Stavba už roste, přes půl města jsou vidět jeřáby. Ve čtvrtek přijela projekt podpořit delegace s premiérem, ministrem školství, děkany obou fakult, hejtmanem či primátorkou Hradce.
Studenti se tu objeví od akademického roku 2026/2027. První budova stojí už od roku 2015, nyní roste druhá část, která je mnohem větší. Budovy pro výuku a výzkum vznikají na ploše 40 tisíc metrů čtverečních, celý kampus jich zabere více než 70 tisíc.
Vše na jednom místě
Podle vedení fakult je projekt nezbytný, neboť výhledově bude potřeba počet lékařů a dalších odborníků ve zdravotnictví zvyšovat. Zájem o studijní programy, například farmacii, všeobecné lékařství, zubní lékařství, laboratorní diagnostiku nebo ošetřovatelství, bude nejspíš stoupat.
Stavba vyřeší dlouholetou bolest - rozptýlení výukových a vědeckých pracovišť po celém městě. Už v roce 2005 bylo v areálu nemocnice postaveno Výukové centrum lékařské fakulty, když se k němu za dva roky přidá vznikající stavba, bude tu jedinečné centrum pro vzdělávání, výzkum a vývoj ve farmaceutických a medicínských vědách.
Blízkost fakultní nemocnice navíc usnadní propojení teorie s klinickou praxí a zjednoduší spolupráci s vedlejší Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, jejíž studenti současně studují na farmaceutické nebo lékařské fakultě.
Knihovna, jídelna i pitevna
V menší centrální budově budou sídlit děkanáty a technické zázemí, oddělení jazykové přípravy a jídelna. Výuková a výzkumná pracoviště budou v nově vystavěné větší fakultní budově, do níž jsou navrženy nové posluchárny s nejmodernější audiovizuální technikou, knihovna, seminární místnosti, studentské laboratoře a praktikárny, ale také pitevny, společné vivárium, simulační centrum nebo lékárenský trenažér.
Stavba univerzitního kampusu v Hradci
|
Tím vzroste potenciál obou fakult řešit aktuální problémy ve zdravotnictví, které souvisí se zvyšujícím se výskytem civilizačních chorob, stárnutím populace a s vývojem nových léčiv, jako jsou antituberkulotika a cytostatika, nových lékových forem, inovativních a citlivějších diagnostických postupů a bioanalytických metod.
„Snadnější výstavbu klíčových stavebních projektů pro vzdělávání řadíme mezi priority. Živé vědy, vývoj léčiv a biotechnologie jsou obory, které se dnes rychle rozvíjejí a zlepšují kvalitu našeho života. Rozvoj zdravotnických či biomedicínských oborů a vzdělávání expertů je významná investice do naší budoucnosti. České univerzity určitě mají co nabídnout,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala (ODS).
Společný čas se spolužáky
Moderní pracoviště podle rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové přiláká i zahraniční studenty. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) tvrdí, že kvůli společenské poptávce je potřeba zajistit vyšší počty absolventů. „Vzdělávání v těchto oborech si zaslouží zvýšenou podporu státu, která by měla mít podobu kontraktového financování, kdy si stát objedná u vysokých škol vzdělání odborníků klíčových profesí pro zajištění zdraví a bezpečí obyvatel.“ řekl.
Kampus platí Evropská unie z fondu Nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím Národního plánu obnovy.
„Je to šance posílit Česko a připravit se na budoucnost,“ uvedl vrchní ředitel sekce fondů EU ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha. Nové stavby umožní další rozvoj špičkového biomedicínského výzkumu v těsné kooperaci obou fakult i zvýšení počtu studentů všech stupňů vysokoškolského vzdělání.
„Oproti nynějším dlouhodobě nevyhovujícím budovám budeme mít komfortní zázemí pro setkávání, relaxaci či samostudium, jak je to běžné v kampusech nejkvalitnějších světových univerzit, mezi které se Univerzita Karlova nejen v oblasti medicíny a farmacie řadí. Budou tu přednáškové sály, laboratoře, jídelna, knihovny. Studenti tu budou moci trávit celé dny a potkávat se s kamarády,“ uvedl děkan farmaceutické fakulty Jaroslav Roh. Vizualizace ukazují, že venku vznikne příjemný park s lavičkami, zelení a stezkami pro pěší.
Miliardy z Unie
Evropská komise vyjednala plán investic v členských zemích, aby po pandemii covidu a po krizi související se zahájením ruské invaze na Ukrajinu došlo k oživení hospodářství.
„Věřím, že akademické centrum Univerzity Karlovy v Hradci Králové je příkladem dobře zvolené evropské investice do českého plánu hospodářské obnovy stejně jako další dva plánované vysokoškolské kampusy v Praze a Brně,“ poznamenal Václav Lebeda ze zastoupení Evropské komise v České republice.
Kampus by měl přispět k ještě kvalitnější výchově špičkových farmaceutů, lékařů, zdravotních sester a specialistů na laboratorní diagnostiku. Stavební náklady na centrální budovy činí 900 milionů korun, náklady na budovy fakult 5,2 miliardy. Vybavení bude stát asi miliardu. S ohledem na aktuální výši získaných a přislíbených dotačních prostředků se Univerzita Karlova a její hradecké fakulty budou podílet na financování částkou ve výši dvou miliard.
