Vampyre Story.

Popravdě, od právě recenzovaného třetího dílu, u nás poměrně populární ságy, jsem čekal nejméně. Přece jen, Kheops rozhodně nepatří mezi důvěryhodná vývojářská studia a jejich sériově vydávané adventury už dokázaly unudit i trpělivější hráče než jsem já.

Ale nakonec jsem byl příjemně překvapen - Dracula je suverénně to nejlepší, co jsem zatím od této firmy hrál.

"Dialogy sice hrají větší roli než obvykle, hlavní těžiště ale pořád leží v poměrně komplikovaných puzzlích."

 Tím nejdůležitějším prvkem u adventur je propracovaný příběh. Dracula 3 jím rozhodně oplývá a dokonce lze říci, že alespoň z počátku je i poměrně originální.

Pokud jste nehráli ani jeden z předešlých dílů, nevadí – kromě názvu nemají s dnes recenzovanou hrou nic společného. Příběh se odehrává v napjatém období mezi světovými válkami.

Pod kontrolu dostanete mladého kněze Arna Morianiho, který je svými nadřízenými vyslán do zapadlé vesničky v Rumunsku jménem Vladoviste. Zde má za úkol prozkoumat, zda místní nedávno zemřelá doktorka Martha Calugarul může být prohlášena za svatou. V politicky nestabilním Rumunsku by kanonizace národní hrdinky upevnila nelehké postavení katolické menšiny a posílila sebevědomí celé země. Nijak lehký úkol ani kdyby se vesnice nerozkládala v blízkosti rozbombardovaného hradu Dracula.

Video

 Na první pohled se jedná o standardní Kheopsovský, horkou jehlou šitý produkt. Na svět nazíráte z pohledu vlastních očí, po lokacích se ale nepohybujete plynule, nýbrž po skocích. Tento systém je matoucí, a jelikož jsou skoky někdy opravdu dlouhé, je často problém se rychle zorientovat.

Na druhou stranu je takové zpracování nenáročné na hardware, a tak se můžeme kochat překrásnými lokacemi i na starých šunkách. Ač je engine stejný jako v předešlých čtyřech dílech, grafika vypadá na první pohled mnohem lépe. Je to dáno především atraktivním prostředím Karpat a také skvělou prací s atmosférickým nasvícením.

Pohled z vysokého kopce na vesničku v údolí, koupající se v červené záři zapadajícího slunce, je kýčovitý až běda, přesto chytne u srdce.

Horší je to se zpracováním postav. Dokud stojí na místě a jen hýbou pusou, je vše v naprostém pořádku. Jakmile se však dají do pohybu, jejich prkenná animace vypadá odpudivě. K tomu se váže ještě jeden nepříjemný nešvar – jestliže si chcete s někým promluvit, musíte nejdřív čekat než dokončí zrovna prováděný pohyb.

Poprvé to nevadí, podruhé už naštve a každé další čekání, než si vás dotyčný konečně všimne, je ubíjející. Na poměry Kheopsu je hra nečekaně výpravná a kromě Rumunska ještě navštívíte Turecko a Budapešť. Přestože tam nepobydete dlouho, jsou tyto  místa zpracována neměné pečlivě.

Škoda, že se podobných vylepšení nedočkala i samotná herní náplň. Dialogy sice hrají větší roli než obvykle, hlavní těžiště ale pořád leží v poměrně komplikovaných puzzlích. Problém je v tom, že jednak jsme jich už většinu někde viděli a jednak jsou do hry poměrně násilně zakomponovány. Jako nejhorší příklad může posloužit situace z úvodu hry, kdy od vás nová doktorka požaduje vzorek vaší krve.

Nejenže vám krev sama neodebere, ale navíc vám kód od skříňky s potřebným vybavením řekne ve formě hádanky. Podobných zbytečných komplikací je ve hře mnohem více, naštěstí samotné jejich řešení je přísně logické. Při svém pátrání naleznete spoustu různých dokumentů, které se vám společně se všemi rozhovory zapisují do poněkud nepřehledného deníku.

K dispozici je mimo jiné i kompletní bible v latině a původní Drákula od Brama Stokera. Vinou nemožnosti rychlého listování ale rovnou zapomeňte, že byste si ho přečetli. Ve hře slouží spíše jako nápověda, kdy se v případě zákysu zvýrazní část textu korespondující s momentální situací. A to si pište, že nápovědu budete potřebovat. Obtížnost je poněkud větší, než jsme si poslední dobou zvykli a dá zabrat i zkušeným hráčům.

 Dracula 3 rozhodně není žádnou zásadní peckou, kterou by měl vyzkoušet každý správný pařan. Na druhou stranu nabízí klasickou poctivou hratelnost, která přijde vhod i mimo herní sucho, které nás právě sužuje. Snad si toho všimne některý z místních distributorů a nabídne ho, stejně jako předešlé díly, v kompletní lokalizaci za přijatelnou cenu.