„Rozhodnutí ve mně zrálo nějaký čas. V první polovině února se nám narodila dcera a vidím, že rodina vyžaduje moji častější přítomnost. Nedovedu si úplně představit, že bych vykonával funkci tak, jak by se vykonávat měla. Navíc se po sedmi letech, kdy jsem se starostování snažil dávat maximum, cítím unavený,“ říká Rostislav Petrák.
Zmiňoval jste určité spory. Byl to důvod odchodu?
Ani bych to jako spory neoznačil, pohledy a názory se někdy různí, je to asi normální, ale také to bere energii a i to k rozhodnutí přispělo.
Váš místostarosta se ohradil, že z lidoveckého koaličního uskupení tyto spory nepocházely. Neshodl jste se s kolegy z vlastní kandidátky?
Někteří v mém uskupení Spoluobčané měli vůči mně jiná očekávání, jak bych měl funkci vykonávat, ale naplnit veškerá očekávání se nedá. Přijde mi optimální ve městě velikosti Kostelce být starostou po dvě volební období, protože můžete uskutečnit svůj program, ale pak už město potřebuje oživení v podobě někoho dalšího. Zásadní roli pro mě hrála i nabídka od společnosti Albi, to je také hlavní důvod, proč odcházím ještě před volbami. Firma plánuje ve městě další rozvoj a domluvili jsme se, že je vhodné, abych u toho byl. Odcházím z rady, ale zůstávám jako zastupitel, pro konzultace jsem dál k dispozici.
Uváděl jste, že vám šlo o koncepční záležitosti a investice. Co podstatného po vás zůstane?
Je to spolupráce celé rady. Jsem rád, že se povedlo podpořit sport, který byl dříve trochu opomíjený. Když jsem na radnici přišel, sjednotili jsme majetkové vztahy, od klubů převzali některé nemovitosti a zázemí opravovali. Je hotové pro tenis a volejbal, pro fotbalový klub se staví. Vzniklo školní hřiště v Horním Kostelci, připravujeme stavbu víceúčelové tělocvičny mezi základní a střední školou, která bude zápasovou halou volejbalu. Dokončili jsme i infrastrukturní stavby, s krajem se rekonstruovala Jiráskova ulice, teď se dokončuje veřejné prostranství mezi školami a je připravena rekonstrukce ulice Sokolská. Opravili jsme malý sál divadla, pochopitelně jsme pokračovali na údržbě a opravách městských bytů. Zakotvili jsme nové postupy do výběru projektových dokumentací u veřejného prostoru, zařadili jsme architektonické soutěže. Ukázalo se to jako dobrá cesta.
Místní si kolem roku 2015 stěžovali, jak si radnice řeší po svém cyklostezku nebo záměr oprav náměstí. O rok dříve zaznívala kritika kvůli zbourání secesního domu a tehdejším plánům na infocentrum s kavárnou mezi školami. Radnice na to nakonec zareagovala v roce 2016 architektonickou soutěží. Město zaměstnalo od května 2019 úspěšného odborníka Lukáše Ehla na pozici městského architekta, konáte více architektonických soutěží, několik architektů před časem vyzdvihlo Červený Kostelec jako příklad dobré praxe. Chyběl architekt městu?
Iniciátorem byl radní Štěpán Nosek. Hodně jsme debatovali s Českou komorou architektů, co je vlastně úloha městského architekta. Není to ten, kdo ve městě projektuje velké stavby (dříve už takto ve městě předešlý architekt působil, pozn. red.), ale připravuje zadání pro výběr architekta či projektanta, je tedy garantem a administrátorem tohoto procesu, ne tvůrcem. Tím se dává možnost příchodu dalších architektů. Zaručuje to pestrost návrhů a řešení, odbourává to exkluzivitu pro jednoho architekta na zakázky ve městě, proces je transparentnější. Je to podle mého správná cesta.
Vypisujete na vše architektonickou soutěž?
Nástrojů je více a volíme je na doporučení městského architekta, pořádali jsme například otevřenou architektonickou soutěž na prostranství mezi školami, jindy šlo o vyzvanou soutěž, na centrum města se bude konat jakýsi soutěžní workshop, což bude tvůrčí proces hledání s architektonickými studii. První výsledek už vzniká mezi školami, pokračovat pak budou podle financí Smetanovy sady, park A. B. Svojsíka, autokemp Brodský, připravujeme výběr projektu domu pro seniory. Městský architekt také dozoruje opravy městských budov a navrhuje podle manuálu, jaký tu bude mobiliář, veřejné osvětlení či zastávky. Dalším cílem je koncept, jakým způsobem veřejný prostor scelovat. Leckdo mi vyčítal, že s každou prkotinou se musí za městským architektem, ale pro mě je důležitá barevnost, provedení i citlivost pro detail, aby město působilo jako scelené.
Celé roky se Kostelci nedaří upravit Masarykovo náměstí, což je spíš velká křižovatka. Už máte studii dočasných úprav od architekta Viktora Vlacha, teď jste vyhlásili soutěžní workshop, do nějž vyzvete tři architektonické týmy. Co se bude dít?
Vlachova studie představuje jakýsi úklid náměstí, jde o dopravně složitou křižovatku, ale zároveň nemáme vliv na koncepční řešení a víme, že nebude jednoduché. Řekli jsme si, že na dobu dalších třeba deseti let potřebujeme toto území zlepšit, ale zároveň se bude hledat koncepční řešení. Bude potřeba směnit s krajem některé pozemky, některá komunikace se může změnit z krajské na účelovou, může vést někde jinde a podobně. Máme tu velkou stavební proluku mezi radnicí a autobusovým nádražím, proto bychom v nové studii rádi posoudili nejen náměstí, ale i celý prostor po autobusové nádraží.
Rostislav Petrák (45)Narodil se v Dačicích, vystudoval Střední rybářskou školu ve Vodňanech a Rybářství na Mendelově univerzitě v Brně. Pracoval v rybářských podnicích, deset let byl ve vedoucích pozicích v Batistu. Od roku 2010 je členem TOP 09. Starostou osmitisícového Červeného Kostelce byl od roku 2014 do února 2022. Do konce volebního období zůstává zastupitelem. Od března bude působit ve společnosti Albi. Je ženatý, má čtyři děti. |
Z Vlachovy studie už se něco uskutečnilo?
V rozpočtu je část plánována na letošek. Půjde o předláždění, veřejné osvětlení, vodní prvek, řešení stavebních proluk a plotů.
Je šance, že odvedete silnici I/14 z náměstí?
To je dlouhodobá záležitost. Podle mého je řešením přeložit I/14 tak, aby nevedla přes město. V krajských zásadách rozvoje se řeší tři varianty vedoucí z budoucího obchvatu Náchoda mimo obce, máme tyto varianty i v územním plánu. Myslím, že obchvat, na který územní plán také pamatuje, není úplně vhodným řešením, protože ten by podcházel pod lesem Občina kolem rybníku Krčmařík a do Olešnice, což je zrovna vycházková zóna do rekreační části města s kempem Brodským, rybníkem Špinkou a Krčmaříkem. Nedovedu si úplně představit, že by toto území přetínal obchvat, přeložku bych viděl jako vhodnější. I kdyby ale silnice první třídy nešla přes náměstí a zůstaly tu jen silnice druhé třídy, stejně by to velkou úlevu zřejmě nepřineslo, pořád tu velká část dopravy zůstane, ubylo by však alespoň kamionů přes město.
Kraj oznámil, že zdejší střední škola bude nabízet zdravotnické vzdělání. Nebylo daleko od toho, aby zcela zanikla?
Řešil jsem to od doby, co jsem sem nastoupil. Byl jsem členem školské rady na střední škole, trochu jsme se báli slučování a nakonec došlo ke splynutí škol. Ale fungování tří škol v Hronově, Velkém Poříčí a Kostelci dohromady se úplně nedařilo. Tady škola pořád zůstala zaměřená na textil, byly snahy ji směrovat k průmyslovým textiliím, ale to moc nešlo. Na podzim jsem už viděl, že je to problematické, proto jsem začal víc komunikovat s krajem a hledali jsme řešení, jak ji restrukturalizovat, případně nasměrovat jinam. Jednou z variant bylo alternativní vzdělávání ve škole waldorfského typu, nakonec zvítězil směr ke zdravotnictví a sociálním službám. Jsem moc rád, že se směr našel, škola se udrží a bude možnost se tu vzdělávat. Osmitisícové město potřebuje i střední školu, aby si udrželo úroveň, roli sehrála i nová náchodská nemocnice.
