Autoři nového občanského zákoníku slibují větší důraz na osobnostní práva lidí, ale jak tři tisíce nových paragrafů zkomplikují práci soudcům, tuší málokdo. Přitom to pocítí téměř každý, kdo se u soudu ocitne. Činnost soudů totiž nový občanský zákoník výrazně zbrzdí.
Jak letošní novinky ovlivní vaši práci?
Je to ohromná rána pro celou republiku, justici, právníky. Znamená to především, že se musíme všichni učit, učit a učit. Zatím jsme všichni na začátku, změny však povedou určitě k tomu, že se justice zpomalí.
Nový občanský zákoník* platí od 1. ledna 2014 a týká se fyzických i právnických osob, takže se podle něj řídí všichni. * Více chrání slabší a znevýhodněné strany. * Dává více volnosti při uzavírání smluv, což je však spojeno s větší odpovědností za vlastní jednání. * Zavádí pojmy jako pachtýř, výměnkář, výprosa nebo zápůjčka. * Společnost s ručením omezeným lze založit s jednou korunou vkladu. * Asi nejvíce změn se dotkne problematiky dědictví. * Zvíře už není věc, ale živá bytost. * Ruší tabulkové částky náhrady při poškození zdraví. * Ruší bytové náhrady. * Podnikat lze už od šestnácti let, se souhlasem rodičů a soudu. |
Dá se odhadnout jak moc?
To si vůbec netroufnu říct. Ještě nevíme, jakým způsobem se zákoník bude zavádět do praxe, protože se nedá využít stávající judikatura, která byla bohatá. Nedávno jsem slyšel připodobnění, že je to stejné, jako kdyby kuchař, který vaří českou kuchyni, měl najednou začít vařit kuchyni indickou. Všechno se musí učit znovu a v takové situaci jsme my.
Kolik času jste měli na prostudování nového zákoníku před tím, než vešel 1. ledna v platnost?
Prázdniny ke studiu jsme samozřejmě neměli, ale nechci si stěžovat. Myslím, že se udělalo maximum pro to, aby měli soudci možnost se s řadou novinek seznámit, měli jsme mnoho různých školení, přednášek a seminářů. Přesto nikdo nevíme, jak se nový občanský zákoník projeví v praxi.
Už jste letos podle nového zákoníku rozhodl?
Ještě ne, protože na věci, kterými jsme se začali zabývat vloni, používáme původní právní předpisy. Jsou ale i výjimky, některé případy se budou dodělávat podle nových předpisů.
Například?
Jde o případy, kdy ve staré věci osoba uplatní právo, které vzniklo po 1. lednu 2014. Ale čtenáře by mohlo zajímat i to, že soudy jsou zatížené také tím, že se mění také procesní pravidla. Vyšel Zákon o zvláštních řízeních soudních, takzvaný nesporný patent, který mění postupy soudů. Nově máme celou řadu povinností a musíme nařizovat veřejná jednání i v případech, které jsme projednávali a rozhodovali neveřejně.
To soudy asi ještě více zdrží...
Ano. Navíc musíme do tří let rozhodnout o všech 500 případech svéprávnosti, které jsme již rozhodli, v celé republice je takových případů kolem 35 tisíc. Mimo jiné to bude finančně velmi nákladné, ale žádné navýšení rozpočtu jsme zatím neobdrželi. Znamená to i velký nápor na soudní znalce psychiatry, kterých není mnoho, a vznikne pravděpodobně potřeba jmenování dalších znalců. Podobné je to s rozhodováním o oprávněnosti převzetí a držení v ústavech zdravotní péče. To jsou třeba lidé po autonehodách, kteří nejsou schopní vyslovit souhlas se svým převzetím a držením v zdravotnickém zařízení, takže za ně musí rozhodnout soud. Dosud stačilo, když do nemocnice šel vyšší soudní úředník, dnes tam bude muset pokaždé soudce. Na okresní soudy také přešla věcná příslušnost z krajských soudů. Nově budeme rozhodovat i širší okruh obchodních věcí a ochranu osobnosti, což zase povede ke zpomalení.
Žádná pozitiva jste v novém zákoníku nenašel?
Přiznám se, že mě v souvislosti s mojí prací nepotěšilo vůbec nic. Nový občanský zákoník byl nepochybně zapotřebí, ale pro soudcovský život to přínos není. Některé nutné doprovodné předpisy doposud chybí. Postrádáme metodiku určování bolestného a ztížení společenského uplatnění, což znamená, že když vám někdo zlomí ruku a budete po něm chtít náhradu škody, neexistuje předpis pro určení výše škody. Netuším, jak budeme rozhodovat, než se nová metodika vytvoří. K dnešku rovněž chybí znalci se specializací na odškodňování nemateriální újmy.
Na druhou stranu autoři zákoníku slibují občanům rozšíření jejich práv.
Budeme doufat, že to tak bude. Ale než se to zaběhne, než se zákon přizpůsobí životu, bude to trvat dlouhou dobu.
Co znamená dlouhou dobu?
Obecný občanský zákoník z roku 1811 platí v některých evropských zemích dodnes a výkladová pravidla nejsou přesto zcela jednotná. V našich poměrech sjednocující judikaturu, kterou se soudy řídí a používají ji pro obdobné případy, vytváří Nejvyšší soud. K tomu však potřebuje rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů. Tak musíme vyčkat, až tyto soudy rozhodnou. Dá se říct, že dodnes fungující judikatura je nyní z převážné části nevyužitelná. Teď budeme čekat podle mého názoru přibližně 10 let, než se vytvoří první judikatura k novému občanskému zákoníku. Vycházím při tom z praxe v 90. letech, kdy přišly restituce a na judikaturu se čekalo přibližně stejnou dobu.
Je něco, s čím v novém občanském zákoníku nesouhlasíte?
Moje nespokojenost pramení ze Zákona o zvláštních řízeních soudních, jehož vznik nový občanský zákoník vyvolal. Soudci jsou nově nuceni veřejně projednat například rozvod manželství, přestože oba manželé s rozvodem souhlasí a práva účasti na veřejném jednání se vzdali. Z mého pohledu je zbytečné, aby se soudci s takovými lidmi setkávali v jednací síni.
