Pastevce těžko může při práci potkat traumatičtější zážitek. Při ranní obhlídce svého stáda najde několik krvácejících zvířat. V noci na ně totiž zaútočili vlci. Lukáš Krecbach z Dolního Adršpachu na Broumovsku stejně jako řada dalších chovatelů útoky vlků na svá zvířata zažil. Ten nejničivější si do teď velmi dobře vybavuje.
„Jednou jsem přišel ke stádu. Bylo tam 18 ovcí, které byly napadeny, ale ještě byly živé. Zachránit už se nedaly, musel jsem je podříznout,“ popisuje Krecbach. O nepříjemné události nerad mluví. Nezbylo mu nic jiného, než mrtvá těla na vlastní náklady nechat odvézt k likvidaci do kafilérie.
Útoků zažil hned několik a sám říká, že má pravděpodobně největší škody způsobené vlky v České republice. „Od podzimu 2015 jsem přišel o 140 ovcí, 12 telat a jednu jalovici,“ popisuje Krecbach. Každý útok vlků je pro něj velký zásah. Kromě finanční ztráty je pro chovatele často horší se vyrovnat s tím, že přišel o zvířata, která byla důležitou součástí celého chovu. Spolu s dalšími ovčáky se přidal k žalobě proti státu.
Stát chovatelům vyplácí za škody způsobené vlkem kompenzace. Za minulý rok to bylo přes 1,5 milionu korun. Podle chovatelů ale vyplacené peníze jejich ztráty plně nahradit nedokážou.
Pastevci se od loňského března soudí s ministerstvem životního prostředí. Mají pocit, že jim stát neumožňuje se proti útokům šelem účinně bránit. Vlk obecný je totiž zákonem chráněný jako všechny další kriticky ohrožené druhy, legálně zabít ho dnes není možné.
„Když jdete ke stádu a bude tam vlk tak se na něj můžete jenom dívat, nebo volat nedělej to, dostali jsme třeba doporučení, že máme házet zapálené louče,“ popisuje rozhořčeně další z chovatelů Jan Šefl. Žalující strana chce po ministerstvu, aby připravilo takový návrh změny zákona, který jim při ochraně zvířat umožní vlky střílet. Městský soud v Praze v polovině října jejich žalobu zamítl, případ tím ale podle všeho ještě nekončí.
7. srpna 2019 |
Chovatelé spoléhají na Nejvyšší soud
„Podáme dovolání k Nejvyššímu soudu a jsme připravení jít až k soudu ústavnímu,“ říká advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která chovatele zastupuje. Obhajoba u soudu argumentovala tím, že Česká republika má své mezinárodní závazky a že ochrana krajiny má přednost před ochranou majetku. Soud dal obhajobě za pravdu s vysvětlením, že soud nemůže úkolovat stát, aby měnil zákony.
Chovatelé ovcí mají strach, že se situace bude ještě více zhoršovat. Znervózňuje je, že vlka u svého pozemku občas zahlédnou a přisuzují to narůstající drzosti chráněných šelem. „Vlci se nebojí, kontakt s lidmi je pro ně samozřejmostí,“ říká Tomáš Havrlant, další ze žalujících pastevců.
S takovým vysvětlením ale nesouhlasí Barbora Krchňáková Telnarová z České svazu ochránců přírody. „Vlci se rozšiřují a přemisťují se i během dne, není to čistě noční tvor. Když je hospodář u stáda, tak má dnes větší šanci vlka zahlédnou než dříve,“ vysvětluje Telnarová. Že je možné vlka občas vidět v blízkosti lidských příbytků tak podle ní není následek toho, že by šelmy ztrácely plachost, ale je to jen prostý důsledek návratu šelem do volné přírody, a to i na místa, kde se ještě před několika lety nevyskytovaly.
Vlci se dlouhodobě udrželi v Beskydech a na Šumavě. Od devadesátých let se začali zabydlovat také v dalších příhraničních oblastech a po roce 2010 se jim postupně podařilo uchytit na území od Krušných hor až po Orlické hory. Vlci se tak dostali do míst, kde se neobjevovali desítky let, a zaskočili tím chovatele nepřipravené.
Právě vlky nově osídlené oblasti se také potýkají s největším počtem útoků. V Královehradeckém kraji, kam spadá i silně zasažené Broumovsko, bylo minulý rok zaznamenáno 109 zabitých hospodářských zvířat. V Ústeckém kraji šlo o 76 případů. Stát kromě vyplácení finančních kompenzací podporuje také budování některých ochranných opatření.
V Česku žije několik desítek vlků
Kolik v Česku žije vlků se přesně neví. „Vlci se nepočítají na jedince, nýbrž na smečky, které navíc v rámci České republiky operují přeshraničně, kromě vnitrozemské kokořínské smečky,“ vysvětluje Karolína Šůlová, tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR). V současné době se na našem území pohybuje deset smeček, pět párů a jeden teritoriální vlk, hrubým odhadem by podle Šůlové mohlo jít o 70 zvířat.
Chovatelům by teď mohl pomoci rozsudek soudního dvora Evropské unie z poloviny října. Ten se zabýval stížností Finska a došel k závěru, že ve výjimečných případech je možné vlka usmrtit, ale úřady musejí jednoznačně doložit, že neexistovalo žádné jiné řešení, jak problém s vlky řešit. V podobném duchu rozpracovává novou metodiku také AOPK a pracuje s variantou, že v extrémních a důsledně doložených případech by bylo možné odstřel problematického vlka povolit.
2. září 2019 |