Drastické zabíjení tygrů nedaleko Zooparku Bašť u Prahy nebo policejní vyšetřování v Bioparku Štít na Hradecku, kde z nezabezpečených klecí utekli lev a tygři – i díky těmto případům se rozproudila debata o chovu exotických zvířat v soukromých zahradách, parcích či cirkusech.
Pavel Klucki byl při několikaletém angažmá v cirkusech svědkem trestání a týrání hladovějících zvířat. Asi nejhorší vzpomínky má na drezuru slonů.
„Jednou jsem vešel do stanu, když zrovna probíhal trénink slona. Neposlechl pokyn, tak cvičitel vzal násadu od krumpáče a začal ho mlátit do nohou,“ vypráví Klucki.
„Vždycky, když se slon chtěl postavit, drezér ho znovu praštil přes nohy, ale on se pořád snažil vstát. Klečel na předních kolenou a snažil se, ale on mu znovu dával rány, dokud násadu nezlomil. Když jsem ho odváděl, měl slon slzy v očích,“ říká bývalý cirkusák, který už branži navždy opustil.
Zhruba před deseti lety se s partnerkou rozhodli odepsat na inzerát s nabídkou práce v cirkusu. „Myslel jsem, že to bude romantika, když tam budeme pracovat spolu. Na začátku jsem byl nadšený, jenže po čase jsem zjistil, jak moc jsem se ve všem mýlil,“ přiznává.
Začal u krmení zvířat, čistil klece, stavěl a sklízel stany. „Žijí ve vlastním světě a z lidí, co u nich pracují, mají spíše sluhy. Třeba moje přítelkyně musela šéfovi čistit boty nebo nosit snídani přesně na čas,“ kroutí hlavou dnes devětačtyřicetiletý Klucki.
Vedení cirkusu se prý hrozně chovalo k lidem, ale ještě hůř ke zvířatům, se kterými nemělo žádné slitování. Proto od jednoho cirkusu odešel a zkusil štěstí v jiném.
Bičované šelmy, malé klece i tvrdý výcvik holubů
„Odešel jsem, protože jsem si myslel, že to jinde bude lepší,“ vypráví. To nejhorší ho ale teprve čekalo. „Co jsem viděl a zažil tam, bylo ještě několikanásobně horší,“ říká Klucki.
Viděl zvířata v malých a nevyhovujících klecích, v maringotkách rozdělených na několik částí, kde na malém prostoru vedle sebe trpí tygři i lvi. „Bylo to hrozné, zvířata všechno dělají jen ze strachu a kvůli jídlu,“ vysvětluje s odporem Klucki.
Podmínky v cirkusech popisuje jako nepochopitelné a bezcitné. „Tygři a lvi byli neustále bičováni. Měli vytrhané drápy a vypelichaný kožich. Byli vděční za každé pohlazení, protože znali jen bolest a utrpení,“ pokračuje.
Výjimkou nebylo ani nesmyslné zabíjení. „Moje šéfová dělala vystoupení s holuby, kteří kolem ní létali a sedali jí na ruku. Při jejich tréninku byla nemilosrdná, jakmile holub přiletěl pozdě nebo vůbec, na místě mu zakroutila krkem. Jednoduché to neměly ani kamerunské kozy. Když se jim přemnožily, tak je cestou na další štaci vyhodili z auta. Nikoho nezajímalo, co s nimi bude,“ vypráví muž.
Sloni byli podle něj ve stresu, jen když měli jít do šapitó. Vzpomíná si i na zesláblé velbloudy. „Jednoho přivezli v boxu. Vypadal špatně, měl vypadané zuby a vypelichanou srst. Sotva se držel na nohou,“ říká Klucki.
Nakonec se rozhodl z této branže odejít, od té doby se věnuje hlavně ošetřování koní na Trutnovsku.
„Dokud lidé nepřestanou chodit do cirkusu, nikdy se nic nezmění. Taky nechápu, proč ve školách dostávají děti zdarma lístky. Proč to školy podporují? Hlavně ty malé cirkusy, co nemají ani na jídlo pro zvířata. Mělo by se s tím něco dělat, nebo bude hůř,“ myslí si Klucki.
Na Hradecku utekly tři šelmy z klecí v Bioparku Štít:
