po chvíli hraní
Tak jsem to zkusil a musím na začátku vysmeknout poklonu tvůrcům za naprosto nádherně kreslené obrazovky. Takhle příjemný, osobitý a vtipný styl jsem už dlouho neviděl. Animované postavičky jsou už trošku horší. Respektive u nich jsem měl pocit, jako by hra byla cílena na trošku mladší publikum, čemuž přispěl i výběr dětského hrdiny. Přesto vizuální stránku hodnotím velmi pozitivně. Skutečně je radost se na to koukat. Pokud jde o zvuky, tak tam je to o něco horší. Dabing hlavního hrdiny mi moc nesedí, nejen kvůli barvě hlasu atd., ale hlavně proto, že je ta řeč špatně modulovaná, jsou tam špatné intonace a je to takový nepovedeně hrané čtení občas. Ale chápu, že sehnat dobrého dabéra je dneska pomalu nemožné (pokud člověk nemá velký rozpočet), takže to je takové malé rýpnutí, které bych ale nakonec přešel bez mrknutí oka a černý puntík bych za to vůbec nedával.
Co už je trošku horší, to jsou hádanky, puzzly, zkrátka postup ve hře. Likvidace sněhuláka se slovy "koukej, sněženka, bude jaro" a sněhulák jenom vykřikne a roztaje, to není zrovna dvakrát logický postup. Mě i přítelkyni v první řadě okamžitě napadlo hledat fén. Podobně jsem v domečku babičky dlouho hledal sirky, křesadlo, zapalovač, křemínky, dráčka, nebo cokoliv jiného, co by mohlo produkovat oheň. Nakonec jsem to vzdal. Šok přišel, když oheň vzplál po zapnutí vypínače světla. To mi opět přišlo docela ujeté. I když uznávám, že ten vypínač tam docela bil do očí, takže asi každý by ho zkusil, proč tam je. Když jsem potom bábrli měl dát zuby, tak jsem tu sklenici hodil na zem jenom náhodou, když jsem nechce klikl vedle ní místo na ni. Pokud je hra založena na těhle víceméně nelogických postupech, potom to bohužel není můj šálek čaje. Což je škoda, protože po výtvarné stránce to naopak byla pastva pro oči.
