Když jsme v březnu připravovali přehled nejzajímavějších her, které vznikají v tuzemských podmínkách, o prvotině brněnských Ashborne Games jsme toho moc nenašli. Lépe řečeno vůbec nic. I když je studio na sociálních sítích velmi aktivní, jejich přibližně padesátka zaměstnanců doslova přetéká zkušenostmi z těch největších herních projektů a drží nad nimi ochranou ruku rakouské vydavatelství THQ Nordic, o samotné hře bylo ještě donedávna známé jen to, že půjde o historickou real-time strategii s prvky managementu, což je dost vágní definice.
Lidé z Ashborne Games mají bohaté zkušenosti, není snad žádná česká hra, na které by někdo z nich nepracoval.
O to příjemnější zprávou proto bylo, když se sami vývojáři nabídli, abychom se přijeli na vlastní oči přesvědčit, že jenom „neflexí“ na instagramu a svoji hru už mají téměř hotovou. Podívat se na ni jako jedni z prvních lidí na světě, to už za výlet do Brna stálo.
Tamní herní scéna možná není tak veliká jako ta pražská, rozhodně je však semknutější a provázanější. Jen s mírnou nadsázkou lze říct, že se tam každý zná s každým a sami vývojáři mezi studii čile pendlují. Ostatně přímo z oken veliké administrativní budovy, kde Ashborne zabírají celé jedno patro, šlo spatřit sídlo „bohemky“, kde marketingový manažer Dominik Jícha a výkonný ředitel Petr Kolář, kteří mě kancelářemi provázeli, dříve pracovali.
Petr Kolář (vlevo) a Dominik Jícha si myslí, že téma československých legionářů má šanci oslovit hráče na celém světě,
Pod novou značkou se ovšem vrhli dosud neprozkoumaným směrem, a jelikož právě padlo embargo, můžeme už konečně nahlas říct, co vlastně chystají.
Last Train Home bude survival strategie, která zpracovává nelehký osud československých legionářů a jejich dlouhou cestu zpět domů. Hodně zjednodušeně jde o jakýsi road movie mix mezi Commandos a Frostpunkem, kdy s hrstkou vojáků musíte zabezpečit plynulou cestu obrněného vlaku napříč celým Ruskem zmítaným občanskou válkou.
Zahraniční odboj je nesmírně zajímavé období naší historie, o kterém se ovšem až tak příliš nemluví, je totiž ohraničeno přece jen globálnějšími událostmi dvou světových válek.
V The Last Train Home zažijeme cestu legionářů skrze celé Rusko.
Zajímalo mě proto, jestli si vývojáři nezvolili pro svou hru snad až příliš „niche“ zasazení, přece jen o této době tuší málo i spousta Čechů, natož v zahraničí, které je pro finanční úspěch hry nezbytné. Ale je tomu přesně naopak, v dosud herně neprozkoumané historické etapě právě vidí veliký potenciál, netrpí přehnanou skromností a specificky české téma chtějí s hrdostí ukázat celému světu. V tomto ohledu připomínají třeba krajana Dana Vávru, který v Kingdom Come: Deliverance sebevědomě dokázal vydělat miliony dolarů i na tak „uncool“ tématu, jako je dobývání hrádků ve středních Čechách.
Vývojáři nemají ani obavy z aktuální celospolečenské averze vůči všemu ruskému, způsobenou vojenskou agresí na Ukrajině. Vývoj začal dávno před vypuknutím války a hra je zasazena do více než sto let starých historických událostí. Pokud na to ale chcete koukat zjednodušující ideologií, tak ve hře likvidujete bolševiky ve velkém a Ashborne Games opakovaně přispívají charitativním organizacím pomáhajícím na Ukrajině.
Bojové mise připomínají na pohled Commandos, nabízejí však větší svobodu.
I když je příběh vystavěn kolem fiktivních jmen, ve zbytku reálií se autoři snažili o maximální historickou věrnost. V jejich úsilí je navíc oficiálně podporuje i Československá obec legionářská, což je snad dostatečným důkazem toho, že k této látce přistoupili zodpovědně. Nemusíte se však bát, hra rozhodně nechce suplovat školní učebnice a většinu dějepisných souvislostí se dozvíte jen dobrovolně, skrze přiloženou interaktivní encyklopedii.
A teď už to nejdůležitější, jak se vůbec Last Train Home vůbec hraje? Pod kontrolu dostanete opancéřovaný vlak a několik desítek vojáků. S těmi musíte zacházet obzvlášť opatrně, protože jejich případná smrt je definitivní. V průběhu cesty sice můžete naverbovat i několik nových lidí, pokud se však o ně nebudete starat, konce hry se patrně nedočkáte. To samé platí i o vlaku, který je potřeba průběžně opravovat a starat se o palivo, jinak skončíte zaseknutí uprostřed nekonečných ruských plání bez šance na záchranu. Hra důkladně prověří vaše managerské schopnosti, budete muset řešit dostatek jídla, obsazení směn, morálku a tak dále. Zároveň bude vojáky i vlak možné vylepšovat v mnoha oblastech, čímž značně vzrůstá počet věcí, o které je nutné se postarat. Vojáci mohou onemocnět nebo se zranit, většinu schopnosti se musí nejprve naučit, na vaše vedení mohou mít různé názory a v případě dlouhodobých neshod hrozí jejich dezerce.
O tomto zajímavém historickém období toho moc lidé nevědí ani u nás, natož za hranicemi. Pomůže to hra změnit?
Autoři v této souvislosti opakovaně zmínili geniální Frostpunk (naše recenze) případně XCOM, na rozdíl od nich ovšem nechtějí být tak hardcore, při troše snahy by tak mělo být možné hru dohrát i na první pokus. A pokud ne, nevadí, byť je většina událostí v příběhu jasně daná, existuje mnoho možností, jak k jejich řešení přistoupit.
Druhou částí hry jsou pak samotné bojové mise, kdy se s jednotkou vybraných specialistů vydáváte přímo do boje. V tuto chvíli je jasně vidět, že mnoho lidí z Ashborne v minulosti pracovalo na sérii UFO. Byť jsou boje real-timové a ne na tahy, vyžadují maximální spolupráci každého člena týmu. Hra má tzv. taktickou pauzu, během níž je možné svým bojovníkům rozdávat povely, takže máte šanci kočírovat i poměrně komplikované taktické manévry.
Podstatnou část hry strávíte péčí o svůj vlak a posádku.
Hra v tomto režimu vypadá tak trochu jako Commandos, oproti nim však má hráč daleko větší svobodu. Mise se odehrávají na poměrně velikých mapách a kromě hlavního úkolu obsahují i spoustu vedlejších. Ty mohou nabývat mnoha podob a často nabídnou i morální dilemata. Jak se vypořádáte s kolaboranty? Budete riskovat životy svých můžu pro ochranu civilistů? Použijete vzácné zdroje k léčení člověka, jehož šance na přežití je minimální? I když je celá hra vlastně jakousi oslavou hrdinství, autoři se vzpírají jakékoliv romantizaci tragických událostí a válku chtějí ukázat syrovou a bez příkras.
I když to tak možná z popisu nevypadá, hra klade veliký důraz na příběh a obsahuje spoustu dialogů a zvratů. A mimochodem po splnění hlavního úkolu mise nekončí a bude potřeba své vojáky ještě evakuovat, což někdy může být poměrně komplikované.
Čeká vás cesta dlouhá více než 8000 kilometrů.
Celkem jsem měl možnost vidět přibližně dvě hodiny ze samotného úvodu, kdy je hráč prakticky veden za ručičku, i tak byl však vidět ohromný potenciál, který její koncept má. Jelikož má každý voják (a vojačka, i když prý ženy v legiích zastávaly spíše jen podpůrné činnosti, ve hře se emancipovaně mohou zúčastnit i bojů) své jméno a osobnost, dokážete si k nim rychle vytvořit vztah, nejsou to jen anonymní pajduláci, kterými posunujete po mapě.
Pokud se vývojářům podaří vytvořit dostatek zajímavých misí, mohla by z toho být opravdová pecka. Sice ne pro každého, ale od českých vývojářů už jsme tak nějak zvyklí, že kladou na hráče větší nároky, než je v mainstreamu zvykem. O to sladší pak nabízejí odměnu.
Obavy by mohla vyvolávat technická stránka, ale z toho, co jsem mohl vidět, jsem poměrně v klidu. Grafika je moc hezká, Unreal engine dokáže zprostředkovat jak detailní filmové záběry do tváří hrdinů, tak i přehledné taktické bojiště z nadhledu. Skvělou zprávou je i plánovaný český dabing, což je věc, která už se dnes příliš nevidí. Hlavního hrdinu stvární herec Karel Dobrý, mimo jiné i držitel České lva. Kdy hra nakonec vyjde, je ještě ve hvězdách, mělo by to však být ještě do konce roku.
Tak uvidíme, jestli se Last Train Home podaří naučit svět obdivovat českou historii tak, jako se to před pěti lety podařilo Kingdom Come, našlápnuto k tomu má více než solidně.
