Ti v 8:40 vyhlašují poplach, na místo posílají profesionální jednotku z Rychnova nad Kněžnou a dobrovolníky z Borohrádku.
Uběhne jen několik sekund a téměř dvacítce mužů v Borohrádku pípají mobily. Siréna se teprve rozeznívá a oni už vědí, že mají výjezd. Kromě SMS s informacemi přijímají i automatický telefonní hovor. Počítač se jich ptá, zde mohou vyjet k zásahu. Jednička znamená souhlas, trojka odmítnutí. Dvanáct hasičů vybíhá ke stanici. Někteří jen v tričku, jeden dokonce jen v pantoflích.
Přibíhají ke zbrojnici ještě za zvuku houkající sirény, objekt je odemčený, svítí se v něm a zatímco se oblékají do speciálních kombinéz, strojový hlas z reproduktorů ohlašuje, kam pojedou, o jaký typ zásahu se jedná a který vůz operátor požaduje. Všechny informace vidí i na velkém monitoru pod stropem a v tiskárně již čekají vytištěné pokyny.
Je 8:43, a přestože jednotka má na výjezd 10 minut, zásahový vůz CAS 20 Tatra Terrno opouští základnu. Ve chvíli, kdy hasičům z Borohrádku vyprší časový limit a profesionální hasiči budou teprve na výpadovce z Rychnova, jednotka už má oheň pod kontrolou a na zbrojnici se automaticky zhasne a uzamkne.
Popisovaná událost se stala v neděli 11. listopadu a byla prvním případem, kdy si hasiči z Borohrádku v ostrém režimu vyzkoušeli nový svolávací systém Fireport. Jsou první jednotkou na Rychnovsku a teprve třetí v kraji, která používá technologii od příbramské firmy FRP Services, kterou založili tamní dobrovolní hasiči. Kdyby chtěli, automat by jim u požadovaného výjezdového vozidla otevřel vrata garáže a spustil kompresor pro natlakování vzduchových brzd a tlumičů. I to chytrý systém umí.
„Kompresor nám jede pořád. Auta tak máme okamžitě připravená k výjezdu. Kdybychom foukali až při vyhlášení poplachu, museli bychom čekat třeba i 20 minut,“ říká velitel jednotky Petr Šrámek.
Hasiči v Borohrádku jsou v rámci až třetí výjezdové kategorie JPO III výjimeční. Mezi prvními se snaží zavádět do výbavy nejnovější technologie a všelijaké vychytávky. Navíc si zakládají na tom, že vyjíždějí ne do 10 minut, jak požadují předpisy, ale výrazně dříve. I proto jim dřívější systém na posílání svolávacích SMS nestačil. Není se čemu divit: vždyť některým členům zpráva došla až po 20 minutách, kdy už byla jednotka dávno v terénu.
„My jsme se proti tomu tehdy zálohovali. Veliteli chodila zpráva přímo z KOPIS (operační středisko hasičů, pozn. red.) a v chytrém telefonu měl aplikaci, která to posílala ostatním členům. Jen díky tomu jsme měli jistotu, že se o zásahu včas dozvíme,“ vysvětluje strojník a velitel výjezdové skupiny Martin Šrámek, který se u jednotky stará o techniku. Původní svolávací systém přeprogramoval tak, aby hlídal například zabezpečení zbrojnice nebo funkčnost kompresoru.
Nákup nového systému hasiče přišel na 42 tisíc korun. Kromě toho platí měsíčně za jeho provoz. Finance získávají z peněz za výjezdy a od radnice, která jednotku dobrovolných hasičů zřizuje.
Velkou část prací si tu však hasiči dělají sami. Třeba letos v červnu dokončili náročnou renovaci zásahového vozidla, jež vloni dostali od profesionálních hasičů. Auto sloužilo v Krkonoších a museli u něj vyměnit motor, opravit brzdy či natáhnout nové rozvody elektřiny. Pracovali na tom ve vlastním volnu přes 4,5 tisíce hodin. Přesto stála renovace stroje víc než milion.
