Nálepky „český Aspen“ se zbavujeme, říká šéf skiareálu Špindlerův mlýn

  16:30aktualizováno  16:30
Největší investici v lyžařském byznysu má před sebou Špindlerův Mlýn. Propojí areály Svatý Petr a Medvědín. Projekt za stovky milionů počítá se dvěma lanovkami, čtyřmi sjezdovkami a parkovacím terminálem. „Jsme připraveni začít stavět,“ říká ředitel špindlerovského skiareálu René Hroneš.

Ředitel Skiareálu Špindlerův Mlýn René Hroneš. | foto: Archiv Skiareálu Špindlerův Mlýn

Od roku 2021 by se délka tratí měla oproti současným 27 kilometrům zvětšit na čtyřicet kilometrů. Poslední překážkou je kladný posudek o vlivu stavby na životní prostředí.

Letos na jaře jste požádali o posouzení vlivu stavby na životní prostředí. V jaké fázi řízení EIA nyní je?
Jsme ve finální fázi připomínkového kola, předpokládáme, že za pár měsíců se nám to podaří dotáhnout do konce. Pak už nám nic nebude bránit, abychom propojení mohli realizovat. Je to obrovský projekt, nechceme nic nechat náhodě a potřebujeme do detailu se všemi dotčenými orgány vše doprecizovat tak, aby všichni byli spokojení. Pak začneme stavět, finančně jsme na to připraveni. V roce 2021 by propojení Svatého Petra a Medvědína mělo být dokončené.

Má jít o největší investicí v lyžařském byznysu u nás. Máte spočítané, kolik bude stát?
Náklady se budou pohybovat kolem miliardy korun.

O propojení se mluví už více než deset let. Proč to trvá tak dlouho?
Jsme v Krkonošském národním parku, území jsou chráněná směrnicí Evropské unie Natura 2000. Přes některé věci z ochrany přírody zkrátka nejede vlak a my to musíme respektovat. Musíme dostát všem připomínkám dotčených orgánů, kterých se to týká. Nějaký čas také trvalo dostat projekt do územního plánu, dnes už je propojení obou areálů jeho součástí.

Jak se investice promítne do cen skipasů?
Určitě budeme muset nějak byznys model upravit. Očekáváme, že propojení Svatého Petra a Medvědína nám přinese o zhruba 20 procent vyšší lyžařskou návštěvnost. Měníme však systém prodeje skipasů, směřujeme jejich nákup na internet a učíme návštěvníky plánovat. Díky tomu dochází ke zlevnění skipasů přes internet. Cena je vždy otázkou nabídky a poptávky, odvíjí se od ekonomické situace v celé společnosti. Nemáme přesně danou tabulku, kolik a v kterém roce budou stát. Ale samozřejmě máme přesnou koncepci, kam směřovat. S přechodem na internet se chceme v budoucnu přiblížit prodeji skipasů s pohyblivou cenou, jako je to třeba u letenek.

Fotogalerie

Jednodenní skipas na pokladně bude v hlavní sezoně poprvé stát tisíc korun. Dalo by se to interpretovat i tak, že pro vás lyžaři, kteří přijedou do Špindlerova Mlýna na jeden den, nejsou atraktivní...
Rozdíl cen mezi skipasy koupenými na internetu a na pokladně je od letoška velký u všech permanentek, ne pouze jednodenních. Špindlerův Mlýn se zaměřuje na pobytového návštěvníka. Jednodenních lyžařů máme zhruba 30 procent. I pro ně je ale cena na pokladně nejméně výhodná, do prostředí internetu se snažíme dostat všechny návštěvníky. Rozhodně to není tak, že bychom chtěli jednodenní lyžaře odradit. Jde opravdu o to, přesvědčit je o výhodách online prostředí. (Více čtěte v článku Vlekaři ve Špindlerově Mlýně kompletně mění způsob prodeje skipasů).

Od roku 2012, kdy společnost Melida získala špindlerovský skiareál do dvacetiletého nájmu, jste postavili zatím pouze jednu zcela novou lanovku – šestisedačku ve Svatém Petru. Není to trochu málo?
Podle původní nájemní smlouvy jsme se zavázali za dvacet let proinvestovat 800 milionů korun. Nyní před sebou máme sedmou sezonu a investovali jsme už více než 700 milionů. Chápu, že lanovky jsou vidět nejvíce. Kdybychom ale neinvestovali téměř 200 milionů do modernizace zasněžovacího systému, tak by se dnes ve Špindlerově Mlýně už prakticky nedalo lyžovat. Původní technologie, které tam byly, by dnes nedokázaly kopce zasněžit tak, aby se na nich dalo důstojně lyžovat. Velké investice v minulých letech šly do další infrastruktury a služeb, otevřeli jsme několik apres ski barů, u horních stanic lanovek na Medvědíně a Pláních vyrostly panoramatické restaurace. V tomto směru udělalo středisko obrovský posun. Požadavky lyžařů se v posledních letech mění. Není to jen o lyžování od rána do večera, ale jde o komplexní zážitek a možnosti, jak příjemně strávit pobyt na horách i mimo svah. Proto investujeme i do služeb okolo.

Začali jste prodávat skipasy na internetu už v roce 2014. Jaký podíl dnes v prodejích tvoří?
Věrnostní systém Gopass má v celém holdingu Tatry Mountain Resorts přes jeden milion registrovaných členů, z toho návštěvníků Špindlerova Mlýna je na 200 tisíc. Prodeje přes internet dnes u nás tvoří přibližně 23 procent. Od letošní sezony zavádíme klientská centra se samoobslužnými pokladnami a ještě více cenově zvýhodňujeme permanentky koupené online. Tatranská střediska, která to také zavedla, se dostala na 70 procent identifikovatelných nákupů online. Podobných čísel chceme dosáhnout i ve Špindlerově Mlýně.

Budou se vůbec ještě za pár let papírové skipasy na pokladnách prodávat?
Doufám, že už ne. Nevidím v nejbližší budoucnosti jediný důvod, proč bychom pořád museli tisknout plastové nebo papírové karty na jedno použití. Všichni jsme svědky, jak rychle jdou dopředu všechny technologie, a naštěstí se to nevyhne ani lyžařskému byznysu.

Společnost Melida se sportovními svazy na jaře dohodla na prodloužení nájemní smlouvy skiareálu o dalších 25 let, tedy až do roku 2057. Co to z hlediska investic znamená?
Umožní nám to investice rozložit do mnohem více let a také investovat do ubytovacích zařízení, hotelů a objektů, které máme pronajaté. Řada z nich není v dobrém stavu a vyžadují rekonstrukci. Jsou to projekty z dlouhodobou návratností, minimálně 20 let. Chystáme se zvelebovat veškerý majetek, který máme v pronájmu. Prodloužení smlouvy nám zaručuje návratnost investic.

Špindlerův Mlýn má nálepku „českého Aspenu“. Nakolik vám to vadí?
Ve Špindlerově Mlýně jsem se narodil, celý život žiju, takže jsem schopný jeho vnímání posoudit z dlouhodobého hlediska. Špindl měl punc prominentního střediska už před rokem 1989 a pouze se to přeneslo do porevolučních let. „Český Aspen“ z něj udělala média, nikdy to nebyla snaha města, obyvatel nebo podnikatelů. Jako skiareál jsme nikdy tento trend nepodporovali, naší snahou rozhodně není uměle dělat ze Špindlu VIP středisko. Naopak si myslím, že se nám tuhle nálepku daří odbourávat. Nabízíme spoustu produktů, které si může dovolit každý. Děláme hodně věcí pro rodiny s dětmi, například hřiště u horních stanic lanovek či naučné stezky.

Poslední roky ukazují, že největším problémem skiareálů začíná být sucho a úbytek vody na zasněžování. Jak tomu chce Špindlerův Mlýn čelit?
Zasněžování je závislé na průtoku řek, jsme v národním parku, prostor je omezený a nikdo nám nedovolí vybudovat retenční nádrže. Pořizujeme nejmodernější technologie pro technické zasněžování, které jsou na trhu a které se umějí přizpůsobit úbytku vody. Je to trend v celé Evropě a i výrobci technologií pro zasněžování na to reagují.

Dalším problémem, který na skiareály v poslední době čím dál víc dopadá, je najít sezonní pracovníky pro obsluhu vleků, do lyžařských škol a půjčoven. Jak je na tom Špindlerův Mlýn?
Není to jednoduché. Špindl je v podstatě horskou vesničkou, kde trvale žije méně než tisíc obyvatel. Nemáme zázemí velkého města, ze kterého bychom mohli čerpat pracovníky. V zimní sezoně máme přes 650 zaměstnanců. Velká část z nich je sezonní a my jim musíme nabídnout něco, aby tady půl roku chtěli pracovat. Hodně nám v tom pomáhá Špindlerův Mlýn jako takový a krásné prostředí Krkonoš. Spousta lidí tady chce pracovat, protože jezdí rádi na hory a chtějí si tady užít čas i mimo práci. Nároky zaměstnanců jsou, jako v celé republice, čím dál vyšší. Trend bude v automatizaci všeho, co bude možné automatizovat. Příkladem jsou třeba ony samoobslužné pokladny na nákup skipasů. Další možností automatizace vidím v gastro provozech.

Autor:

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Mezi Výrovkou a Luční boudou je až deset metrů sněhu, fréza razí naslepo

Většinu sněhu odhrnuly rolby, fréza odstraňuje poslední metry.

Travers mezi Výrovkou a Luční boudou v Krkonoších prorážela sněžná fréza. Stroj se musel prokousat zhruba třímetrovou...

Labská přehrada odpouští málo vody, po deštích může přetékat vrchem

Labská přehrada u Špindlerova Mlýna v Krkonoších.

Přehrada Labská v Krkonoších je po posledních deštích už téměř plná. Protože v ní nyní kvůli rekonstrukci funguje jen...

Topící seniorky si nikdo nevšímal. Plavci mysleli, že splývá na hladině

Topící seniorky v bazénu si nikdo nevšímal

Dvě minuty ležela seniorka bezvládně na hladině bazénu v Hradci Králové s potopeným obličejem. Plavčíci ani návštěvníci...

Druhá liga: baráž o postup si zahrají Jihlava a Brno, o sestupu jasno není

Brněnští fotbalisté se radují z výhry nad Třincem a postupu do baráže o první...

Ve druhé fotbalové lize je kolo před koncem jasno o účastnících baráže. O postup mezi elitu budou hrát Jihlava a Brno....

Cesta Obřím dolem do sedla pod Sněžkou je zavřená, sníh prolomil lávku

Dřevěný mostek u Trkače v Rudné rokli poškodil nápor sněhu, jeden z nosníků se...

Část frekventované modré turistické cesty Obřím dolem na Sněžku v Krkonoších je uzavřena, a to v úseku od kapličky do...

Další z rubriky

Koalice v Hradci se pře, kdo dohlédne na územní plán. Jde o stamiliony

Předzahrádky královéhradeckých restaurací

Půl roku po komunálních volbách v Hradci Králové pokračuje „kolíkování“ dobytého území, tedy přerozdělování moci v...

Lávku v Obřím dole rychle spravili, cesta na Sněžku je zase otevřena

Opravená lávka v Rudné rokli (23. 5. 2019)

Cesta po modré turistické značce Obřím dolem na Sněžku v Krkonoších je po opravě mostku znovu otevřena. Jakmile se...

Ve Dvoře Králové staví zdravotnické zařízení, jenže zčásti načerno

Rozestavěné centrum pro dlouhodobou ošetřovatelskou péči ve Dvoře Králové

Ve Dvoře Králové na Trutnovsku vzniká nové zdravotnické zařízení. Na moderní přístavbu historické vily však investor...

Najdete na iDNES.cz