Do safari parku dorazil žirafí samec z Dánska, zoo doufá v obnovení chovu

  • 0
Do Dvora Králové dorazil v noci na čtvrtek cenný náklad z Dánska. Odborníci safari parku dovezli ze zoologické zahrady v Odense téměř tříletého samce žirafy síťované jménem Kiango, do kterého vkládají naději na obnovení legendárního dvorského chovu.

Takřka 700 kilometrů dlouhou cestu zvládl Kiango bez problémů a hned ráno se připojil k dvorskému stádu. V novém pavilonu si rychle zvykl a zvědavě se seznamoval také se samicemi. Ty se ho zpočátku bály, ale situace se velmi rychle uklidnila.

Jeho první vážení ukázalo, že má 620 kilogramů. V průběhu víkendu bude již samec i s celým stádem vycházet do venkovního výběhu, ovšem pouze v příznivém počasí.

Skoro tříletý samec žirafy síťované Kiango z Dánska se zabydluje v safari parku ve Dvoře Králové.

Kiango znamená naději na obnovení dvorského chovu. Poslední mládě se tu narodilo před šesti lety, následně byl chov cíleně utlumen.

„Díky mimořádným úspěchům mají totiž dvorské žirafy v evropském chovu velké množství příbuzných. Hledání vhodného samce tak bylo složité,“ vysvětlil mluvčí dvorské zoo Michal Šťastný.

Tiché vymírání žiraf

Safari park je světově nejúspěšnějším chovatelem žiraf. V současnosti zde mají největší stádo žiraf síťovaných v Evropě, které čítá 11 kusů, a také 13 žiraf Rothschildových. Chov začal díky transportům Josefa Vágnera z Afriky v 70. letech. Od té doby se tu narodilo celkem 267 mláďat, včetně toho vůbec prvního v tehdejším Československu.

Chov žiraf v lidské péči nabývá v posledních letech na větší důležitosti než kdy dřív. Zatímco v roce 1985 žilo na světě kolem 155 tisíc žiraf, v roce 2015 to už bylo pouze kolem 95 tisíc. Za tento téměř čtyřicetiprocentní pokles, v některých oblastech dokonce pokles o 95 procent, může přeměna přirozeného prostředí, úbytek míst k pastvě, pytláctví i války.

Až do roku 2015, kdy zoologové provedli velké sčítání divokých žiraf, navíc tato zvířata nebyla předmětem většího zájmu ochránců. Pro jejich rychlé mizení se proto následně vžilo označení „tiché vymírání“.