Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 26. května 2022 Filip

Hradecký námořník plul po mořích desítky let, viděl krásy i otřesnou bídu

  8:41
Životní příběh Zdeňka Chramosty z Hradce Králové by vydal na knihu. Téměř 40 let strávil na moři, začínal jako pomocný strojník a dotáhl to až na šéfinženýra nákladních lodí, se kterými objel svět od Nového Zélandu po Aljašku. Viděl úžasné přírodní scenérie, ale také nezměrnou lidskou bídu.

Námořník Zdeněk Chramosta z Hradce Králové | foto: Martin Veselý, MAFRA

Pracoval pro Československo, Nory či Němce. „Námořníci vidí svět z druhé strany,“ říká bývalý strojní důstojník.

Sedmašedesátiletý rodák z Nové Paky už od mládí rád četl dobrodružnou literaturu a cestopisy. Když v Hradci Králové studoval průmyslovku, setkával se s bývalými rakousko-uherskými námořníky.

Fotogalerie

„Pamatuju si jejich vyprávění, co všechno viděli a jaká zažívali dobrodružství. Byla ve mně podobná touha. Vyrůstal jsem v totalitě a Československo pro mě bylo hrozně malé. Chtěl jsem ven a vidět, o čem staří námořníci vyprávěli,“ vzpomíná muž hovořící čtyřmi jazyky.

Zdeněk Chramosta si vybral ideální dobu. Na konci 70. let Československá námořní plavba nakupovala nové lodě a potřebovala zaměstnance. Začínal jako pomocný strojník, později byl motorářem, kadetem a po vysoké škole ve Štětíně strojním důstojníkem. Na starosti měl veškerou mechaniku na plavidle, jeho úkolem bylo udržovat po technické stránce loď v chodu.

Na první plavbu vyrazil v roce 1978, ve službě byl až do předloňského roku. Plul na lodích převážejících železnou rudu, uhlí, tekutý kaolín i kontejnery se zbožím.

Absolutní dno v Bangladéši

Za téměř čtyři desetiletí zažil několik kritických momentů. „Nejhorší situace byla, když se nám porouchal motor na jedné norské lodi a zůstali jsme viset v průlivu Pentland u Velké Británie. Nevěděli jsme, proč motor přestal fungovat. Kvůli silnému protiproudu to začalo být hodně dramatické, hnal nás na skálu a už jsme byli připraveni loď opustit. Naštěstí se nám v poslední chvíli podařilo najít příčinu a motor nastartovat,“ vybavuje si Chramosta. 

Prekérní situace se odehrávala také ve francouzském přístavu Calais. Kvůli prasklému hlavnímu ventilu strojovnu zaplavila voda a na pomoc museli připlout potápěči.

Zdeněk Chramosta zažil dobu, kdy posádka v přístavu strávila třeba i tři týdny a měla tak dostatek času na průzkum okolí. „Dneska je pro strojní inženýry největší problém splnit povinnou údržbu včas, protože loď téměř nestojí. Nakládání dříve trvalo několik dní, teď to jsou hodiny. Všechno se hrozně zrychlilo. Navíc moderní přístavy jsou dost často daleko od měst,“ říká námořník, jehož velkým koníčkem je heraldika.

Na plavbách spatřil věci, které by nejraději z paměti vymazal. Jedna z první cest vedla do Bangladéše, jedné z nejchudších zemí světa. Pozoroval bezútěšnou chudobu, zdevastovanou přírodu i záměrně mrzačené děti, aby při žebrání měly co největší zisk.

„Když jsem to viděl na vlastní oči, uvědomil jsem si, co je to absolutní dno a jak vypadá skutečný problém, kdy hlavním cílem lidí je přežít do druhého dne. Byla to strašlivá bída. Námořníci vidí svět z druhé strany, z přístavů se většinou dostáváte do těch nejchudších částí měst,“ líčí Zdeněk Chramosta.

Kulky létaly až na loď

Mezi nejrizikovější země, které navštívil, patří válkami zmítané Libérie a Libanon. V Bejrútu při libanonské občanské válce kulky létaly z demarkační linie, kde bojovaly křesťanské a muslimské milice, až na loď. V Mosambiku byl námořník z východních Čech svědkem veřejného lynčování Afričanů, kteří v přístavu kradli sojovou mouku.

Zdeněk Chramosta

  • Narodil se v roce 1951 v Nové Pace, mládí prožil v Hradci Králové. Vyučil se ve Škodovce a vystudoval večerní průmyslovku.
  • V 27 letech nastoupil k Československé námořní plavbě. V roce 1978 začínal jako pomocný strojník, v letech 1983 až 1988 dálkově studoval Vysokou námořní školu ve Štětíně se zaměřením na stavbu lodí a strojní zařízení. 
  • V polovině 90. let, kdy se Česká námořní plavba (od roku 1993 nahradila Československou námořní plavbu) dostala do rukou společnosti spojené s Harvardskými fondy Viktora Koženého, přešel k Norům. 
  • Po roce 2003 se plavil pro německou firmu MST. Od roku 2016 je v penzi. Žije střídavě v Pecce u Nové Paky a v Hradci Králové.

Z plaveb do ultrakonzervativní Saúdské Arábie si zase vzpomíná na neskutečně přísná opatření, která námořníci museli v muslimské zemi dodržovat. Nikdo z posádky nesměl vstoupit na pevninu, museli odevzdat fotoaparáty a v kajutách sundat plakáty s nahými ženami.

V 80. letech absolvoval Zdeněk Chramosta mnoho plaveb z ruského Murmansku do tehdy západoněmeckého Hamburku. Z obou destinací si odnesl přesně opačnou zkušenost, než jak je líčila dobová komunistická propaganda.

„Sovětský svaz nám byl dáván za vzor. Věděl jsem, že všechno, co se vypráví, není pravda, ale když jsem to tam viděl, tak jsem si říkal, že tam se teda dostat nechci: naprostá šeď, ženy, které tyčemi odstraňují led mezi kolejemi, obchody, kde kromě chleba a vodky nebylo nic, rozbité silnice, všude vojáci,“ vzpomíná bývalý šéfinženýr. „Naopak to ‚prohnilé‘ Německo vypadalo úplně jinak, než jak nám v Československu říkali: čistota, pořádek, obchody plné zboží, spokojení lidé.“

Šok z obrovského bohatství a luxusu zažil v Kuvajtu, kde se osmnáctikarátové zlato na trzích prodávalo na kila.

Zdeněk Chramosta procestoval Jižní Ameriku, subsaharskou Afriku, poznal přístavy v USA, Indii, Číně i u protinožců. Právě úžasné přírodní scenérie Nového Zélandu mu společně s nedotčenou přírodou v kanadské Britské Kolumbii nejvíce utkvěly v paměti. „Nádherná příroda a velmi uvolnění, klidní lidé. Všichni mi tam připadali hrozně v pohodě,“ shrnuje námořník.

„Projel jste kvetoucím krásným Dánskem, Německem, pak se zvedla závora a viděl jste otlučené, rozmlácené domy. Československo mi vždycky připadalo hrozně šedivé. V cizině se člověk naučil říkat, co si myslí, a nikomu to nevadilo. Tady se najednou musel hlídat, co vypráví. Jedna skupina lidí vás považovala za ruského agenta, druhá za prozápadního živla. Zavánělo to průšvihem. Člověk se začal uzavírat a třídit informace, fungovala ve mně autocenzura,“ končí vyprávění Zdeněk Chramosta, který v roce 2016 po téměř 40 letech ve službě odešel do penze.

V prvních letech trávil na moři devět až dvanáct měsíců v kuse, pak následoval několikaměsíční odpočinek v Čechách. Věnoval se rodině a svým koníčkům. Později se turnusy zkracovaly. Hlavně za komunismu ale nebyly návraty domů jednoduché.

Autor:
  • Nejčtenější

Lidé u Hradce hlásili vzdušné víry, jeden z nich se proměnil v malé tornádo

Jihovýchodně od Hradce Králové se v úterý navečer objevily dva vzdušné víry, jejich výskyt hlásila meteorologům celá...

Archeologové ukázali poklady od Jaroměře, stavbě obchvatu už nic nebrání

V trase budoucího obchvatu Jaroměře na Náchodsku objevili archeologové četné stopy osídlení. Pocházejí ze zemědělského...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Lyžařka se chlubila fotkou z chráněné Čertovy rokle, hrozí jí tučná pokuta

Až stotisícová pokuta hrozí ženě, která se na sociálních sítích minulý týden pochlubila fotkami z Krkonoš. Podle Správy...

Stavba rezidence má v Hradci mnoho odpůrců. Projekt Zámeček znovu ožil

Projekt stavby rezidence na místě někdejší barokní vily Zámeček v Hradci Králové se vrací na scénu k velké nelibosti...

Zatáčky budou bezpečnější. Jezdce i diváky v Hořicích ochrání žoky, sítě a ploty

Motocyklové klání 300 zatáček Gustava Havla v Hořicích, které se jezdí od roku 1936, bude letos bezpečnější pro jezdce...

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

  • Další z rubriky

Hradec odmítl centrum Nová Zelená kvůli dopravě, s investorem bude jednat

Zastupitelé Hradce Králové jsou proti stavbě kontroverzního obchodního centra Nová Zelená. Oblast Kuklen, Svobodných...

Za stadion chce Strabag připlatit 69 milionů, Hradec podá žalobu kvůli dotaci

Ačkoli to vedení Hradce Králové nechce komentovat, k MF DNES se dostala informace, že stavitel hradeckého fotbalového...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Modrotisk není mrtvý, ukazuje zapomenutou techniku výstava ve Dvoře Králové

Šaty, polštáře, dekorace, ale také látkoví draci nebo indiánské teepee. Osm výtvarníků a bývalých návrhářů textilky...

Výstava v Hradci je poctou Renčínovi. Měl by mít expozici, tvrdí kolegové

Kolegové z královéhradecké Unie výtvarných umělců připravili poctu k nedožitým osmdesátinám Vladimíra Renčína. Výstava...

Advantage Consulting, s.r.o.
SPECIALISTA NÁKUPU (35.000 - 45.000 Kč)

Advantage Consulting, s.r.o.
Královéhradecký kraj
nabízený plat: 35 000 - 45 000 Kč

Muž s penisem na předloktí. Pěstoval si ho šest let pro transplantaci

Je to vlastně příběh protkaný smutkem, groteskní fyzickou modifikací, ale se šťastným koncem. A též s mnoha otázkami....

Část dětí dostane 5 000 Kč automaticky, zbytek bude žádat elektronicky

Rodiče, kteří na své potomky pobírají příspěvek na dítě, dostanou státní pětitisícovou pomoc automaticky. Ostatní budou...

Češi posílají na pomoc Ukrajině „ďáblův kočár“

Po pondělním zasedání Kontaktní skupiny pro Ukrajinu zazněla na tiskové konferenci několikrát informace, kterou...

V Charkově se skrývá tajemný supertank, příliš drahý pro sériovou výrobu

Válka na Ukrajině vstupuje do nové fáze. Rusové se po Kyjevu stahují i z okolí Charkova a chystají se zřejmě soustředit...

Ukrajinci dostali západní superhoufnice M777. Do akce šla i Bohdana

Ať už si dělostřelectvo v dávných dobách vysloužilo titul královny či krále bojiště, ukazuje se i v jednadvacátém...