Mnoha vavříny ověnčená FPS z konzole Xbox - jíž se už brzy dočkají na PC - se nám sice opravdu hodně zalíbila a v
Halo byla a de facto pořád je (o čemž svědčí jeho stálá přítomnost v žebříčku nejprodávanějších her pro platformu Xbox) vynikající záležitost, v mnoha ohledech skvěle hratelná a to prosím navzdory na první pohled poněkud krkolomnému používání gamepadu nahrazujícího intuitivní myš. Ne, ovládání rozhodně nebylo tím momentem, u něhož by vznikl pro hráče nějaký velký důvod ke stížnostem. Byla ta mnohem spíše stavba úrovní, jež zavdala důvod asi k oprávněnému podezření, že se na dokončení Halo celkem dosti spěchalo, aby se stihl klíčový americký launch Xboxu. Jde o to, že zhruba od půlky hry vás tvůrci už vůbec ničím nepřekvapí a stejnou cestou, jíž jste do té doby putovali stále vpřed, se posléze navracíte zpět. To by možná až zase tolik nevadilo nebýt jedné zásadní maličkosti. Vedle pěkných exteriérových lokací jste museli navštívit i řadu veskrze interiérových úrovní, jež byly opravdu hodně odbyté. Odbyté v tom smyslu, že jednotlivá podlaží staveb byla téměř identická,
systém "copy & paste" zde dovedený téměř do absurdna a to taktéž díky shodným směrům, odkud pravidelně přicházela nepřátelská pozornost. Vskutku hanebné!
Dále je škoda, že tvůrci více nerozvedli survival motiv v okamžiku, kdy ve hře poprvé střetnete jiný organismus než vojáky lidské, potažmo covenantí rasy. Vzpomínám jako dnes na ten moment, kdy jsme s Mondym (v kooperativním módu) stáli v - na první pohled - zcela opuštěné místnosti a na náš společný úlek, když se v ní nečekaně začaly objevovat parazitické formy života, neřkuli o pozdějším výskytu dravých a patřičně rychlých mutantů.
Další diskutabilní věcí je zcela určitě ovládání dopravních prostředků. Třebaže je svým způsobem originální a ojedinělé, tady je zejména řeč o jeepu, který jste měli asi nejčastěji v "rukou", rozhodně se jednalo o schéma na hony vzdálené pojmu "uživatelsky příjemné", takže se stěží našel někdo, kdo si k Halo sedl a ihned se do tajů řízení a pilotování dostal. A pakliže mu nepřišel na chuť ani později, mohl v samém závěru vskutku hodně hořce zaplakat, neboť finálový level vás nutí za využití uvedeného stroje v šibeničním časovém limitu dorazit na místo určení, navíc oproti předchozím herním pasážím při absenci obvyklých checkpointů, což z tohoto úseku
dělalo hotové peklo na zemi. Ani si neumím představit, co by nás bývalo čekalo na některou z vyšších obtížností! Možná, že trvalé poškození gamepadu:o)
Pak tu byla ještě řada minoritních problémů, které však osobně za výrazné chyby vůbec nepovažuji, namátkou zmíním relativně malý počet zbraní; uzavřené lokace, nenabízející žádanou svobodu pohybu; či v neposlední řadě skutečnost, že v závěru příběhu už jste se museli spolehnout toliko sami na sebe, neboť pravidelný pramen lidských posil doslova a do písmene vyschl a tak jedinou oporou se mohl stát toliko váš parťák v avizovaném multiplayerovém co-opu. Pročež bych na tomto místě ještě jednou chtěl poděkovat svým tehdejším spolubojovníkům ve válce, jmenovitě tedy Mondymu a Klaudysovi, taktéž bych však chtěl vyslovit díky i Bungie za jedinečný zážitek, který nás všechny na dlouhé hodiny doslova upoutal před televizní obrazovku. Jak již bylo výše naznačeno, Halo určitě nebylo dokonalé, ale stále se v mnoha ohledech jednalo o revoluční počin s návykovou hratelností, propracovaným herním světem s vysokou AI všech zúčastněných a příkladným fyzikálním modelem, nemluvě o pohybové animaci, která mi přišla - s ohledem na tento žánr - jako jedna z nejlépe zpracovaných. Ale dosti už, tohle měl býti článek o odvrácené straně Halo a v jeho finále nám měsíc na obloze znovu dorostl do úplňku a jasně svítí na cestu všem, kdož se chtějí vydat na jedno úchvatné dobrodružství, jehož připravovaný a námi avizovaný druhý díl má mít všechny atributy skutečně plnohodnotného pokračování!
