Mamutí můstek patří k divům Krkonoš, nad Harrachovem dodnes ční jako maják

  • 31
Seriál MF DNES Technické památky Krkonoš pokračuje mamutím můstkem v Harrachově, jenž patřil ve své době k nejmodernějším na světě. První skokanský můstek na Čertově hoře v Harrachově vznikl před více než sto lety. V krkonošském středisku závodili nejlepší lyžaři své doby a na mamutím můstku padaly světové rekordy.

V roce 2014 se však kvůli havarijnímu stavu můstek zavřel. Přestože se harrachovským patriotům povedlo zprovoznit střední můstky a příští rok má začít rekonstrukce velkého s konstrukčním bodem 120 metrů, mamut dál zůstává jen turistickou atrakcí.

Harrachov je jedním z pěti lyžařských středisek v Evropě, která mají mamutí můstek. Kromě Krkonoš jsou už pouze ve slovinské Planici, německém Oberstdorfu, rakouském Kulmu a norském Vikersundu. Harrachovský je jediný, který není v provozu.

Na severním svahu Čertovy hory byl postaven mezi lety 1977 až 1979. Rok po dokončení hostil první závod. V roce 1983 Harrachov uspořádal první Mistrovství světa v letech na lyžích. Slavné éra skončila v roce 2014, když se pod rolbou propadl dřevěný buben můstku.

Nad Harrachovem ční můstek jako maják. Je symbolem města i orientačním bodem. Věž pro rozhodčí a vedení závodů i komentátorské kabiny ve spodní části areálu velkých můstků jsou viditelné už zdaleka.

Z centra vede příkrá asfaltová cesta, která se v roce 1987 zapsala do dějin cyklistiky jako jedno z nejdrsnějších stoupání vůbec. Právě tady finišovala 22 kilometrů dlouhá časovka jubilejního 40. ročníku Závodu míru. Závěr 9. etapy obstaral brutální padesátimetrový výšlap s nevídaným sklonem téměř 34 procent. Na kole až do cíle dojelo jen 47 cyklistů, 68 muselo jít pěšky. Zvítězil legendární Němec Uwe Ampler, pozdější celkový vítěz Tour de France Východu.

Nájezdová rampa zarůstá

Dnes už hodně rozbitá asfaltka přechází v zeleně značenou Šablaturovu cestu, pojmenovanou po odbojáři a projektantovi skokanských můstků Ludvíku Šablaturovi. Stezka se klikatí lesem. Až nahoru se však dá jít přímo po můstcích. K nájezdové věži mamuta vedou desítky schodů, částečně se jde po kovových plošinách.

Celý areál má nejlepší roky dávno za sebou. Schody a zábradlí rezaví, z věže rozhodčích opadává dřevěné obložení a plechová střecha ztratila barvu. Osvětlovací stožáry s reflektory instalované v roce 2007 však vypadají jako nové. Nejviditelnějším problémem je zničená dřevěná konstrukce bubnu, do něhož se v roce 2014 při posledním Mistrovství světa v letech na lyžích propadla rolba. Dodnes je neopravená. Nájezdová rampa mamutího můstku zarůstá náletovými dřevinami a vegetace roste i přímo na ní.

Harrachovské můstky

  • První můstek byl na Čertově hoře postaven v roce 1920. V dolní části areálu jsou dnes můstky K40, K70 a K90, v horní části velký můstek HS162 a mamutí s konstrukčním bodem 185 metrů. Vznikly mezi lety 1978 až 1983.
  • V Harrachově se čtyřikrát konalo Mistrovství světa v letech na lyžích a na čtyřicet závodů Světového poháru.
  • Od roku 2014 jsou velké můstky zavřené. O obnovu usiluje od roku 2019 Lyžařský a turistický Bucharův klub. Na dojezdu velkých můstků se v létě koná festival Keltská noc, K120 je každoročně dějištěm extrémního běžeckého závodu Red Bull 400.

„Předběhli jsme dobu“

Harrachovský můstek s konstrukčním bodem 185 metrů patřil ve své době k nejmodernějším na světě. Lyžaři se z víc jak stometrového nájezdu řítili stovkou v hodině a ti nejlepší létali přes 200 metrů. Nahoru je vozila jednosedačková lanovka, která tu stojí dodnes. Mamuta vyprojektoval švýcarský odborník Hans-Heini Gasser, podílel se na tom i český stavitel Miloslav Bělonožník.

„Byl to první můstek vůbec, který se projektoval v počítačovém programu. V tom byl unikátní,“ poznamenává projektant skokanských můstků a mezinárodní rozhodčí Josef Slavík, který v Harrachově s bratrem Stanislavem a Karlem Dolejším obnovil Lyžařský a turistický Bucharův klub. Založili muzeum a usilují o záchranu můstků.

„Nikde nebyl takový profil jako u nás, byl to jeden z nejkrásnějších můstků na světě. Už tenkrát jsme předběhli dobu, ale pro mnoho závodníků se stal nebezpečným. Dosahovalo se zde vysokých nájezdových rychlostí a létalo se hodně vysoko. I proto zde postupem času bylo závodů méně, mnozí se do Harrachova báli,“ vzpomínal před lety bývalý reprezentant Pavel Ploc, který na Mistrovství světa v letech v roce 1983 vybojoval stříbrnou medaili a výkonem 181 metrů stanovil tehdejší světový rekord.

Změny kvůli bezpečnosti závodníků

Rekordmanem mamutího můstku je Fin Matti Hautamaeki, v roce 2002 dolétl na hranici 214,5 metru. Stejný výkon zopakoval o devět let později Thomas Morgenstern z Rakouska. Generálním dodavatelem mamutího můstku byl Agropodnik Lomnice nad Popelkou. K prvním úpravám profilu došlo už v 80. letech, k dalším zkraje 90. let. Zásadnější změny, které přispěly k větší bezpečnosti, se odehrály v roce 2000. Navrhl je právě Josef Slavík.

Skokani v Harrachově se radují, na opravu můstků poputují desítky milionů

Došlo k úpravě odrazové hrany, zmírnění sklonu dopadu a přechodového oblouku. „Harrachovský můstek by obstál i dnes, ale aby byl konkurenceschopný, bylo by potřeba ho zvětšit. Na ostatních, které v Evropě jsou, se skáče 240 až 250 metrů. Moderní můstky se přizpůsobují materiálu a technice, dopadové sklony jsou čím dál menší,“ vysvětluje.

Zbývající čtyři mamutí můstky velmi dobře zná. Na rozdíl od harrachovského jsou ve výborném stavu a pravidelně hostí závody Světového poháru. „Za posledních deset let se do nich investovaly desítky milionů euro. Vědí, co tam mají, a podle toho se k nim chovají. Všude jsou můstky financovány ze státních peněz,“ podotýká Josef Slavík.

Miliony pro velký můstek

Kromě mamutího a velkého můstku jsou v Harrachově tři střední s konstrukčními body 40, 70 a 90 metrů, které byly uzavřeny v roce 2018. Jejich zašlou slávu se od roku 2019 snaží obnovit Bucharův klub, který na záchranu zorganizoval veřejnou sbírku. V roce 2020 nadšenci svépomocí opravili a zprovoznili K40 a K70, o rok později se po letech začalo skákat také na K90. Jejich provoz financuje Svaz lyžařů ČR, Liberecký kraj a Harrachov. „Dopady velkých můstků alespoň v létě sekáme, aby to k něčemu vypadalo. Teď se nám podařilo sehnat peníze, abychom vyřezali náletové dřeviny. Vypadá to hrozivě,“ říká Josef Slavík.

SERIÁL: Technické památky Krkonoš

Příští rok má začít oprava velkého můstku K120, dnes označovaného jako HS162. Město vstoupilo do organizace Klasický areál Harrachov, který bude sportoviště provozovat, a plánuje rekonstrukci za 40 milionů korun. Přispět na ni má Liberecký kraj, Národní sportovní agentura i partneři z Polska. Dojde ke zvětšení, konstrukční bod se posune na metu 162 metrů.

V plánu je úprava profilu, stopy, zprovoznění jednosedačkové lanovky i rekonstrukce zázemí včetně věže rozhodčích a komentátorské kabiny. „Do března chceme mít hotový projekt a vysoutěženého dodavatele, aby stavební práce, jakmile to dovolí počasí, mohly začít. Příští rok by to mělo být hotové,“ uvádí harrachovský starosta Tomáš Vašíček (nestraník).

Do krkonošského střediska by se měly vrátit špičkové závody. O první Kontinentální a Světový pohár se chce Harrachov ucházet v roce 2025. Společně s polskými Jakuszycemi, kde je prvotřídní zázemí pro běžecké lyžování, plánuje v roce 2031 uspořádat Mistrovství světa v klasickém lyžování.

Podle starosty je prioritou nejbližších let rekonstrukce K120 a areálu středních můstků u hotelu Skicentrum. Přestavba mamutího můstku si vyžádá stovky milionů korun. „Před časem jsme si řekli, že půjdeme po etapách. Mamut je teď nad naše síly. Opravit je tam potřeba úplně všechno,“ dodává Vašíček.