S industriálními památkami to v Hradci Králové a okolí končívá neslavně. Dokladem může být koželužna v Kuklenách, z níž zbude jen kratší komín a rozebraná hala. Ale když se to nenechá jen na úřednících a postarají se obyčejní lidé, podaří se i malý zázrak.
Třeba jako s někdejším obilným skladištěm u hradeckého železničního nádraží. Sýpka nejenže unikla jisté demolici, ale už se dokonce opravuje. Už z dálky jsou vidět dvě opravené větrací věžičky. Na jaře bude na řadě střecha a pak vnitřní prostory.
A protože vlastník nespoléhá na pomoc úřadů, investuje ze svého a sám také dohlíží na rekonstrukční práce, čas ho netlačí. Jednatel společnosti Defekta NDT Jakub Matoušek, který sýpku před pěti lety koupil od firmy Empla, si na opravy dal deset let. Když se to podaří dříve, bude to obrovský úspěch, když později, vůbec nic se neděje.
„Oprava věžiček je první etapou rekonstrukce celé sýpky. Se střechou začneme až s jarem, protože jsou věci, které se v zimě dělat nedají. Věžičky nejsou nové, ale opravené, jsou dvouplášťové, aby vydržely na věky. Vše, co šlo nechat z původních, jsme zachovali a zpátky přijdou i šablony pokrývající dřevo, abychom zachovali původní ráz,“ řekl Jakub Matoušek.
Zvenku zůstane stejná
Navzdory své hodnotě i výjimečnosti není sýpka památkově chráněná. Kdyby se naplnily demoliční plány, v celém Hradci jediná stavba svého druhu už mohla být minulostí. Plánům se podařilo zabránit až v roce 2017. O něco dříve – v 90. letech – společnost Cerea, její tehdejší vlastník, uvažovala, že v ní zřídí obchodní centrum. Proto uvnitř nezbyly téměř žádné původní technologie. Výjimkou je pouze část kapsového dopravníku na transport obilí do nejvyššího patra.
Hradecká sýpkaSýpka se otevřela v roce 1903 jako čtyřpatrová budova s dřevěnou vestavbou. Nechalo si ji postavit Družstvo rolnického skladiště v Hradci Králové a Nechanicích podle návrhu architekta Josefa Novotného. Když v roce 1915 vyhořela, zbyly jen obvodové zdi. Po požáru nahradil dřevěnou vestavbu železobeton, budova dostala o jedno patro víc, což zvenku dodnes připomíná jiná cihlová skladba. Každé patro má rozlohu 450 metrů čtverečních, ve své době patřila mezi největší stavby svého druhu v Hradci Králové. Přestože je výjimečná, není památkově chráněná. |
Zvenku se sýpka nepromění, zato uvnitř zásadně. Vznikne tu multifunkční kulturní centrum.
„Mám jasno v tom, že sýpka tu má být pro lidi. Má šest pater, půjdeme hezky jedno po druhém a uvidíme, jak to půjde. Jako nástřel nám může sloužit projektová studie. Ve sklepě může být bar, v přízemí prodejní prostory, v dalším patře menší kanceláře a výš místo třeba pro festivaly, svatby, bojová umění a různé kurzy. A nahoře vznikne vyhlídka a galerie,“ uvedl Matoušek.
Ostatně objekt patří kultuře už nyní. Tajemný dům pořádá série uměleckých intervencí pod názvem Sýpka, přičemž ta loňská získala nominaci na kulturní počin roku v Hradci Králové. Letos v září silo Za Škodovkou hostilo autorské projekce, koncerty, výstavy, instalace, filmový program, performance, výtvarné dílny, ale také diskusní panely.
„Bylo to bezva a určitě budeme pokračovat,“ podotkl vlastník, který rekonstrukci nechce a vlastně ani nemůže uspěchat.
„Horizont deseti let platí. Jsem optimista, zároveň mám i hodně jiných starostí, navíc na opravy rád sám dohlížím a to trvá trochu déle. Čas mě netlačí, nejdřív musím trochu vydělat, abych mohl investovat. Ale nemohu si stěžovat, daří se to. Když jsme zjišťovali možnost dotací, rozhodli jsme se, že půjdeme vlastní cestou a budeme to platit sami,“ uvedl Matoušek.
14. srpna 2018 |
Sám netuší, na jakých nákladech se rekonstrukce může zastavit, jisté však je, že to budou desítky milionů korun.
Jediné silo v Hradci
„Takové silo je v Hradci Králové jediné. Jeho architektonická a historická cena vyplývá z toho, že bylo postaveno v období, kdy se i u průmyslových staveb dbalo na jejich vnější estetiku, takže fasáda z režného zdiva tvoří zajímavé členění,“ upozornil Jan Falta, vedoucí odboru památkové péče na hradeckém magistrátu.
„Sýpka je dokladem dobové technologie skladování a úpravy obilí. V interiéru je značně poškozena, protože jsou vybourány betonové násypky, ale technologie i dispoziční uspořádání jsou stále čitelné. Dál je i dokladem tehdejšího systému hospodaření,“ dodal Falta.
Sýpka je jednou z mála industriálních památek, které se daří zachránit, i když takřka na spadnutí bylo jejich bourání. To se nezdařilo u bývalé koželužny v Kuklenách, kde začíná rozebírání malé tovární haly, tam zbude jen zkrácený komín. Petice se snaží zachránit někdejší jatka na Pražském Předměstí.
V Třebechovicích sice nebude jmenován památkou Hajnišův mlýn, ale město slíbilo, že při jeho rekonstrukci zachová industriální charakter, a tak jsou spokojeni i památkáři.
