Slovanské hry jsou oproti klasickému západnímu mainstreamu na první pohled jiné. Nemůžeme samozřejmě zobecňovat, ale když se podíváme na ty největší hity jako Zaklínač, Metro, S.T.A.L.K.E.R. a třeba i český Kingdom Come, můžeme vidět mnoho společných znaků.
Pagan Online
Po technologické stránce drží krok s dobou, jinak však cílí především na starší a zkušené hráče a nebojí se být tak trochu hardcore.
Když proto přišla nabídka zajet se podívat na rozpracované akční RPG Pagan Online do Bělehradu, nemohli jsme odmítnout. Autoři totiž slibovali daleko akčnější zážitek, než jsme z diablovek zvyklí, navíc podpořený slovanskou mytologii. Zní to skvěle, že?
Hardcore casual
Studio Mad Head Games už na scéně funguje skoro 8 let a na kontě má řadu úspěšných a cenami ověnčených her. Přesto tipuji, že o něm z našich čtenářů slyšel jen málokdo. Jejich hlavním zaměřením totiž dosud byly ryze casual tituly, zaměřené převážně na neherní publikum. Nejrůznější „hiddden object“ adventury, jednoduché akce a logické rychlíky sice sypou a zajišťují týmu slušné živobytí, ve 150 členném studiu je však i řada hardcore hráčů, kteří by rádi udělali i něco „pořádného.“ Tím něčím má být právě Pagan Online, na první pohled obyčejná diablovka, na druhý v rámci žánru inovativní hra plná zajímavých nápadů.
Pagan Online
V jádru jde samozřejmě o klasické nekonečné grindovací kolečko, které k žánru patří odedávna. Zabíjením příšer, ze kterých padá stále silnější vybavení, si zlepšujete schopnosti, a tak můžete zabíjet ještě silnější nepřátele, ze kterých padají ještě lepší zbraně a tak dále a tak dále, dokud vás to nepřestane bavit. Z tohoto pohledu tedy Pagan nenabízí nic nového.
Zajímavý je až princip vývoje postavy, respektive postav. Na výběr je celkem osm unikátních charakterů a autoři hráče vyloženě tlačí do toho, aby si jich vytrénovali více a poté je podle potřeb střídali. Každé z nich má k dispozici několik unikátních schopností a podle toho se hodí do jiné situace. Najdeme tu klasické fantasy stereotypy jako drsného pomalého válečníka či naopak rychlou mrštnou ženštinu, ale naštěstí dojde i na originálnější postavy, jako je například nehmotný elementál.
Skillů je tak akorát, abyste si postavu rychle osvojili, ovšem její další vývoj probíhá v podstatě automaticky a vy si jen volíte, do kterých vlastností budete investovat nasbírané body zkušeností nejdříve. S vybavením je to trochu složitější a je potřeba dobře vybírat. Dáte přednost rychlejšímu pohybu, dodatečnému zranění jedem, nebo třeba automatickému uzdravování?
Pro ty, které nebaví se hodiny přehrabovat ve statistikách, však hra obsahuje i číselné vyjádření celkové síly předmětu a pokud nechcete hrát jen na ty největší obtížnosti, bude vám to takto stačit. Vůbec, celá hra působí. že byla vyvíjena podle klasického motta „lehké pochopit, těžké zvládnout.“
Pagan Online
Tím hlavním rozdílem oproti Diablu je fakt, že pohyb postavy neovládáme klikáním myši, ale přes klávesy WASD. Z toho vyplývá, že se musíme daleko více snažit a sledovat dění na obrazovce než u Diabla, kde hráč často kliká už jen mechanicky. Akce je tak daleko intenzivnější a náročnější na postřeh.
Nejdůležitějším místem hry je centrální hub, místní obdoba městečka Tristram, ve kterém lze nakupovat a prodávat vybavení (případně craftovat úplně nové), vybírat mise, přepínat mezi svými postavami, komunikovat s ostatními hráči atd.
Namísto obrovských map je pak celá hra rozkouskována na veliké množství menších „arén,“ jejichž dohrání zabere jen nějakých 10-20 minut. Pagan je tak ideální na krátké intenzivní seance, kdy se potřebujeme rychle vyřádit, na celonoční hraní je asi až příliš repetitivní.
Navzdory slovu „online“ v názvu hry si ji můžete klidně vychutnat i ryze sólo, gró však leží v kooperativním multiplayeru. Díky odlišným vlastnostem se postavy vhodně doplňují a na obrazovce vždy vládne pořádná vřava s desítkami bojujících a umírajících postav. Nic, co bychom tu už mnohokrát neviděli, ale funguje to pořád.
Slovanská epopej
Mateja Vidakovic
Na to, že jde v jádru o čistokrevnou řežbu, si dali autoři dost práce i s příběhovou složkou. Ta je zasazena do prostředí slovanské mytologie a potkáme v ní řadu nám dobře známých strašidel. Baba Jaga, Děda Mráz, Kostěj a další jsou sice v jádru jen klasičtí příšeráci, kteří si zaslouží smrt, vedle generických orků, zombies a další běžné fantasy verbeži však působí příjemně svěže.
Příběh je vyprávěn pomocí animovaných sekvencí, rozhovorů a nalezených zápisků. Jak mi však prozradil hlavní scenárista studia Mateja Vidakovic jejich cílem rozhodně nebylo zasypat hráče tunou „lore“ a hrát si na druhý Planescape Torment. Celá zápletka se dá klidně zcela ignorovat, ale pokud o ni máte zájem, přidává vám do hry další vrstvu navíc. Autoři navíc slibují vysokou znovuhratelnost a průchod stejných míst se má pro každou postavu značně lišit.
Grindcore
Autory čeká ještě spousta práce a přijde mi, že se ještě plně nerozhodli, jaký obchodní model pro hru mají zvolit. Aktuálně ji prezentují jako prémiovou hru, zcela oproštěnou od mikrotransakcí, na druhou stranu není nikde řečeno, že by je snad nemohli do hry dodat později. V uživatelském rozhraní ostatně zbyly stopy po prémiové měně a možnost odemykání kosmetických doplňků či shánění craftovacích zásob dává tušit, že s variantou free 2 play autoři minimálně v určité fázi projektu koketovali. S investicí od firmy Wargaming (World of Tanks) v zádech se však zřejmě plány změnily.
Pagan Online vyjde v již v dubnu v režimu předběžného přístupu, na kdy se počítá s plnou verzí, to nikdo neví. Zatím to vypadá, že tu máme vhodnou alternativu pro ty, které už Diablo 3 nebaví a konkurenční Path of Exile je pro ně až příliš hardcore záležitostí. A to není vůbec špatné.
