MotoGP 3 - první dojmy

Vypadá to, že se ve firmě Namco rozhodli zaštítit každou generaci konzolí novou závodní sérií. Po čtyřech dílech Ridge Racera na PSone se tak brzy na PlayStation2 dočkáme již třetího člena do rodiny MotoGP.
MotoGP 3

Těžko říci, co je důvodem k takovéto neparalelní existenci vícera podobných řad od jedné firmy, ale každopádně v tom není Namco samo. Dalším japonským gigantem s podobnými sklony je Capcom, který z úspěšných řad Resident Evil a Dino Crisis patrně vyždímal, co se dalo již v éře PSX a na poli her pro PS2 se rozhodl zaútočit fungl novými sériemi Onimusha a Devil May Cry. Nejsme tady ale proto, abychom se zabývali nesmrtelností staršího Schumachera, ale proto, abychom se mrkli na ventily několika závodních speciálů. I když, ten Rossi… No, pořád lepší než Šumák.

Co se autorům rozhodně nepovedlo je intro (a pozor, dnes začínáme pěkně od podlahy, kydáním hnoje). Po tom, co známe z úvodů všech těch trháků od Namca, jsou kolorované záběry ze skutečných závodů opravdu bída. Neubráním se svému oblíbenému rčení, že mi to připomíná přední tuzemský biják Limonádový Joe. Co se jim naopak odladit podařilo je grafika. Tedy ne, že bychom se tu setkali s kdovíjakými orgiemi (grafickými samozřejmě), ale přestože jsem druhý díl hrál jen letmo, pojalo mě relativně silné podezření, že grafici tentokráte sloužili i pár šichet přesčas.

MotoGP 3

Od prvního dílu byl navýšen počet tratí, takže nyní již máte možnost projet se po všech okruzích, na nichž se prestižní seriál MotoGP odehrává a samozřejmostí je i přítomnost licencí na všechny jezdce, týmy, stroje a sponzory (alespoň tedy co jsem si dokázal všimnout). Repsol Hondy tedy jezdí skutečně v barvách Repsolu, Hondy stáje Pons zase ctí barvy Westu. Potud tedy naprostá spokojenost. Nepodařilo se mi ovšem zaznamenat nějaké výraznější rozdíly ve výkonnosti strojů různých značek či dokonce stájí. Měl jsem dojem, že i na druhořadém Protonu se dá vítězit relativně pohodově, nicméně to může být ve finální prodejní verzi samosebou ještě doladěno.

Hodně dobře na mě zapůsobila fyzika jízdy. Upřímně řečeno, nejlepší motorka, na které jsem kdy jel, byl východoněmecký Simson, nicméně věřím tomu, že skutečné závodní stroje se chovají hodně podobně jako v MotoGP 3, alespoň tedy co se týče simulačního režimu na vyšší obtížnosti. Mé nadšení dosáhlo skutečně vysokého stupně při zjištění, jakým způsobem je zde zpracována jízda driftem. Pokud ji zvládnete efektivně využívat, budete si na trati připadat jako Gary McKoy. A že ten tedy umí na motorce předvést věci. Tomuto stylu vehementně nahrává i dobrá souhra s analogovými tlačítky ovladače, čímž pádem se MotoGP 3 v zatáčkách budete cítit, jako byste lechtali plyn na skutečné motorce. Bohužel, ani ve třetím dílu se patrně nedočkáme podpory směrových šipek, takže směr bude nutno opět ovládat pouze kvedláním zmíněnou analogovou páčkou.

Hra nabízí několik standardních módů jako jsou notně provařené sezóna, jednotlivý závod nebo hru pro dva hráče a navíc i režim Challenge, což je jakási obdoba módu známého například z posledního simulátoru F1 od EA Sports. Jde tedy o plnění různých předem daných úkolů, za což jste posléze více či méně odměněni. V MotoGP 3 na vás takovýchto úkolů čeká rovná stovka a to rozhodně není málo. Málo ovšem již je různých typů těchto úkolů - a sice pouze dva. Zaznamenal jsem toliko případy, kdy bylo nutné na některém z okruhů porazit v souboji vybraného rivala nebo zajet jistý úsek ve stanoveném čase. Sice tyto neplníte pouze na dobře známých okruzích (autoři si dokázali vymyslet i dosti bizarní tvary autostrád, na nichž musíte předvést své umění), přesto vás ale tato aktivita začne tak po třiceti splněných úkolech nudit. Rozhodně by nebylo na škodu zakomponovat různé situace z rozjetých závodů s nutností ubránit své pozice nebo naopak třeba nové pozice dobýt, jak se to podařilo třeba právě v F1 2002 od EA. Doufejme tedy, že nejsem sám, kdo má v tomto ohledu výhrady, a MotoGP 3 hlavně že své připomínky pošle někdo do Namca. Zároveň ovšem musím vyjádřit osobní skepsi, protože si myslím, že zrovna tady se už do vydání hry asi nic nezmění. No nechme se překvapit.

Velice dobře hodnotím rozložení stupňů obtížnosti, přičemž i na tom nejjednodušším budete mít z realističnosti jízdy dost dobrý pocit. Nejde ovšem jen o to, že by model jízdy byl stejný a kolem se proháněli pouze lepší/horší a rychlejší/pomalejší soupeři. S postupem na vyšší obtížnost jsou na vás kladeny komplexně vyšší nároky, takže budete muset lépe odhadovat brzdné body, zodpovědněji brzdit, citlivěji pracovat s plynem při akceleraci a uvážlivěji volit počátek a poloměr zatáčení. Nároky se zvyšují skoky o veskrze rozumných velikostech, takže když si osvojíte jednu obtížnost a pak si zvolíte vyšší, budete mít pocit, že hra je sice těžší, ale s trochou cviku můžete zase vítězit. Nezaznamenal jsem tedy ani náznaky frustrace. Velmi příjemné.

MotoGP 3 se zatím tváří jako „zase o něco lepší pokračování“. Je velmi pravděpodobné, že fanoušci motocyklového sportu s koupí váhat nebudou. Trošku jinak to možná bude s námi, běžnými smrtelníky, kteří si čas od času chceme „jen“ dobře zazávodit. MotoGP se zatím sice zdá být dobrou závodní hrou, ale přeci jen je to v principu to samé, co v předchozích dvou dílech. Před konečným verdiktem ale bude zřejmě záhodno počkat si na plnou verzi.

MotoGP 3 MotoGP 3


Témata: simulátor