Tunu vážící ocelová křídla jsou vysoká téměř tři metry, přibyly u nich také lavičky. Investice je součástí projektu Město bez kouře. Radnice plánuje další odpočinková místa s podobným motivem.
Andělská křídla jsou vyrobena z cortenové oceli a během několika dnů získají charakteristickou rezavou patinu. Na výšku měří 2,7 metru a mají rozpětí 2,4 metru. Tunu vážící plastiku na promenádu u historického mostu z roku 1912 minulý týden instaloval jeřáb. Křídla jsou umístěna tak, aby při fotografování byl Bílý most v zorném poli a tvořil na snímcích stylovou kulisu. Socha s nápisem Špindlerův Mlýn bude večer nasvícena.
Po vzoru podobných instalací ve světě ji vytvořilo studio archiBASE. „Křídla nám přišla jako vhodné oživení špindlerovského centra. Nevíme o tom, že by v České republice něco podobného bylo. Do čtrnácti dnů by ocel měla začít reznout,“ říká architekt Lukáš Rous.
Z křídel vyzařuje světlo
Každé křídlo je složeno z devíti ocelových plátů různé tloušťky. Dva desetimilimetrové pláty tvoří nosnou konstrukci, slabší dotvářejí tvar. „Jsou mezi nimi škvíry, které prosvětlí LED pásky, takže v noci bude z křídel vyzařovat světlo,“ vysvětluje Tereza Mandíková ze studia archiBASE.
V noci z andělských křídel v centru Špindlerova Mlýna vyzařuje světlo.
Ocelová plastika má přispět k vnímání Špindlerova Mlýna jako místa s jedinečnou atmosférou. „Většina lidí má Špindl spojený s lyžováním a sjezdovkami. Umístěním fotopointu bychom rádi vyzdvihli také centrum, které je unikátní. Špindlerův Mlýn je jedním z mála horských středisek u nás, která mají takto ucelené centrum,“ říká špindlerovská radní Jitka Hronešová (nestraník), která je předsedkyní komise pro cestovní ruch.
Motivace ke změně
Křídla zároveň symbolizují ochranu. „Neodmyslitelně patří k andělům, nebeským poslům, jejichž prostřednictvím nás chce Bůh chránit a doprovázet, zvláště máme-li šťastně projít všechny životní mosty. Andělem – poslem se může stát každý člověk, když pod svá ochranná křídla vezme potřebné kolem sebe,“ rozjímá Jiří Šlégr, děkan římsko-katolické farnosti Vrchlabí, která spravuje špindlerovský kostel sv. Petra.
Bílý mostJe nejznámější technickou památkou krkonošského střediska. Postaven byl v roce 1912 podle patentované metody rakouského inženýra Franze Visintiniho. Dělníci sestavovali konstrukci z hotových železobetonových nosníků. Most je dlouhý 28 a široký 5 metrů. Nahradil dřevěnou lávku, která zde stála od roku 1829. O 70 let později ji strhla největší povodeň v historii Krkonoš. |
Rozevřená andělská křídla mají rovněž motivovat ke zdravému životnímu stylu, především bez cigaret. Jsou symbolem svobody a motivace ke změně. Špindlerův Mlýn se po Karlových Varech stal druhým městem u nás, které se připojilo ke kampani Město bez kouře. Právě z ní byla cortenová plastika včetně mobiliáře financována.
Vedle skulptury byly umístěny nové lavičky a odpadkové koše. Radnice plánuje výstavbu dalších odpočinkových míst na vznikajícím městském turistickém okruhu. Budou na nich exempláře křídel věnovaných chráněným ptákům. Relaxační místa vzniknou například na Krakonoši, odkud je krásný výhled na Špindlerův Mlýn, nebo na vyhlídce u čedičových kamenů.
„Těšíme se, že právě tato malebná místa, která nejsou hlavními turistickými atrakcemi, budou lákat návštěvníky k objevování dosud neznámých zákoutí Špindlerova Mlýna,“ uvádí starosta krkonošského střediska Martin Jandura (nestraník).
Radnice si před časem dala vypracovat projekt na revitalizaci veřejného prostoru.
„Podle tohoto dokumentu se budeme řídit při budoucích úpravách veřejných prostranství, tak aby městský mobiliář, odpočinková místa nebo zastávky byly v jednotném stylu. Postupně bychom chtěli renovovat lavičky v celém městě,“ poznamenává radní Jitka Hronešová.
