Když Krkonošské muzeum ve Vrchlabí v roce 1984 otevíralo audiovizuální expozice Kámen a život a Člověk a hory, obě patřily k nejmodernějším svého druhu ve střední Evropě.
Stejnou ambici má Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) i v případě nové expozice, která v bývalém augustiniánském klášteře právě vzniká.
Mnoho let připravovaná přestavba muzea za téměř 300 milionů korun skončí na podzim. Slavnostní otevření návštěvnického centra národního parku ochranáři plánují v říjnu.
Rekonstrukce někdejšího kláštera je stavebně hotová stejně jako nový vstup do budovy od parkoviště. Multifunkční objekt s proskleným kvádrem připomínající skálu navrhl renomovaný architekt Roman Koucký. Uvnitř je recepce, prostor poslouží i jako přednáškový sál.
„Nový vstup do muzea symbolizuje neživé bohatství Krkonoš a pronikání lidí do hor, protože jedni z prvních osadníků do Krkonoš přicházeli kvůli nerostnému bohatství,“ vysvětluje garant projektu a zoolog ze Správy KRNAP Jakub Šimurda.
Po šroubovici DNA se stoupá k odsunu
Pracuje se hlavně v interiérech, některé části expozice jsou dokončeny. V části, která se věnuje globálním přírodním katastrofám, vzniklo točité betonové schodiště.
„Představuje šroubovici DNA, po níž se návštěvníci vydají o patro výš, kde bude dominantní tematikou odsun sudetských Němců z Krkonoš. Šroubovice DNA propojuje drama přírody a člověka,“ vykládá Šimurda. Po druhé straně schodiště se návštěvníci vrátí do suterénu.
Téměř dokončena je věrná replika krkonošského dolu inspirovaná štolami v Herlíkovicích u Vrchlabí.
„Tvoří ho železobetonová konstrukce s vrstvou speciálního betonu. Pomáhali nám výtvarníci, kteří podobné stavby dělají pro zoologické zahrady,“ sdělil David Hána, projektový manažer společnosti Capacity Expo, která je generálním dodavatelem expozice.
Tvar i povrchovou texturu autoři konzultovali s krkonošským geologem Radkem Táslerem. Nejmenší návštěvníky čeká zážitkový dětský důl. V bývalém refektáři vzniká z cihel model lehkého vojenského opevnění – řopíku. Na chodbě stavaři dodělávají repliku ochranné kaple ze Sklenářovic z roku 1874.
Meandry Labe, Krakonoš, spiritismus
V expozici věnované síle vody stojí vnější strana mlýna a základ velkého mlýnského kola. Soustava kanálů pohání nerezové mechanismy modelů pily a mlýna. Jedním z magnetů původní expozice byl model horského potoka s živými pstruhy a siveny. Zmodernizovaný se vrátí, avšak místo v místnosti jedné bude ve dvou. Jedna je meandr Labe, druhá vodopád Úpy. Kromě pstruhů a sivenů vodu obydlí zmije, mloci a čolci.
Další místnosti stálé výstavy budou věnovány největším přírodním pokladům a otcům zakladatelům národního parku, ale také spiritismu v Krkonoších nebo fenoménu Krakonoše. Jednotícím prvkem jsou bílé modely stromů z plechových trubek, které už v různých místech stojí.
„Celá scéna je pojata v bílé, aby vynikly barevně provedené exponáty,“ poznamenal David Hána.
Místo pro pořádání vernisáží nebo koncertů muzeum získalo na nádvoří, kde je kromě laviček také pódium. Dlažbu stavaři vytvořili tradiční technologií štětováním, která má dodnes uplatnění při opravách horských cest. Metoda spočívá v kladení kamenů na výšku těsně vedle sebe.
Kromě výstavních prostor procházejí rekonstrukcí také kanceláře odborných pracovníků v patře kláštera.
Stavba centra se protáhla i prodražila
Projekt nového návštěvnického centra národního parku začala Správa KRNAP připravovat před deseti lety. Z různých důvodů se protáhl i prodražil. Správě se nedařilo vybrat stavební firmu a tendr na dodavatele musela vypsat opakovaně. Další zdržení způsobila vysoká hladina spodní vody a opatření související s covidem.
Krkonošské muzeum je pro veřejnost zavřeno od roku 2017. O tři roky později začala rekonstrukce budovy s rozpočtem 285 milionů korun bez daně.
„Rekonstrukce je financována z peněz Evropské unie, rozpočtu ministerstva životního prostředí a také Správy KRNAP,“ sdělil mluvčí správy Radek Drahný. Před šesti lety se náklady na opravu kláštera a instalaci expozic odhadovaly na 140 milionů.
Muzeum před 140 lety založil Rakouský krkonošský spolek, od roku 1966 patří pod Správu KRNAP. Expozice Kámen a život a Člověk a hory si za 30 let prohlédlo milion lidí. Říjnovým otevřením návštěvnického centra s muzeem vyvrcholí oslavy 60. výročí založení nejstaršího českého národního parku.
