Oblast Sněžky patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle nejen v Krkonoších, ale i v Královéhradeckém kraji. Na Sněžce pracovníci českého a polského Krkonošského národního parku rozmístili asi 600 metrů sítí a v Obřím sedle u Slezského domu zhruba 500 metrů. Jde o metr vysokou ochrannou síť.
„Návštěvníkům vrcholu Sněžky je k volnému pohybu vyhrazen prostor přibližně o velikosti poloviny fotbalového hřiště. Mnozí to ale nerespektují a vstupují na alpínské trávníky či lezou po skalách. Proto na letní turistickou sezonu oddělujeme prostor přírody od návštěvníků ochrannou sítí,“ řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.
Zábrany na obou místech rozmisťují ochranáři před hlavní turistickou sezonou. Na Sněžce jsou také stálé řetězové zábrany, ale ty podle správců KRNAP problém zcela neřeší.
„Loni jsme nechali udělat zábrany z nerezu, které mají dva řetězy. Situace z dubna a května ukázala, že ani nové zábrany nejsou účinné, proto jsme opět nainstalovali sítě,“ řekl Drahný.
Návštěvnost 1 603 metrů vysoké Sněžky je podle něj extrémní. Denní počet pěších turistů v letní sezoně na vrcholu Sněžky je okolo 10 tisíc.
„I letos pro celou letní sezonu jsou vyčleněni strážci Správy KRNAP, kteří budou denně na Sněžce dohlížet na dodržování zákonných pravidel. V plánu jsou také společné hlídky s polskými kolegy a Policií ČR,“ řekl Drahný.
Chrání živou přírodu i kameny
Vrchol Sněžky i Obří sedlo jsou v klidovém území KRNAP, kde není možné chodit volným terénem a ani vstupovat mimo značené turistické cesty a vrcholové plato.
Sněžka nemá podle zástupců národního parku ve středoevropském prostoru z mnoha důvodů obdoby. Kvůli roční průměrné teplotě 0,2 stupňů Celsia a vysokému množství dešťových a sněhových srážek patří vrchol Sněžky mezi nejextrémnější prostředí u nás.
14. června 2022 |
Zvláštní jehlancovitý tvar Sněžky vznikl v dobách ledových. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam vznikly mrazem tříděné půdy. Kamenné mnohoúhelníky a brázdy, svahové terasy či rozsáhlé kamenné sutě jsou jejich významnými pozůstatky.
„V minulosti – zejména na východním úbočí Sněžky, na Obřím hřebeni – se staly terčem stavitelů kamenných pyramid, mužíků. Ti tak často nevratně zastavili proces trvající desítky tisíc let,“ podotýká Radek Drahný.
Kromě neživé přírody je Sněžka domovem řady druhů charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky. Některé z nich se nedají najít jinde na světě. Roste zde rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská, jestřábník severský nebo bika klasnatá, lipnice plihá a sítina trojklanná. Na zemi na skalách hnízdí pěvuška podhorní či linduška horská. Kamenné sutě jsou domovem lišejníků rodů pukléřka či šídlovec.
„Z přírodovědeckého hlediska je přírodní prostředí na Sněžce nenahraditelné a není možné připustit jeho ohrožení a ničení masivním počtem neukázněných návštěvníků,“ říkají správci parku.
Loňský rekord v návštěvnosti
Návštěvnost Krkonoš v posledních letech roste, v roce 2022 byla rekordní. Krkonoše loni podle Správy KRNAP zaznamenaly více než 12,1 milionu návštěv, což je o 250 tisíc více než v dosud rekordním roce 2018. Údaje o návštěvnosti jsou za celou oblast Krkonoše, včetně území KRNAP.
Samotný KRNAP v roce 2022 zaznamenal 5,76 milionu návštěv, téměř o milion více než v roce 2018.
Krkonoše jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů a pro svou podobu se Skandinávií jsou někdy označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy.