Stavba se rozběhla až po letech vyjednávání, shánění peněz, žádání o dotace a především nekonečného čekání.
Na kopci Třešňovka už stojí robustní základové trámoví, konstrukci v následujících měsících dobudují učni ze středních škol v Královéhradeckém kraji. Celá stavba by měla být hotova do příštího léta. Třináct metrů vysoký objekt se stane novou dominantou Borovnice, sloužit bude zároveň jako rozhledna.
Replika mlýna německého typu, u nějž se podle potřeby natáčelo ve směru větru celé tělo, vzniká dva kilometry od původního místa a má do podkrkonošské obce s necelými čtyřmi stovkami obyvatel přivést turisty. Na nejvyšším místě v obci v květnu tesaři instalovali 11 tun vážící základové trámoví z dubového dřeva se zhruba pět metrů vysokým hlavním čepem.
„Celá konstrukce na tom bude posazená, na hlavním čepu se bude mlýn s celou technologií otáčet. Trámoví už lidé neuvidí. Stavba bude plně funkční replikou originálu, který zde stál do roku 1968,“ říká zakladatel spolku Větrák Jiří Chvojka, který o návrat mlýna do Borovnice usiluje už 15 let.
Učni se zapojí do budování, což stavbu hodně zlevní
Spolek vznikl v roce 2003. O šest let později nechal vypracovat projekt, v roce 2011 obec na Třešňovce postavila parkoviště. Proces se však na dlouhé roky zastavil kvůli chybějícím penězům. Sdružení i obec marně žádaly o různé granty a dotace, veřejná sbírka vynesla pouze „drobné“.
Průlom nastal teprve před několika měsíci, kdy se do věci vložila krajská radní pro oblast školství Martina Berdychová. Přišla s nápadem do projektu zapojit učně ze čtyř středních škol, což práce výrazně zlevní. Rozpočet se bude pohybovat kolem dvou milionů.
Borovnice nyní čeká, jak dopadne její žádost o krajskou dotaci. „Žádost byla přijata a nyní čekáme na rozhodnutí kraje. Jakmile budou peníze potvrzené, může stavba pokračovat. Jako obec jsme po stavbě kanalizace a vodovodu dost zadlužení a nemůžeme si dovolit financovat to ze svého,“ říká starosta Josef Bušák.
Do odkupu pozemku, vybudování parkoviště a základového trámoví obec podle něj už v minulých letech investovala přes milion korun. Od začátku června radnice také obnovila veřejnou sbírku, která má přinést další peníze.
Mlýn poslouží i jako rozhledna
O pokácení stromů k postavení konstrukce se postarají učni z trutnovské lesnické akademie, truhlářské práce provedou studenti Střední řemeslnické školy v Jaroměři, tesařskou část budou mít na starosti žáci novopacké střední školy gastronomie a služeb a studenti Střední školy informatiky a služeb ve Dvoře Králové nad Labem budou mít v gesci webové stránky, propagaci i průvodcovské služby.
„Lesáci v Trutnově pokácí dřevo a po letních prázdninách začne v Jaroměři vznikat konstrukce mlýna. Učňové se na tom budou velkou měrou podílet. Myslím si, že do příštího léta by mlýn měl v Borovnici stát,“ poznamenává Jiří Chvojka.
Větrný mlýn se stane novou turistickou atrakcí obce. Nachází se nad vlakovou zastávkou, která je nejvyšším bodem na trati Pardubice – Liberec. Sloužit bude zároveň jako rozhledna. Návštěvníci budou moci po schodech vystoupat do místnosti pro mlynáře ve druhém patře v šestimetrové výšce. Otevře se jim výhled na Černou horu. V další fázi by spolek na Třešňovce rád vybudoval dům mlynáře se zázemím pro výletníky.
Ve vsi mlelo mouku pět mlýnů, poslední ještě za druhé války
Borovnice bývala ve své době mlynářskou velmocí. Kdysi tu stálo dokonce pět větrných mlýnů. Na tom posledním mlel mouku Němec Augustin Hackel ještě za druhé světové války. S odsunem sudetských Němců tradice skončila.
Mlýn chátral a obec, která neměla peníze na opravy, rozhodla o demolici. Tu sice památkáři zamítli, avšak v roce 1968 součásti demontovali a odvezli do Hostinného. Mlýn měl odtud dál putovat do chystaného skanzenu v Krkonoších, nakonec skončil v zuboženém stavu ve skanzenu v Kouřimi u Kolína.
Původní mlýn stál na ploše zhruba pět krát pět metrů, vysoký byl přes 11 metrů, i s perutěmi měřil 13 metrů. Mlýnské složení pocházelo z roku 1878.
Jiří Chvojka přišel s nápadem postavit v Borovnici mlýn, když se do Podkrkonoší vrátil z Prahy. „Přestože nejsem věřící, hodně jsem chodil do kostelů a obdivoval jsem památky v centru Prahy. Po návratu do Borovnice jsem chtěl něco dělat, vrátit do obce mlýn se vyloženě nabízelo. Ani vlastní syn nevěřil, že se mi to podaří dotáhnout do konce. Teď už jsem o tom přesvědčený, já války neprohrávám,“ uzavírá metaforicky Chvojka.
