Vlci se usadili na Broumovsku už téměř před pěti lety. A kvůli škodám na hospodářských zvířatech, které jsou zde v republikovém měřítku nejcitelnější, mají i spoustu nepřátel. Po odstřelech a regulaci volají někteří chovatelé i myslivci, pětice farmářů se dokonce se státem soudí.
Souboj mezi zastánci vlků a jejich odpůrci se teď odehrává hlavně na sociálních sítích, což se stalo i v případě dvou nejnovějších přímých pozorování vlků.
Když ornitolog doprovázený hárající fenou ohaře svačil u odlehlé stezky za poledne na Bílou sobotu ve skalnatém terénu v Broumovských stěnách, vlk se na ně přišel podívat na vzdálenost třiceti metrů. Jakmile se muž natáhl do batohu po fotoaparátu, šelma odběhla.
„Byl jsem unešený. Už jsem v Tatrách viděl rysy i medvědy, s vlky zkušenost nemám, ale jeho chování rozhodně atypické nebylo. Mohla to být náhoda, ale spíš ne, protože fena hárala. I odborník mi potom potvrdil, že se vlk hledající partnera mohl přijít podívat právě proto. Bylo překvapivé, že vlk přišel tak blízko, jinak to ale v tomto terénu asi ani nešlo. Kontroloval si situaci, na odchodu se pak ještě otočil. Byl velký, na štíhlých nohách, krásný,“ popsal pro iDNES.cz ornitolog Josef Vrána, který byl ve skalách mapovat ptáky.
Druhý případ se stal v úterý ráno, kdy dřevorubec v Benešově v podhůří Javořích hor dokonce zaháněl vlka nastartovanou motorovou pilou. Ten se však na něj řítil pravděpodobně v zápalu lovu na srnu a muže zaregistroval až podle hluku motoru.
Kolující nepřesné údaje dodatečně ověřili ochranáři.
„Ne základě těchto pozorování se začaly šířit na sociálních sítích informace o útoku vlka na člověka, a to v případu dřevorubce v Benešově. Na Facebooku to lidé brali jako jednoznačný útok, ale vůbec to tak nemuselo být. Pozorování v Broumovských stěnách svědčilo zase o tom, že vlk se choval zvědavě, což je v normě. Spíše se jednalo o náhodná setkání s vlkem v lese,“ podotkl zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko Petr Kafka.
Orientačně vyznačená místa pozorování vlka na Broumovsku: v Broumovských stěnách (modrá značka), u Benešova (červená značka)
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Na facebookové stránce Reálný pohled na šelmy v kulturní krajině se už v úterý objevil anonymní příspěvek plný vykřičníků, který na oba „incidenty“ upozornil. Doprovodily ho dvě fotky postahované z internetu a jedna z fotopasti zachycující možná i stejného vlka v týž den u Benešova.
Vlci na BroumovskuChráněných vlků v česko-polském příhraničí postupně přibývá. Od podzimu 2015, kdy se na Broumovsku objevil první pár, se v regionu zabydlelo podle odhadů Správy CHKO Broumovsko odhadem 15 až 20 vlků ve třech smečkách. Jedna se objevuje ve Vraních horách, druhá od města Walbrzych po hranici, třetí v polském národním parku Stolové hory. V České republice se vlci rozmnožují od roku 2014 a loni podle terénního monitoringu šelem zasahovali už do 18 teritorií. |
S odkazem na konkrétního těžaře i revírníka pak anonym líčil, že dřevorubec se nachomýtl asi na padesát metrů k tomu, jak vlk pronásledoval již potrhanou srnu, pak ji však nechal být a obrátil se proti těžaři.
„Nedovedu si představit, co by se asi stalo nebo jak by se situace vyvíjela, kdyby neměl u sebe pilu. Nebo pokud by šel po lese někdo, kdo u sebe nemá vůbec nic! Toto je ale bohužel už! 2. takový incident během 3 dnů,“ píše se v příspěvku.
Vlk si nemusel těžaře všimnout, oponují ochranáři
Lesní dělník později ochranářům upřesnil, že se nejspíš stal svědkem lovu. Nejprve zaslechl z blízké mlaziny hluk a pak z ní vyběhla srna. Podle jeho slov byla „neučesaná“ a pokračovala po stráni dolů a z místa pryč.
Žádného viditelného zranění si muž nevšiml, ale nebyl čas srnu důkladně prohlížet. Za srnou v odstupu více metrů běžel vlk. Nepronásledoval však srnu po stráni dolů, ale běžel po hřbítku, na kterém muž právě stál.
Když dřevorubec zjistil, že vlk běží přímo k němu, začal na něj volat, aby ho vyplašil. To však nepomohlo, tak začal startovat motorovou pilu, kterou právě držel v ruce. Teprve zvuk pily na vlka zapůsobil, zastavil se, otočil a odběhl na opačnou stranu.
Na místě pak ochranáři zjistili, že vlka mohl muž poprvé zpozorovat asi z šedesáti metrů a místo, na kterém se šelma zastavila, bylo patnáct až dvacet metrů od něj. Setkání bylo rychlé, trvalo nejspíš desítky sekund, které muž potřeboval na nastartování pily.
Ochranáři se proto kloní k tomu, že pokud to byl skutečně vlk, spíše srnu teprve honil, nadbíhal si ji, jenže do cesty se mu dostal těžař. Volání nemuselo na vlka zapůsobit, nebyl ani schopen při černobílém vidění rozeznat oranžovou barvu vesty. Muž stál v mlazině a za pokácenými kmeny, takže si ho vlk nemusel všimnout.
Vlka s netypickým chováním je možné odstranit
„Pokud tomu však bylo jinak a vlk o člověku dopředu věděl, a přesto k němu běžel, mohla by to být známka pokřiveného či nežádoucího chování volně žijícího zvířete. Tento vlk by mohl být i nemocný. Takové konfliktní chování by se pravděpodobně opakovalo a mohlo by teoreticky být i nebezpečné,“ řekl zoolog Kafka, podle nějž toto pozorování Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) nebere na lehkou váhu.
Proto také požádal veřejnost, aby se ozvala s dalšími poznatky. Z jednoho případu se však podle něj nedá nic konkrétního dovozovat, protože některé informace scházejí.
Stát hodlá kdysi vyhubené vlky chránit, šelma je v kategorii zvláště chráněných druhů. Nedávno schválený Program péče o vlka bude umožňovat i odstranění problematicky se chovajících zvířat z přírody. Už podle nynějšího zákona na ochranu přírody a krajiny je možné na základě výjimky odstranit zvíře se zvláštním chováním, případně křížence se psem.
AOPK připravila program péče s ministerstvem životního prostředí i vědci. Konzultovala ho i chovatelskými svazy, část myslivců a zemědělců však kritizuje, že se na jejich výhrady nedostalo.
Agentura připustila, že do plánu nezapracovala zatím požadavek na určení maximálního počtu vlků v krajině. V programu péče ale je úkol stanovit takzvaný příznivý stav populace vlků, po jehož dosažení se dá uvažovat o změně zákonů a stanovení kvót pro odlov.
Debatéři berou verzi ochranářů jako pohádku
Debatéři na sociálních sítích jsou v případu dřevorubce z velké části přesvědčeni, že už je nebezpečné pohybovat se v lesích Broumovska, natož poslat tam samotné děti. Hodnocení ochranářů je vůbec nepřesvědčilo, naopak se mu vysmívali.
„Nikomu se nic nestalo, tak se nic nestalo a budeme vyčkávat, až se něco stane. A až se něco stane, tak to CHKO odborně pojmenuje a budeme čekat na další událost,“ poznamenal debatér pod přezdívkou Ludwig Dominguez.
Třebaže MF DNES oslovila tvůrce facebookové stránky, z anonymity odmítli vystoupit. A neodpověděli ani na to, proč posouvají vyznění události v mnohem větší drama, než o jaké zřejmě šlo.
„CHKO dané incidenty potvrdila. Kdyby nebylo zveřejnění, tak veřejnost zase nemá informace. Jména nebudeme poskytovat. Chráníme zdroje, stejně tak pracují i kolegové v zahraničí,“ vyjádřil se pro MF DNES anonym spravující facebookovou stránku.
Ornitolog, na jehož pozorování se anonymové také odvolávali v dramatickém příspěvku, je z jejich jednání znechucený. Vadí mu, že obě setkání s vlky překrucují a nejspíš se tím snaží přimět úřady k odstřelu zvířat.
