Firma Snowy Chalet se svým původním záměrem u Národního památkového ústavu neuspěla. Majitelé zamýšleli postavit výrazně menší chatu za sto milionů korun, a i když do studie zakomponovali dochované vzácné sklepení, památkáři ji odmítli s tím, že věrně nekopíruje půdorys původní Petrovy boudy.
Koncem loňského června tak vznikla jen železobetonová deska, kterou vlastníci zakonzervovali historicky cenné sklepy a která jednou poslouží jako základová deska k nové chatě. Díky povolení také loni rozebrali poškozené obvodové zdi a odbourali verandy vyhořelé boudy (více najdete zde).
Projekt kopíruje podobu chaty z roku 1897
Nyní přišli s nově přepracovaným projektem, který zhruba před měsícem předložili památkářům.
„Nová dokumentace byla zpracována na základě dohody a představ Územního odborného pracoviště v Josefově. Hmota objektu byla navržena v rozsahu kolem roku 1897 podle zachované fotodokumentace a proběhlé diskuze,“ říká jednatel firmy Snowy Chalet Martin Havlík.
Takto vypadala Petrova bouda na přelomu 19. a 20. století.
Nová studie obnovy Petrovy boudy vznikla v květnu 2014 a vychází z podoby chaty z přelomu 19. a 20. století.
Chata by podle něj měla nabízet ubytování a stravování pro zhruba 50 lidí. Počítá s venkovním i vnitřním bufetem, noclehárnou a několika pokoji, ale také s vířivkou, parní lázní a finskou či bylinnou saunou.
Částečně by měla fungovat samoobslužně. Turisté by si mohli například ve špindlerovském infocentru vyzvednout klíče a na Petrovce přespat ve spacáku s jednorázovou vložkou, aniž by k tomu potřebovali personál.
„Kapacita pro 50 osob je podle našeho názoru vhodná zejména vzhledem k zatížení životního prostředí a přiměřených nákladů souvisejících s výstavbou a následným provozováním objektu v místních podmínkách,“ vysvětluje Havlík.
Větší budova by měla vyrůst nad památkově chráněnými sklepy, které chrání železobetonová deska. Projekt počítá také s menším objektem se sedlovou střechou, kde měla vzniknout stanice horské služby, ale podle nového návrhu má také sloužit turistům. Před požárem, který Petrovu chatu zničil 1. srpna 2011, tvořily mnohem větší objekt tři vzájemně propojené budovy.
Památkáři svolali mimořádnou poradu
Jestli majitelé s novou dokumentací navazující na podobu Petrovy boudy z přelomu 19. a 20. století uspějí, rozhodnou památkáři koncem srpna. Sejde se mimořádná památková rada ředitele.
Historie Petrovy boudyNejstarší zprávy pocházejí z roku 1790, ale tehdy šlo spíše jen o letní boudu pro přechodné ubytování pastevců. První skutečnou boudu pro celoroční obývání nad Špindlerovým Mlýnem postavil až v roce 1811 Johann Pittermann. V podobě, jak ji znali návštěvníci Krkonoš, pak existovala přes sto let. Po roce 1948 sloužila jako odborářská zotavovna a časem se na ní projevila nedostatečná údržba. V roce 1992 byla prohlášena za kulturní památku. V roce 2006 byl její provoz z hygienických důvodů zastaven. Firma Snowy Chalet v Praze získala značně zanedbanou Petrovu boudu v roce 2009. Požár vypukl 1. srpna 2011. Tři dny před tím zrušil majitel domluvené opravné práce na chatě. Policie viníka úmyslně založeného požáru ale nenašla a případ nakonec odložila (více čtěte zde). I po požáru zůstává torzo Petrovy boudy kulturní památkou. |
„Protože je to věc důležitá a zároveň jsme ji už před dvěma lety řešili v památkové radě ředitele, opět svolávám poradní orgán složený z externích expertů,“ rozhodl ředitel Národního památkového ústavu v Josefově Jiří Balský.
Zda nakonec schválí, nebo podruhé odmítne navrhovanou obnovu Petrovky, chce prodiskutovat s archeology, architekty, specialisty na urbanismus, stavaři i kunsthistoriky.
„Přepracovaná dokumentace opět neodpovídá dva roky starému doporučení památkové rady, v jakém rozsahu obnovovat Petrovku. Na druhou stranu, vlastník svůj předchozí návrh učesal a vylepšil, takže jsme zatím rozpolceni,“ vysvětluje Balský, proč svolal poradní orgán složený z odborníků.
Společnosti Snowy Chalet se zatím podařilo získat souhlasné stanovisko města Špindlerův Mlýn. Dokumentace ale současně putovala na odbor životního prostředí ve Vrchlabí, posoudit ji musí také Správa Krkonošského národního parku, hasiči, hygienici či Povodí Labe.
„V ideálním případě bychom chtěli mít dokončené veškeré administrativní kroky a do konce roku získat souhlasná stanoviska od všech dotčených orgánů, která směřují k získání územního rozhodnutí a stavebního povolení,“ doufá jednatel firmy a dodává, že pokud vše půjde dobře, jsou připraveni začít stavět už v roce 2015.
Petrova bouda v plamenech (1. srpna 2011):
4. srpna 2011 |
