Nezvyklý příběhDěj BioShock Infinite pracuje s fanatismem, náboženskými motivy i rasismem (čtěte více). Příběhovou rovinu hry však popisují již starší články a dojmy z hraní se na ni proto příliš nesoustředí. |
Další díly zavedené značky jsou zpravidla jako stárnoucí kamarád. Zpočátku vyspělejší a schopnější, ale v zásadě stále stejné. BioShock Infinite je oproti tomu spíše jako sourozenec. V některých vlastnostech je prvnímu dílu podobný, mnohdy je ovšem sympaticky svébytný.
Z titulu sálá podobný cit pro detail, jakým se vyznačují zejména hry od studia Valve. Trocha perfekcionismu nicméně vývojářům chybí. Neplodí to však do očí bijící chyby, spíše touhu po dokonalém titulu. Hra totiž na špičkách sahá po dokonalosti, ale o chlup na ni nestačí.
Pokud se však vývojářům podaří udržet kvalitu i tempo jako u dvě a půl hodiny dlouhé ukázky, hra by se prvnímu BioShocku mohla minimálně vyrovnat.
Chybí jen krůček k dokonalosti
"I v létajícím městě objevíte slušnou řádku bláznů," říká zkraje hry hlavní hrdina Booker De Witt. To je pro titul příznačné hned ze dvou důvodů. Hra totiž opouští tradici nemluvných hrdinů a atmosféra titulu je sympaticky potřeštěná.
Prostředí ožívá zejména díky vizuální stránce. Hra je plná barev, velkolepých efektů i jemných náznaků. Vaše oči oslepí uvěřitelné sluneční světlo, vzduchem poletují ptáci, s větrem se zvedá listí a z kanálů stoupá pára. Každá scenérie zkrátka nabízí další a další vjemy.
Množství detailů je nezvyklé a ulice létajícího města Columbia jsou plné živoucích postav. Řada obyvatel tak navzájem diskutuje a kdekdo glosuje vznikající situace. Někde narazíte na chichotající se mileneckou dvojici, jinde další pár tancuje a děti cákají vodu z prasklého hydrantu.
Úrovně jsou navíc značně pestré. Každá část města působí unikátně a snaha objevit recyklované prvky se tak nesetkává s úspěchem. Vývojářům se též daří chytře motivovat k prohledávání prostředí. Jídlo totiž léčí a za peníze lze dokupovat náboje, manu i život.
Autoři hry též často mění herní náplň a citlivě střídají interiéry s exteriéry. Nové scenérie tak mnohdy prohlížíte ještě s větším údivem než světem nepoznamenaná Elizabeth. Díky chytře navrženému prostředí se navíc jen málokdy ztratíte. A vždy lze vyvolat orientační šipku, která vás opět navede správným směrem.
Dokonalému dojmu však místy brání nepřirozené postoje postav či jejich lehce nemotorné pohyby. Animační smyčky navíc bývají velmi krátké a postavy své úkony opakují příliš často. A pokud do libovolného obyvatele vrazíte, nevyvolá to sebemenší reakci.
To jsou pochopitelně drobnosti, které dojem ze hry nijak zásadně nezkazí. Nároky na absolutní hodnocení jsou však neúprosné a BioShock Infinite může být vážným kandidátem na jednu z vůbec nejlepších stříleček.
Holka do nepohody
Děj hry se točí okolo mladé dívky Elizabeth, která posledních dvanáct let žila uvězněná v paláci. Větší část života tak strávila v izolaci a během hry lze pozorovat její proměnu i mentální vývoj.
Dívka též hráči v řadě situací pomáhá. Někdy například může vyvolávat předměty z jiného období, které poslouží třeba jako krytí, zdroj nábojů či jako alternativa pro pohyb. Jindy Elizabeth hráče během přestřelky léčí či pro něj objevuje dodatečné náboje. Při společných dobrodružstvích je zkrátka parťákem.
Intenzivní spolupráce s umělou inteligencí je pochopitelně odvážný krok, který hru může i pohřbít. V případě nového BioShocku však symbióza funguje na jedničku. Elizabeth hru výtečně oživuje a pomáhá dotvářet atmosféru. V pozdějších fázích hry si k ní proto nejspíše vytvoříte emocionální pouto.
Hra též pracuje s drobnými náznaky a připravuje si půdu pro překvapivé dějové zvraty. Šéf vývoje Ken Levine je ostatně vystudovaným scénáristou, který původně směřoval k filmům. A filmová rovina je ze hry opravdu cítit. Ale vždy v tom nejlepším smyslu slova.
Ačkoliv vám titul v radě sekvencí bere ovládání z rukou, děje se tak s maximálním citem. Nadcházející scény jsou vždy dostatečně zajímavé a do "pouhého" diváckého křesla tak usedáte s radostí.
Pořádně rozbít držku
V akční hře je vždy významné vyznění soubojů, které v novém BioShocku působí výtečně. Arzenál je skvěle nazvučený a má správnou dynamiku. Radost ze střílení tu však lehce kazí možnost nosit pouze dvě zbraně.
Souboje naopak důvtipně oživuje boj nablízko. Na to využijete "nebeský hák", tedy zařízení určené především pro pohyb na vzdušných kolejích. Nebeský hák totiž protivníkům působí značné škody a poprava nepřátel je s ním velmi efektní. Někdy navíc k boji na blízko motivuje nedostatek nábojů.
Akci též zpestřují speciální dovednosti, které kouzlíte za manu. Můžete tak například po protivnících metat ohnivé koule, uvěznit je ve vzdušném víru či přimět k boji proti jejich parťákům. Aktivní však lze mít vždy jen dvě dovednosti.
Dynamiku hry pak ještě ovlivňují různé předměty i vylepšování zbraní a kouzel. Některá výbava například promění sílu vašich útoků nablízko, jiná posílí určité dovednosti. Jednou za čas pak lze volit také mezi posílením štítu a trvalým navýšením života či many.
Tak už na jedničku zapomeňte
Upoutávky z her mnohdy navnadí obsahem, který je ve skutečnosti nereprezentuje. Jenže novinářská ukázka BioShock Infinite byla právě taková jako videa. Neustále plná vjemů, zážitků a pestré herní náplně.
Novinářská ukázkaBioShock Infinite bylo možné vyzkoušet v pražských kancelářích společnosti Asus, která naši návštěvu podmínila touto zmínkou. Za příležitost děkujeme. |
Titul je lineární, nikoliv však stereotypní. Třeba na rozdíl od série Call of Duty situace působí přirozeně a hra elegantně plyne. Nikde se neztratíte, nikdy se nenudíte a vaše volby mají určitý dopad na děj.
Povedený je i pohyb po vzdušných kolejnicích. Působí freneticky a šíleně, zároveň však jeho ovládání není nijak komplikované.
Na grafice je nepatrně znát, že titul vzniká i pro konzole. Vývojáři však PC verzi připravují se značnou péčí a výsledek je obdivuhodnou podívanou. Stylizace je povedená a hra také ožívá díky nadstandardně kvalitnímu audiu. Každé místo je plné ohromujícího množství zvuků, které vytvářejí naprosto uvěřitelnou kulisu.
Není vyloučené, že výsledná hra nastolené tempo neudrží. Z titulu však sálá vývojářská láska a nadstandardní péče o jeho kvalitu. BioShock Infinite tak může být jednou z výjimečných her.
Takovou, co se zrodí jednou za pár let a na vždy se zapíše do síně slávy. Možná je oproti prvnímu dílu přímočařejší, vývojáři však s takovým směřováním pracují na jedničku.
