Navzdory spoustě urgencí a peticí se Final Fantasy Tactics nikdy nepřevedlo z americké NTSC verze do PALu, což mnohé příznivce strategických RPG hodně mrzí. A to proto, že se ve svém žánru jedná o dosud nepřekonaný titul, jehož kvalit nedosahuje nově ani Front Mission 3 - podle některých fandů se FFT ve své době vyrovnalo i masově oblíbenému Final Fantasy VII. Jenom pro upřesnění - v Japonsku měl tento titul premiéru cca v polovině roku 1997 a do Ameriky přišel zkraje roku 1998.
Na 16-ti bitech začátkem devadesátých let začal s objevením nového žánru (strategické RPG) kultovní titul Shinning Force pro Sega Mega Drive. Základem tu byl zcela nový pohled na soubojovou fázi, ve které na rozlehlé herní ploše proti sobě stanul velký počet protivníků. V nadcházející bitvě, ne nepodobné šachové partii, se jednotliví bojovníci po čtverečkách přeskupovali po bojišti a dle svých dovedností útočili, což poskytovalo nebývale silný a komplexní strategický herní zážitek. Na SNESu pak celé toto úsilí ještě umocnilo Tactics Ogre, jež posunulo herní a hlavně taktický aspekt o stupínek výše díky přechodu z 2D prostředí do 3D. Jenomže TO zůstalo uzavřeno za japonskými branami a jeho konverze pro PSX opětovně a poněkud záhadně navštívila toliko americké hráče, takže
Evropě zbyly jenom oči pro pláč. Část týmu, který stál za vytvořením zmiňovaného Tactics Ogre, se posléze přesunul pod křídla Squaresoftu, aby vylepšil svůj předchozí projekt a vytvořil zde recenzovaný titul Final Fantasy Tactics. FFT se přitom nijak nezpronevěřuje zásadám a pravidlům světa Final Fantasy, za všechny uvedu alespoň výskyt chocobů. Prolnutí herních dimenzí od Squaresoftu je ještě umocněno některými pěknými aspekty, kdy kupř. v RPG Vagrant Story můžeme nalézt něco zbraní se jménem hrdinů, kteří obývali svět Final Fantasy Tactics – opravdu působivé…
Hlavní postavou FFT je Ramza Beoulve, nejmladší člen šlechtického klanu Beoulvů a nutno říci, že také nejčestnější charakter celé hry. Po úmrtí krále propuknou v zemi nevídané a nechutné politické intriky vedoucí k válce dvou silných rodinných frakcí, již kronikáři označují jako „Lion War“. Během bojů dojde řada i na úkladné vraždy prominentních osob, ale také k povstání démonů z Temnot, využívajících nastalého chaosu. Pročež právě Ramza bude tím, kdo se pokusí na pozadí válečného konfliktu svést nelehký střet s podsvětím, které má vlastní mocenské ambice a dále rozdmýchává svár mezi lidmi. Každopádně skvělé story, odehrávající se v půvabném enginu hry, vykresluje nelítostné schéma, ve kterém nevíte, komu
vlastně věřit. Neboť i nejlepší přítel našeho hrdiny – Delita, není obrazem kladného charakteru tak, jak by se zprvu dalo očekávat.
Grafické zpracování je jedním slovem rozkošné. Spritové postavičky zasazené do 3D detailně vykresleného polygonového prostředí sice působí hodně šablonovitým dojmem, ale přesto neztrácejí ani s postupujícími hodinami nic ze svého kouzla. K tomu opravdu výborný hudební doprovod, po čase sice mírně iritující svými bitevními songy, ale stále nic, co bychom měli tvůrcům mít výrazně za zlé. Problémem však zůstává velká linearita příběhového scénáře a brutální redukování volnosti pohybu postav. Ve hře se totiž pohybujete toliko prstem po mapě, při navštívení města se vám zobrazí jenom statický obrázek a pak pomocí textových oken probíhá vstup do interních lokací jako do obchodu se zbraněmi, do zájezdního hostince atp. Jediné místo, kde tak v plné kráse oceníte vizuální zpracování hry jsou vybraná bojiště, na kterých se odehrávají strategicky vedené střety. To je samozřejmě velká škoda, neboť kupříkladu v Shinning Force III pro konkurenční konzoli Sega Saturn vás takováto omezení nesvazovala.
Ačkoliv FFT vyhlíží zkraje hodně komplikovaně, výborný Tutorial vám do jisté míry usnadní první kroky ve hře, jež má podobné zaměření a koncepci jako kupř. titul Vandalhearts od Konami. Při postupu hrou vybíráte kurzorem specifická místa na mapě a po přesunu do žádané lokality je zpravidla zahájen střet s nepřítelem nebo se v příběhové scéně díky textovým dialogům dozvíte další střípky z epického a propleteného story. Boj se odestává na relativně malé herní ploše, ale díky členitosti a povrchové rozmanitosti lokací brzy na tuto mou výtku zapomenete. K žádanému přehledu v 3D prostředí nechybí manuální korekce kamery, s možností zoomu a rotováním pohledu okolo bitevního pole.
Soubojová fáze je tahová, přičemž určujícím faktorem pro pořadí je rychlost (jako vlastnost) každé postavy. Takže se často střídají vaši spolubojovníci a nepřátelé na přeskáčku. Každá postava se v momentě, kdy na ni dojde řada, může přemístit o jistý počet imaginárních čtverečků, a jestliže jí to dosah zbraně dovolí, navrch ještě zaútočit na vybraného oponenta. Tato akce je prováděna v klidovém stavu zbyvších bojovníků, čekajících na své kolo, takže je dostatek času na zvážení nejvhodnější aktivity. Některé ataky však potřebují jistý čas pro
vyvolání. Klasickým příkladem budiž kouzelník, u něhož seslání kouzla většinou vyžaduje něco kol. Proto je nutné zjistit, zda-li bude vámi vybraný cíl v době seslání magie stále setrvávat na stejném místě. Při důrazu na taktický zřetel bitev nechybí znalost důležitých charakteristik vašich nepřátel, kam neoddiskutovatelně patří dosah jejich pohybu atp.
Před vstupem na bojiště sice můžete zvolit rozestavení svých mužů, ale jelikož nemáte příliš povědomí o tom, do čeho právě jdete a v jakém uskupení a kde mají stát nepřátelé, omezuje se uvedená činnost pouze na standardní tahy, kdy do první linie postavíte destruktivní postavy jako rytíře, naopak v zadních řadách najdou své místo fyzicky slabší kouzelníci či kněží. Hry Kartia či Vandalhearts II už dokázaly toto schéma vylepšit o skutečnost, že přímo na bojišti máte k dispozici upravení rozestavení bojovníků v závislosti na momentální situaci a vzdálenosti od vašeho nepřítele. Do boje můžete vzít celkem pět postav (nepočítaje v to příležitostné NPC), přičemž ještě předtím je lze relativně komplexně vyzbrojit a připravit pro nadcházející střet, stejně jako změnit povolání a s tím i vlastnosti a dovednosti vybrané postavy. Knight dokáže podařeným sekem rozlomit
přílbici nepřítele, naproti tomu Monk umí zasáhnout několik oponentů stojících za sebou v jedné řadě. S
postupující hrou se rozšiřuje sada tzv. Jobů,
neboli povolání. Počáteční povolání ve hře jsou typická, např. Knight, Archer, Wizard, ale posléze se otevírají nové volby jako Dancer, Lancer či Samurai. Spousta nových technik, jež se každá postava musí v závislosti na momentálním Jobu naučit, obnáší třeba nová kouzla (vyvolávání všech známých elementálů), možnost ukradení propriet vašeho oponenta, aktivování útoku v obraně atd. S tímto však souvisí místy lehce nejasný herní rys. V některých úsecích se totiž síla určitých povolání značně devalvuje, takže chtě nechtě musíte sáhnout ke změnám. Nedosti na tom, i přes skutečnost, že jste v tomto žánrovém oboru už protřelým hráčem, existují jisté klíčové boje, v nichž volba nevhodných povolání doslova znemožňuje vaše vítězství v bitvě, a to i v případě, že byste disponovali mozkem samotného Kasparova.
Vzhledem k tomu, že dohrání FFT vám zabere několik desítek hodin herního času, mohou časté boje dostat po nějaké době nepříjemný nádech stereotypu. A to z toho důvodu, že se zde nic dalšího z hlediska herních mechanismů neděje. Pravda, je tu specifická možnost, kdy necháte poslat část své družiny na nějaký vedlejší quest, obnášející nalezení jistého
artefaktu, za který vám kyne finanční odměna. Jenomže peněz máte za chvíli tolik, že nebudete vědět, za co je utratit a navíc je plnění uvedených questů velice statické – po určité vymezené periodě se jenom na místě zadání úkolu dozvíte, kterak vaši muži pochodili. Takže v tomto ohledu FFT trochu zklamalo, chtělo by to propříště větší herní variabilitu. I když jedním dechem musím připomenout, že alternativ vývoje vašich postav (a bohatost rozličných skillů) je tu takové množství, že se FFT stává nejenom ve svém žánru nepřekonatelným počinem!
Co říci nakonec? Přes některé mé výtky je FFT skutečnou perlou pro opravdové fajnšmekry strategických RPG, kteří se nezaleknou prvotních potíží a kteří se zde rádi chopí té pomyslné maršálské hole. Vedle již zmiňovaných pozitiv nemůžu nezmínit uživatelsky téměř dokonalý režim přezbrojování postav vaší posléze velice početné družiny, vynikající nabídku absolvování bitev na hřbetě ochočených chocobů, zohlednění důležitosti, ze které strany na vašeho oponenta vedete atak (zezadu máte např. vyšší procentuální šanci zásahu), nebo v neposlední řadě zaměření několika bojů, ve kterých vyjma poražení nepřátel musíte ochránit též nějakou NPC postavu. Opravdu, FFT je v mnoha ohledech výjimečná hra a je vskutku obrovská škoda, že na Starý kontinent Squaresoft v tomto případě jaksi pozapomněl.
| Final Fantasy Tactics | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
