Squaresoft před nějakou dobou přispěl do sbírky svých RPG dalším povedeným pokusem, jenž obdržel od prestižního japonského magazínu Famitsu nejvyšší možné ocenění - známku 40/40. Jednalo se o hru Vagrant Story. Stejně dopadly v historii Famitsu jen dva jiné tituly, a to bojovka Soul Calibur (Dreamcast) a RPG Zelda – Ocarina of Time (N64). Podívejme se tedy na Vagrant Story (dále jen VS) trochu blíže.
Pod dohledem muže, za nímž stojí výborná RPG strategie Final Fantasy Tactics (Yasumi Matsuno), a ve spolupráci s designérem Akihiko Yoshidou (Final Fantasy Tactics, Tactics Ogre) se Squaresoftu podařilo vytvořit úchvatný fantasy svět s dramatickou příběhovou zápletkou a nevídaně komplexním soubojovým systémem. Vizuální zpracování tohoto titulu je vynikající. VS je kompletně 3D polygonová hra a po grafické stránce zasluhuje hlubokou poklonu, byť zblízka už vše vcelku pochopitelně nevyhlíží tak impresivně. Hudební část nijak nezaostává, dovoluji si dokonce tvrdit, že se v tomto směru jedná o nejlépe koncipovanou hru na konzolích. Originální soundtrack na pozadí spolu s atmosférickými chorály skvěle podtrhují celkový navýsost pozitivní dojem. Bravo! Podobně kladně lze hodnotit i zvukové efekty, kde by se pro vrcholný zážitek z tohoto díla hodilo kompletní namluvení textových dialogů, jež tu jsou prezentovány toliko formou
„mrtvých“ textových oken.
A jaká je zápletka? Středověká Evropa. Obsazené sídlo vévody Bardorby. Hlavní hrdina, speciální agent Ashley Riot, se při infiltraci tohoto objektu seznamuje se stoupenci podivného kultu Müllenkamp, a při jejich sledování se posléze dostává na území záhadného a již opuštěného města Léa Monde. Tady se začíná rozvíjet nečekaný příběh, zvláštní šachová partie, v níž není zřejmé, jaké figury jsou černé a které bílé - pokud tu vůbec ještě nějaká bílá zbyla!
Pohled na hru je snímán šikmo seshora při možném oddálení kamerového záběru na lokaci a manuálním otáčením obrazu. Jako Ashley navíc můžete využít first person perspektivy, v níž se hra zapauzuje a nabízí skvělou podívanou např. na neuvěřitelně detailní zpracování postav vašich nepřátel. Malou výtkou snad může být celková koncepce 3D světa, který je vlastně jen jakýmsi nesmírně rozlehlým dungeonem místností, jež jsou spolu vzájemně propojeny. Také se tu - na rozdíl od Metal Gear Solid - můžeme setkat s prvkem určité „chudokrevnosti“ jednotlivých lokací, jež mohou přes jinak chvályhodnou snahu o variabilitu po krátké době vyhlížet dosti monotónně. A to zejména proto, že vám dohrání tohoto titulu zabere několik desítek (!) hodin čistého herního času.
Jako Ashley Riot zvládáte chůzi a běh, skákání – zde s automatickým přichycením se za převisy a okraje, nutnou interakci s objekty jako otevírání dveří a truhliček, „hádankovité“ přenášení a skládání k tomu určených beden, v neposlední řadě pak umné likvidování enormního zástupu nepřátelských elementů. Jak již bylo řečeno, VS má velice unikátní a komplexní soubojový systém. Váš bohatý inventář nabízí celé sady jednoručních a obouručních zbraní (meče, sekery, hole, kuše…), štítů, zbrojí (přílbice, rukavice, brnění, obuv a příslušenství) a předmětů, kde budiž typickým příkladem uzdravovačky. Zbraně a zbroj mají své specifické atributy, kterými jsou částečně spřízněny s jistými elementy (jako světlo, temnota, oheň, voda, atp.) a které lze využít proti konkrétním rasám zdejšího světa. Máme tu rozličné humanoidy, dravá zvířata, přízraky, nemrtvé atd. Každá zbraň, jakož i zbroj, používaná proti konkrétní rase, se silně zdokonaluje a hlavně specializuje pro další střet s tímto protivníkem, takže takto ze svého kopí posléze učiníte dokonalý nástroj pomsty např. vůči drakům. Originální pak je možnost, kdy v jakýchsi dílnách na vybraných místech hry rozkládáte své propriety na jednotlivé komponenty a následným vzájemným mixováním sestavujete ještě silnější „equipment“. Přičemž zde tvůrci mysleli i na takové „maličkosti“ jako materiál, z něhož je každá věc vyrobena (zprvu jenom kůže a dřevo, později kovy jako železo, bronz či stříbro...). Mimo uvedené tu máme nakonec pěknou sbírku gemů, jejichž zasazením do zbraní či štítů dostaneme další vítaný bonus pro boj.
Vedle zbraní tady je též obsáhlá škála kouzel. Ty se dělí na čtyři kategorie, a to dle způsobu svého využití. Hezkým bonbónkem jsou speciální dovednosti, které získáte častým používáním té které zbraně, a nakonec tzv. ofenzivní a defenzivní schopnosti. Tyto přiřazujete jednotlivým tlačítkům svého ovladače, přičemž každé konkrétní tlačítko je nutno stisknout v adekvátní chvíli, kdy je na vás veden atak nebo naopak vy sami útočíte. Při vašem útoku se tak správně načasovanými stisky vhodného tlačítka můžete nadít impresivního vyvolávání rozličných komb, kdy svého soka nemusíte vůbec pustit ke slovu. Připravte se však na dlouhá tabulková procházení a porovnávání jednotlivých atributů a statistik, připravte se na to, že bojování zde přese všechno tvoří jádro hry a soubojový systém je navzdory prvnímu dojmu vlastně hodně akčně zaměřený. Na druhé straně má nezvykle silný strategicko-taktický podtext.
Při procházení jednotlivými „místnostmi“ hry často narazíte na nějakého nepřítele (zpravidla rovnou celou skupinu). Pomocí tlačítka O (ovladač není bohužel konfigurovatelný) vyvoláváte v reálném čase pro každý útok speciální mřížkovanou kopuli, jež zohledňuje akční rádius vaší momentálně vybrané zbraně. Nyní můžete v klidu zvážit, jakou část těla svého oponenta napadnete. Jestliže si kupříkladu vyberete nohy, můžete ve finále zpomalit jeho hybnost o 50%. Při výběru vám pomáhá procentuální zhodnocení šancí na zásah označené
partie a velikost zranění, jež svému soupeři takto způsobíte. Každý protivník má nějaké přednosti a slabiny a je na vás, jestli si je uvědomíte a jak s tímto faktem naložíte. Pomocí kouzel můžete nepřítele oslabit a sebe naopak posílit, výběrem vhodné zbraně či zbroje lze souboj o poznání zjednodušit a urychlit a hlavně v případě bossů je stanovení dobré strategie klíčové pro konečný úspěch. Zde musím říci, že celý bestiář VS představuje pestrý výčet kreatur, před nimiž musíte mít respekt (na rozdíl od většiny konzolových RPG, kde mají své místo všelijaké masožravé muchomůrky, přerostlé keře a hmyz a podobná havěť). Třešničkou na dortu jsou právě fináloví bossové, kteří jsou vesměs hodni tohoto označení a souboje např. s takovým drakem evokují vzpomínky na bájné antické hrdiny či rytíře dávno zapomenutých věků.
Přes s postupujícím časem stále obtížnější puzzle (založená na interakci s různými typy beden – magnetické, přenosné a nepřenosné, atp.), sbírání klíčů pro otevírání uzamčených dveří, dále se rozvíjející příběh přehrávaný v působivém enginu hry či několik akcí s časovým limitem, je hlavní důraz kladen na neustálé potyčky s haldou nepřátel, což je trochu stereotypní a někdy snad i fádní rámec, který může leckoho časem omrzet. VS prostě není určen mainstreamu. Pokud však hledáte něco neobvyklého a jestliže vám nevadí pohříchu malá variabilita hry – nemůžete sáhnout v tomto případě vedle.
| Vagrant Story | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
