Honza Srp - Kingdom Come hraji už přes týden a musím říct, že mě baví stále více a více. Poté, co jsem se smířil s tím, že v závodě o nejrychlejší recenzi nezvítězíme, jsem se do něj úplně ponořil a přestaly mi vadit i ty věci, které jsem na začátku kritizoval. Zvykl jsem si, že tu jsem jen obyčejný nýmand, který se nesmí bezhlavě pouštět do každého dobrodružství, a už mi nevadí ani to, že místo abych postupoval příběhem, řeším „podružné“ záležitosti, jako kde se najím a kam ulehnu.
V téhle hře čas ubíhá strašně rychle a leckdy po třech hodinách strávených u monitoru zjistím, že jsem se vlastně nikam pořádně neposunul. Jeden příklad za všechny: dostal jsem za úkol nalézt partu uhlířů, kteří by prý měli mít informace o hledané osobě. První parta nevěděla nic, druhá mě poslala na druhou půlku mapy a teprve ve třetí se objevil člověk, který vypadal, že ví, co potřebuji vědět. Jelikož se však o informace nechtěl jen tak zadarmo podělit, chytil jsem ho pod krkem a požadovanou adresu z něj získal násilím. Hledaná osoba se prý skrývá ve statku na severním okraji lesa. Nasedl jsem tedy na koně a propátral popsanou oblast křížem krážem, nikoho odpovídajícího popisu jsem tam však nenašel. Když jsem se pak po půlhodině za uhlířem vrátil, přiznal se, že se mě prostě bál, a proto mi dal falešnou stopu.
Strávil jsem tak více než půl hodiny naprosto zbytečnou činností, která mě nikam neposunula, naopak jsem během ní ještě prochodil boty, přišel o notnou část zdraví následkem pádu ze skály a ještě k tomu dostal hlad.
V jiné hře bych asi uhlíře bodl do žeber a nahrával pozici, ale tentokrát jsem ho raději podplatil a šel spát, protože poslední save byl hodinu a půl starý. Ztráta času? Ale kdeže, užívám si každý okamžik. Co se týče bugů, musím to zaklepat, ale zatím se mi téměř vyhýbají. Když to srovnám s třeba takovým Batmanem, myslím, že se Warhrose nemusí za nic stydět. Plnohodnotnou recenzi vydáme v úterý.
Martin Zavřel - Hraji poctivě od prvního dne. Od začátku jsem věděl, že mě tahle hra bude bavit díky příběhu a to se přesně vyplnilo. I když celková zápletka je možná podobná věcem, které jsme už ve hrách zažili, konkrétní situace, dialogy a řešení jsou velice osobité. V kombinaci se „zemitým“ prostředím českého venkova si opravdu užívám atmosféru „procházek“ krajinou a pocit, že „jsem tam“.
Nicméně přesně jak jsem se bál, soubojový systém je oříšek a celá ta záležitost s nemožností svobodně ukládat hru (alespoň při ukončení, jako třeba v Dark Souls) způsobuje zbytečné starosti. Také už jsem musel restartovat po půlhodině hraní kvůli bugu (kůň se mi zasekl ve stáji a nemohl jsem z něj ani sesednout). Navzdory zmíněným problémům si ale osobitost KCD opravdu užívám a nemohu se od hraní odtrhnout.
Emanuel Svoboda - Tak tu máme zase po dlouhé době odfláknutý port z PC. Počítač si kvůli tomu ovšem kupovat nebudu. Jistě, nemožnost uložit hru kdykoliv ve spojení s mnoha bugy je sice slibovaný hardcore, já však hru odkládám a počkám na další patch, který má některé tyto věci napravit. Save při ukončení? Ano, díky. Páčení zámků bych neulehčoval.