Všichni tři procházeli lesem. Každou chvilku některý z nich kopl do kamene, který se povaloval na zemi. Postupovali dál a dál. Byli informováni o tom, že v tomto lese není netvora, který by je ohrozil. Byli tedy klidní a šli jistým, odhodlaným krokem. Zatočili doleva a postupovali dál. Byli ostražití, neboť zlo v Rovelandu sílilo. Konečně v dálce spatřili vchod do jeskyně. Několik balvanů porostlých mechem zakrývalo vstup do jeskyně. Rytíř si vše změřil pohledem a rozhodl se, že se nejdříve vyspí. Založili tedy oheň u vstupu do této líhně zla. Ráno se probudili a dali si chleba. Čaroděj vykouzlil láhev vody a všichni se napili. Strach se stupňoval, protože smrt mohla v jeskyni plné skřetů přijít každou chvilku. Mág vytáhl svou hůl z koženého pouzdra a očistil kouli, která zářila modrofialovou barvou. Rytíř zavelel a jeden po druhém vstoupili dovnitř jeskyně.
Tak by se dal charakterizovat začátek hry. Po intru, na českou hru celkem dobrém, kde vás tajemný hlas zasvětí do příběhu, se načte úvodní obrazovka. Ta je vcelku profesionálně provedená. Země Roveland je rozdělena na menší úseky, mezi kterými se budete pohybovat. Je to například Skřetí jeskyně, Pláň, Džungle a podobné místa.
Nesmím opomenout to důležité-města, která již nejsou prázdná, vypleněná, jako například ve Wizardrech 7, ale jsou plná života. Dá se tam nakupovat a dokonce k mé radosti smlouvat cena.
Mě se to tu nějak nezdá, řekl čaroděj a porozhlídl se kolem sebe. Rytíř z obavy před možným nebezpečím tasil zbraň a vyčkával. Čaroděj dal přednost magické holi, protože měl jen dýku a tou by se moc neubránil. Opatrně poodhrnul závěs, ale nikoho neviděl. Opatrně vstoupili. S řevem se na trojici dobrodruhů vrhl skřet se zelenou kůží a jednoruční sekerou. Začal boj. Skřet se rozmáchl a sekl po mágovi. Slušně se trefil a čaroděj začal krvácet. Skřet poodstoupil a na jeho plátech zbroje se leskl odraz loučí. Firebolt zasvištěl vzduchem a trefil skřetí hlavu. Klerik rychle všechny uzdravil magickým amuletem. Skřet se otočil chystaje se zasadit další ránu, ale nestihl to. Rytíř přiskočil a sekl ho mečem do zad. Skřetovo tělo bezvládně spadlo na zem. Velitel družiny pobral věci a rozdělil je. Zlaté dal do měšce. Sekeru si dal sám sobě do ruky a meč uložil do batohu, který nesl na zádech.
Systém boje je v Branách Skeldalu nikoliv realtimeový, ale tahový. Takže si na každé postavě naklikáte, co má dělat a potom spustíte bitku a čekáte, zda zvítězí vaše družina, nebo protivník. Bohužel, dost často trvá souboj dlouhou dobu, a tak se někdy vaše plány zdrží soubojem třeba i o půl hodiny. To je jedna s mála nevýhod tohoto super dungeonu.
Sedli si na zem a odpočívali. Když nabyli ztracenou sílu a energii postavili se vyrazili do temných chodeb skřetích jeskyň. Po chvíli chození nebylo možno dále sledovat směry bludišť a cestu ven. V tom napadla jednoho z nich myšlenka, že si začnou kreslit mapu. Mág vytáhl ze záhybů své kutny svitek a dal se do kreslení.
Mapování v Branách je opravdu hodně dobré. Mapa se vám kreslí samozřejmě automaticky po průchodu lokace. Takže méně výtvarně nadaní nezoufejte a pokud jste spíše na magii můžete později použít kouzlo, které vám umožní mapovat mnohem větší rozsah, než předtím. V Caredbaru si můžete od elfíka mapaře koupit mapu, která vám pomůže v plnění úkolů.
To je nádhera, řekl rytíř a rozhlížel se kolem sebe. Fascinovala ho architektura a nápaditost této hrobky. Ve výklencích po stranách se blištěly zlaté štítky se jménem mrtvého krále. Na konci dlouhé pohřební chodby stála socha. Ve výklenku pod ní ležela kniha. Mág přistoupil a začal působit svým šamanským egem na knihu, hledaje kletbu nebo magickou past. Nic nenašel a tak ji opatrně otevřel. Začal číst, ostatní jedli a nerozuměli mágovu brebentění magických formulí a zákonů starých mistrů řemesla. Vítězoslavně a zároveň v úžasu všem oznámil, že se naučil koncentraci mentální síly do magické střely.
| ||||||||||||||||||||||||
Design úrovní je opravdu na vysoké úrovni. Tvůrci si dali záležet jak na zpracování designu, tak na obrázcích i animacích. Když vstoupíte do domu s vývěsním štítem, který oznamuje, kdo tam sídlí, zaujme vás pěkný obrázek mistra. Dalším drobnějším nedostatkem je malý rozsah předmětů. Obtížnost hry je dost vysoká, takže dost pravděpodobně párkrát umřete, než si uvědomíte jak na to.
Tak co mí věrní druhové dáte si po odpočinku k pití vodu, nebo water? Oba dva bez váhání vykřikli: vodu!
Tím chci naznačit, že se v České republice konečně zrodila hra na úrovni. Je to dle mého názoru rozhodně nejlepší hra, která kdy v našem kraji vznikla. A pokud jste nadaní a chcete vyhrát super počítač, můžete se zapojit do soutěže SCORE. Ke hře je přiložen kompletní editor a vaším úkolem je zhotovit co nejlepší dungeon. Vychytat atmosféru a všechno okolo.
