Díla z komunismu přežívají i v Hradci, některá ale mají uměleckou hodnotu

  17:40aktualizováno  17:40
I třicet let po listopadové revoluci lze najít v Hradci Králové „rudá strašidla“, byť většinou dobře schovaná. Zatímco socha Gottwalda je už roky uklizena za město, betonová deska cti se v centru dál drží. Některé připomínky komunismu jsou pro ostudu, i mezi nimi se však nacházejí kulturní památky.

Socha Klementa Gottwalda stojí ve vojenském prostoru u Skaličky v Hradci Králové (12. 8. 2019). | foto: Martin Veselý, MAFRA

Když hradecká radnice v roce 2011 začala mluvit o nutnosti rekonstrukce křižovatky u Koruny, tehdejší náměstek primátora se zapáleně rozhovořil rovněž o nedaleké betonové zdi, kde za bývalého režimu visela galerie zasloužilých úderníků.

„Předpokládáme, že tablo cti bývalých prominentů komunistického režimu v nejbližší době zmizí. Betonové bloky se odstraní při rekonstrukci křižovatky Koruna. Nedovedu si představit, že by tam ten relikt doby minulé zůstal. Nemyslím si, že by to byl pomník hrdinů, jichž bychom si měli vážit,“ upozornil někdejší náměstek za TOP 09 a současně jeden ze studentských vůdců při listopadové revoluci 1989 Jindřich Vedlich.

Uplynulo více než osm let a svědek mnoha komunistických oslav se stále těší skvělé kondici. Na desce sice dlouhá léta chybí dvě písmena, avšak výkřik „Lid je hlavním tvůrcem dějin“ nelze přehlédnout, stejně jako dva stožáry, kde se vyvěšovaly československá a sovětská vlajka, je tu i působivý průhled mezi dvěma betonovými bloky ve tvaru velké hvězdy.

„Ideologicky mi to tolik nevadí jako spíš to, že křižovatka Koruna a její okolí bylo zbytečně nákladně rekonstruováno a spousta věcí se nedotáhla do konce. Mělo se vyřešit okolí, protože je opravdu strašné, jak okolí křižovatky vypadá,“ zdůrazňuje současný náměstek hradeckého primátora Martin Hanousek (Změna), jemuž v době revoluce bylo šest let.

Masa betonu u Koruny je patrně nejkřiklavějším, avšak nikoli osamoceným pozůstatkem komunistické propagandy v kraji.

Na letišti se dochovala mozaika úderníka i pomník Dukly

Místem s největší koncentrací rudých symbolů je však hradecké letiště. Vlastně je to logické, vždyť armáda jej městu předala až v novém tisíciletí a areál jakoby zůstal zakonzervovaný v hluboké totalitě.

Na jedné z trafostanic je například mozaika budovatele v nadživotní velikosti. Podařilo se zjistit, že autorem 60 let starého díla je Arnošt Paderlík, úderník se samopalem, kyticí šeříku a nezbytnou holubicí míru navíc může připomínat komunistického novináře a kritika Julia Fučíka.

Fotogalerie

Na bývalém „buzerplacu“ se vyjímá třímetrový pomník na paměť Karpatsko-dukelské operace v roce 1944 a na dohled je rovněž obří rudá hvězda se žlutým srpem a kladivem i nápisem Zvítězí vyvedenými na fasádě jedné z bývalých armádních budov.

Srp a kladivo 30 let po revoluci neskrývá ani restaurace U Švagerků na Pražském Předměstí. Pamětní deska na domě připomíná, že tu působil krajský sekretariát KSČ, redakce komunistické Pochodně nebo Rudé odbory. Uvnitř dodnes visí obraz agitujícího Klementa Gottwalda přímo v sálu hostince z roku 1937. Ostatně majitelem je od začátku 90. let hradecká KSČM.

Město darovalo spolku Gottwalda i revolucionáře s děvou

Na dohled od Hradce Králové jsou i sochy, které v roce 1989 schytaly spoustu plivanců. Klement Gottwald shlíží na město z návrší za letištěm a společnost mu dělá další dobová skulptura - revolucionář s puškou a děvou třímající vlajku se srpem a kladivem.

Tato nerozlučná dvojice stála od roku 1962 na Velkém náměstí. Mnoho lidí se stále domnívá, že Gottwald stejně jako tank osvoboditel od muzea skončil ve sběru, avšak socha vyučeného truhláře a prvního dělnického prezidenta je až na drobnější šrámy v dobrém stavu. O obě díla pečuje Východočeský klub přátel vojenské techniky, jemuž obě bronzová díla darovalo město.

Lenina navlékli do teplého, jenže neodjel. Skončil v Polomu

„Je dobře, že ty sochy se podařilo zachovat, třeba i jako memento. Bylo by barbarství je zlikvidovat,“ konstatuje Hanousek.

Ostatně do země se nepropadl ani Lenin, jenž hlídal mír na nynějším hradeckém náměstí Svobody. Socha, které vysokoškoláci v zimě nasadili čepici, šálu, kabát a navlékli batoh, aby mohl odcestovat, trůní na zahradě soukromého sběratele v Polomu.

Tři dekády od listopadu 89 udělaly své. Zatímco před 30 lety komunistické symboly zaslouženě budily opovržení, dnes jsou spíš dráždivými kuriozitami.

„Pro mě jsou díla socialistického realismu obrazem našich dějin. A respektuju je. Kdybychom je všechny odmontovali a vyhodili, vymazali bychom část naší minulosti. Na druhou stranu je pravda, že umělecká kvalita těch děl je různorodá a je třeba rozlišovat. Symboliku srpu a kladiva je ale podle mě potřeba redukovat, to asi patří už jen do muzea,“ upozorňuje například Petr Grulich, ředitel Východočeského muzea Hradec Králové.

„S vyloženě politickými motivy režimu státního socialismu jako byli Leninové, Gottwaldové, Fučíkové, rudoarmějci, rudé hvězdy a srpy s kladivy se ve veřejném prostoru už moc nesetkáme. Byly odstraněny a je to dobře. Na druhé straně ale vznikala řada děl, které byly také politické, ale v zásadě jsou hodnotově přijatelná i v současnosti: nukleární rodina, rozvoj vědy a techniky, národní minulost, folklór, česká krajina,“ vyjmenovává historik umění Ladislav Zikmund-Lender.

Na pomníku u hřbitova zůstal srp i kladivo. Je kulturní památkou

Komunistickou symboliku, jejíž užívání je mimochodem například v Polsku či Maďarsku trestné, neskrývají ani nejrůznější pomníky, které připomínají osvobození v roce 1945. Jeden z nich stojí u kuklenského hřbitova a kromě srpu, kladiva a hvězdy nechybí ani citace Klementa Gottwalda „Skláníme se před památkou padlých hrdinů Rudé armády“.

Pomník pochází z roku 1955, autorem je Vladimír Mertlík a zajímavé je, že dílo o pouhé tři roky později dostalo ochranný status kulturní památky, kterou je ostatně dodnes.

Další rudoarmějské památníky, které však nelze hodnotit jako propagaci minulého režimu, jsou i v Batňovicích, Třebechovicích pod Orebem nebo Náchodě.

Nechtěnou slávu získala rovněž socha rudoarmějce v Jaroměři z roku 1981, která sice není valné kvality, avšak když se vedení města pochlubilo přáním přestěhovat jej, na jeho obranu dokonce vznikla i petice.

„Já jsem Pardubák, v Tyršových sadech také máme sochu Rudoarmějce a sám bych nebyl nadšen, kdyby jej radnice přemístila. Respektuju, že většinu Československa skutečně osvobodila Rudá armáda. Ti osmnáctiletí kluci, kteří tu našli smrt, za Stalina nemohli a pomník jim rozhodně náleží,“ upozorňuje Grulich.

Díla, která zaslouží obdiv. Období kapitalismu tolik nevydalo

Zcela samostatnou kategorii pak tvoří díla, která sice vznikla za komunistického režimu, avšak nelze jim upřít uměleckou hodnotu. Přestože mnoho z nich se nepodařilo zachránit - jako například Volavky na sídlišti Labská Kotlina II anebo značně poničenou plastiku z nádvoří školy v Pouchově - stále tu jsou díla, která lze považovat za skvosty.

„V Hradci je to například monumentální plastika od architekta Karla Mahrly Dívka s kruhy a další díla zdobící někdejší Všesportovní stadion. Dále je to plastika Dlouhý, široký a bystrozraký, v obchodním domě Prior je úžasná monumentální mozaika znázorňující Hradec Králové. Ze 70. let jsou také skvělé soubory abstraktních plastik v areálu vysokoškolského kampusu a nemocnice,“ říká historik Zikmund-Lender.

„Celostátně významný umělec, který v Hradci zanechal pár děl, je Ladislav Zívr a vynikající figurální sochy, které v Hradci najdeme, jsou od Ladislava Zemánka. Pokud bychom chtěli porovnat to, kolik skvělých děl vzniklo třicet let před rokem 1989 a kolik za třicet let po roce 1989, vyjde z toho kapitalismus dost nelichotivě,“ uzavírá historik.

Ve dvoře bývalé školky v Hradci Králové rezaví ceněná asambláž

Nejčtenější

V Červeném Kostelci na Náchodsku se střílelo, na místě zůstali dva mrtví

Policie (ilustrační foto)

V pondělí odpoledne vystrašila obyvatele Červeného Kostelce na Náchodsku střelba. Policie podle serveru tn.cz našla v...

Ulice se pár dnů jmenovala Pod Ovčáčkem, ceduli s překlepem město vydraží

Vrchlabí plánuje dražbu cedule.

Lidé na sociálních sítích se baví „překlepem“ na ceduli označující novou ulici ve Vrchlabí. Radnice ji nechala osadit,...

Střelbu v Červeném Kostelci policie vyšetřuje jako vraždu, spor byl o dům

V rodinném domě v Červeném Kostelci se střílelo.

Policie vyšetřuje pondělní střelbu v rodinném domě v Červeném Kostelci na Náchodsku jako vraždu. Na místě zůstali dva...

Mladý muž klopýtl při přecházení trati a spadl pod rozjetý vlak

Alej Kaštanka na předměstí Hradce Králové (11. 9. 2019)

Mladý muž zemřel v neděli večer po srážce s vlakovou soupravou na trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Koleje...

Soudy odmítly potrestat pokousání dítěte, majitelé psa unikli i pokutě

Tibetská doga nebo také tibetský mastiff je jednou z největších psích ras.

Majitelé tibetské dogy, která v lednu 2017 v Trutnově potrhala v obličeji sedmiletou dívku, unikli potrestání. Policie...

Další z rubriky

Školy vystoupily z církve, od ledna jsou kvůli tomu bez peněz od státu

Studenti přišli na zastupitelstvo kraje podpořit snahu hradecké soukromé školy...

Ve velkých potížích jsou soukromé školy, které prostřednictvím zapsaného spolku Sion zřizuje hradecký pastor a učitel...

Černá skládka pneumatik na Jičínsku snad zmizí, firma ji zatím oplotí

Ve Veliši na Jičínsku dál přibývá pneumatik na černé skládce (8. 9. 2019).

Černá skládka pneumatik ve Veliši na Jičínsku zřejmě časem zmizí. Alespoň to slíbil zástupce firmy Setra, jež pozemky...

Horní úsek lanovky na Sněžku zastavil silný vítr

Na Sněžku míří v těchto dnech denně na dva tisíce lidí (23. 8. 2019).

Horní úsek kabinové lanovky na Sněžku se v neděli kvůli silnému větru nerozjel. Dolní úsek z Pece pod Sněžkou na...

Najdete na iDNES.cz