Šelmy se dostaly do ohrady obehnané elektrickým ohradníkem v neděli nejspíš někdy kolem poledne. Majitel zabité ovce nalezl asi ve 14 hodin jen asi sto metrů od svého domu. Jedna byla zakousnutá, druhou vlci zčásti spořádali.
„Ještě v deset hodin dopoledne tu bylo všechno v pořádku, ovce čekaly u ohradníku, až jim nasypeme oves. Když jsme přišli odpoledne, dvě tam ležely zakousnuté a ostatní ovce byly rozprášené po okolních kopcích, protože ohrada má asi deset hektarů,“ popisuje majitel ekologické ovčí farmy Pavel Mach.
Chovatel bude žádat o náhradu škody. „Mohu potvrdit, že s ohledem na způsob napadení kořisti a její konzumaci šlo o útok vlka. Tento názor potvrdil i přivolaný veterinář,“ říká Kateřina Geržová z oddělení životního prostředí na Městském úřadu v Dobrušce, která byla na místě.
Šediviny leží mimo území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Orlické hory, proto se útokem vlků zabývá dobrušský úřad. V jeho území je to první potvrzený případ, v CHKO zatím takový nebyl.
Na farmě v Šedivinách chovají dvě stovky ovcí. Zvířata si chrání elektrickým ohradníkem s třemi lanky napnutými mezi laminátovými tyčkami.
„Vlk dostane ránu, ale ohradu podleze. Věděli jsme, že už se tady vlci objevují, nedávno myslivci viděli zřejmě jejich stopy. Je jasné, že smečky vytlačují mladé vlky, aby šli dál, ale netušili jsme, že se to stane hned za domem. Odhadoval jsem, že se dříve objeví na hřebenu hor, na odlehlých místech,“ podivuje se chovatel.
V CHKO Orlické hory se zatím nedá mluvit o tom, že by se tam usadila natrvalo nějaká smečka. Už na jaře 2018 dobrovolníci vlčích hlídek Hnutí Duha našli na hřebeni mezi Olešnicí a Deštným stopy svědčící o výskytu vlků. Nalezli trus i strženou kořist, ale nebylo jasné, o kolik jedinců se mohlo jednat.
Myslivci si všimli velkých stop ve sněhu nedaleko Bystrého
Asi před měsícem si však velkých stop v čerstvém sněhu povšimli myslivci z Mysliveckého spolku Bystré - Dobřany.
„Na katastru Sedloňova, asi dvě stě metrů od posledních obydlí Bystrého jsme zaznamenali stopy, které jsme tu nikdy neviděli. Byly velké jako dlaň, asi od pěti zvířat, která šla vedle sebe. Takto by se psi nechovali,“ odhaduje myslivec Jan Bartoš.
I když není Broumovsko příliš vzdálené, přesto ho překvapilo, jak brzy se vlci v Orlických horách objevili.
„V Orlických horách zatím nemáme průkazně potvrzenou trvalou přítomnost vlků ani jejich případné množství. Ani u stop zmiňovaných myslivci se nedá říct, zda to byla skupina nebo jednotlivé zvíře, které prošlo opakovaně,“ podotýká zástupce vedoucího Správy CHKO Orlické hory Rudolf Remeš.
Nejde zcela vyloučit toulavé psy, byť jich v regionu není zřejmě mnoho, možný je i náhodný průchod vlka.
„Dokážu si představit docela dobře podle toho, co se o vlcích ví, že se čas od času vydají z místa, kde se narodili a vyrostli, a putují desítky i stovky kilometrů. Taková věc se může stát kdykoli a kdekoli,“ míní Rudolf Remeš.
Farmář Mach zatím neví, zda farmu zachová do budoucna, nebo se přeorientuje raději na skot, u nějž nejsou tak velké ztráty od vlků. Přiklání se k nějaké regulaci, jakou zemědělci prosazují vůči státu, například aby bylo možné lovit vlky podobně jako na Slovensku.
Farmáři se dožadují odstřelů, ochránci přírody jsou proti
Chráněných vlků v česko-polském příhraničí postupně přibývá. Od podzimu 2015, kdy se na Broumovsku objevil první pár, se v regionu zabydlelo podle odhadů Správy CHKO Broumovsko odhadem 15 až 20 vlků ve třech smečkách. Jedna se objevuje ve Vraních horách, druhá od města Walbrzych po hranici, třetí v polském národním parku Stolové hory.
V České republice se vlci rozmnožují od roku 2014 a loni podle terénního monitoringu šelem zasahovali už do 18 teritorií.
Podle výzkumů se vlci živí ponejvíc divokou zvěří. Nejcitelněji v celé republice však dopadají útoky vlků na chovatele hospodářských zvířat z Broumovska. Královéhradecký kraj za ně vyplatil loni zemědělcům už 2,2 milionu korun.
Někteří krajští politici se přiklánějí k názoru farmářů, kteří od státu žádají, ať dovolí regulaci rozrůstající se populace chráněných vlků. Proti jsou ochránci přírody, argumentují třeba tím, že vlk reguluje přemnoženou spárkatou zvěř, která ničí lesní porosty.
Ministerstvo životního prostředí nyní chystá přes Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) program péče o vlka a zjišťuje, kolik jich může v Česku bez problémů žít. Data o pohybu vlků shromáždí v roce 2021, spolupracuje na tom s Německem i Polskem, odkud šelmy migrují.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
