Ve čtvrtek 2. listopadu se pražská ulice U Průhonu, zejména pak klub MECCA, na jeden večer proměnila doslova a do písmene v pravý rej Pokémoních potvůrek. Společnosti Conquest, Blackfire Entertainment, Atos Bohemia a Tsunami Praha, držitelé licencí pro nejrůznější odvětví v nichž se můžete setkávat s Pokémony (GameBoy a Nintendo 64 hry, hrací karty, žvýkačky či textil), zde totiž pořádali zejména pro novinářskou obec první Pokémon párty. Fakt, že se zde měl celý svět maličkých a dětmi nesmírně oblíbených příšerek prezentovat i novinářům z neherního světa přilákal řadu redaktorů a redaktorek z mnoha periodik, dokonce i z časopisů jako Květy, Vlasta nebo, Žena a Život.
Z toho vyplývá, že první na programu večera byla tisková konference, na níž pořadatelé seznamovali všechny přítomné se svými firmami, jejich polem působnosti a zejména pak se světem Pokémonu v celé jeho pestrosti. Po úvodním slovu přišly na řadu otázky jednak moderátorky a jednak také přítomných novinářů. Vzhledem k tomu, že se probíraly mě známé či pro BonusWeb nikterak nedůležité věci, relaxoval jsem na židličce a snažil se podřimovat, abych se připravil na večerní dlouhou cestu do Opavy (ostatně kdyby něco, naslouchal ještě Mondy, který byl přítomen též), z této bohulibé činnosti mě však vytrhl křiklavý ženský hlas, který se tázal na to, jestli všichni zástupci výše uvedených firem cítí nějakou míru odpovědnosti za negativní ovlivňování dětí fenoménem Pokémon (tím, že nabízejí předměty s tématikou tohoto dětmi oblíbeného světa), za narušování jejich křehké psychiky, přičemž otázka byla uzavřena tím,
jestli tyto společnosti alespoň kompenzují trauma dětí převáděním určité částky ze svého konta na dobročinné účely. Pochopitelně mě tento dotaz dokonale probral k životu, zbystřil jsem svou pozornost a dokonce jsem se přiměl k tomu, abych vstal a onu tazatelku si pobaveně prohlédl, přičemž bylo výborné a nesmírně zábavné sledovat její vypjatou a soustředěnou tvář při odpovědích jednotlivých ředitelů firem pořádajících celou párty. Jich jsem se pochopitelně při první možné příležitosti zeptal, "co to bylo zač" a odpověď mě nijak zvlášť nepřekvapila - onou ženou byla redaktorka magazínu Žena a Život, což mluví za vše a horší otázku (pokud vůbec) už mohla položit snad jen paní psycholožka, která figurovala v "holubovské kauze" Kultura Kriplů (bohužel si na její jméno nemohu vzpomenout, snad mě doplní kolegové, kteří se diskuse zúčastnili).
Po zahajovací tiskové konferenci byli novináři odkázáni do podzemních prostor klubu, kde byla zřízena provizorní herna s Pokémon tituly na GameBoy Color, Nintendo 64 a nechyběly ani dva stoly plné kartiček pro karetní hru Pokémon. Jednotliví "učitelé" (abychom tedy i touto reportáži navnadili ideu Pokémoního světa) pak zájemcům vysvětlovali, jak se ta která hra ovládá, co je jejím cílem a jakým způsobem je nejlepší své příšerky trénovat, získávat a vylepšovat svou sbírku. Vypadalo to, že všichni včetně přítomných redaktorek ženských magazínů chápou (nic proti nim :-)), dokonce se zdálo, že rozumí i rozdělení světů na vodní, pozemní, apod. Zanedlouho však začal raut a to jste měli vidět, jak se většina účastníků okamžitě nahnala zpátky nahoru do místnosti ke vchodu, kde se objevily skleničky vína a nealkoholických nápojů a zejména pak švédské stoly plné nejrůznějších pochutin.
Pochopitelně jsem neodolal ani já, naopak mě překvapilo, že ačkoliv jsme se s Mondym na celou akci pečlivě připravovali a trýznili jsme své žaludky hladem :-), Mondy se nakonec dobrůtek vzdal a řkouc heslo "hlad je převlečená žízeň" vypil láhev Coca-Coly.
To však bylo nejspíš poslední kapkou v poháru trpělivosti jedné ze sličných slečen pořadatelek oděných do těsných červených triček Pokémon (což je logické vzhledem k tomu, že trička jsou vyráběna hlavně pro malé děti a na velikost L či M tak můžete s klidem zapomenout - a propos, daruji maminkám či našim nejmladším čtenářům jedno zelené tričko s tématikou Pokémon pro nepříliš urostlé dítě (odhadem tak ve věku 9 let), které dostávali všichni zástupci pozvaných médií), která k nám přistoupila a požádala nás, jestli bychom se nemohli přemístit zpět do hlavního sálu, kde měla za několik málo okamžiků začít ona výše zmiňovaná Pokémon párty. Nutno říct, že to nejspíš nebylo kvůli Mondyho cole, neboť se stejnou hláškou obcházela všechny živící se účastníky celé akce, ale nemá cenu hledět na detaily, zvláště když ke koukání lákaly mnohé další objekty.
Přesunuli jsme se tedy na chvíli do hlavní haly, Mondy si mohl zblízka prohlédnout žlutou potvůrku jménem Pikachu a ačkoliv by se slušilo a patřilo, aby si ji i osahal, stalo se něco zcela jiného - človíček či člověčice v Pikachuově hábitu si osahala jeho a Mondy propuknul v mírný záchvat smíchu (naštěstí se dokázal udržet :-)), neboť je značně lechtivý a Pikachu uhodil na tu správnou strunu. Já osobně se domnívám, že v Pikachuově převlečení se skrývala nějaká sličná slečna,
neboť ke mě ten "kdosi" zevnitř vyslal při našem častém míjení několik úsměvů, avšak tou škvírou v ústech se opravdu mnoho poznat nedalo.
No a jak celá párty nakonec pokračovala? Všichni se bavili, jedli, zpívali, pili, tancovali, kecali a žili dlouho do noci a jestli tam neumřeli, baví se dodnes... ehm, to je skoro jako v pohádce. Pravdou je, že přežili všichni a všichni odcházeli spokojeni, dokonce i organizátoři. Nutno říct, že akce se jim, jak už svědčí předchozí řádky, povedla. Přišli totiž zástupci široké novinářské obce herními magazíny počínaje (přítomen byl Vašek Valeš z GameStaru, Petr Bulíř z Levelu, Honza Modrák z PlayStation Magazínu / Score, Zdeněk Krajíček z Emulators.cz, já s Mondym :-) a další) a ženskými časopisy konče, tito byli s akcí spokojeni a je tudíž docela dost možné, že po vzoru mě napíšou nějaký pěkný článek, stejně jako BonusWeb, který připravuje na příští týden Pokémon speciál, takže se máte na co těšit. No a my se těšíme na další Pokémon párty a věříme, že bude minimálně stejně dobrá jako ta čtvrteční.
PS: Slibovali jsme sice vlastní fotografie z akce, tyto jsme však, bohužel, nepořídili. Stalo se nám totiž to, co se u nás v redakci stává maximálně jednou za deset let - těsně před akcí jsme finišovali s pátečním vydáním BonusWebu a v časovém pressu jsme pak zapomněli na stole nachystaný digitální fotoaparát. Naštěstí se nám podařilo dodatečně získat snímky z akce přímo od pořadatelů a věříme, že nepohrdnete alespoň jimi.
