Některá místa vypadají, jako kdyby tam stavaři položili asfalt teprve před pár měsíci, nikoli lety. Jinde se ale asfalt začíná vlnit a problém mají především inline bruslaři.
Nejvíc poničený je starý úsek stezky v hradeckých Věkoších, dát pozor by si cyklisté měli také ve Smiřicích. Jinak jsou vady spíš kosmetické. Problematická místa stavaři ještě před vypršením desetileté záruky vyspraví.
Z Kuksu, kde 26 kilometrů dlouhá cyklostezka do krajského města začíná, se jede po takřka zánovní asfaltce. Jen místy je nepatrně zvlněná. Před Brodem nad Labem je trasa na několika místech opravená, ale záplaty jízdu na kole nebo inline bruslích zásadně nekomplikují.
Především pro bruslaře jsou větším problémem nánosy hlíny, které se v některých místech po deštích usazují, a také štěrk z okolních cest. Obnovu by si určitě zasloužilo zašlé a už nepříliš výrazné vodorovné dopravní značení pod mostem v Brodě.
Viditelněji se zub času podepsal na stezce mezi Brodem a Heřmanicemi, povrch je popraskaný a je patrné, jak kořeny stromů asfalt postupně nadzvedávají. Výsledkem jsou nepříjemné hrboly. Jakmile se vyjede zpod stromů na louku, stezka je opět v perfektním stavu.
To se ale nedá říct o odpočívadle nacházejícím se v místě, kde pod komunikací protéká říčka Běluňka. Stojan na kola vyrobený z dřevěné klády ztrouchnivěl a rozpadl se.
Je velká škoda, že nejprudší stoupání ke krematoriu na okraji Jaroměře ani po devíti letech nemá asfaltový povrch. Tady se na inline bruslích stále jet nedá. Totéž platí o rozbité místní komunikaci, po které se sjíždí k jaroměřské říční plovárně na Úpě. Platí však, že sama Labská stezka je většinou v mnohem lepším stavu než krátké úseky místních silnic a cest, které ji propojují. Výjimkou jsou nové silnice na Jakubském Předměstí v Jaroměři a v Lochenicích.
Asfalt se začíná vlnit
Půlkilometrový úsek vedoucí podél Úpy nabízí dokonalé svezení, není co vytknout. Od soutoku s Labem až ke vjezdu do Josefova stezku tvoří takřka nezničitelné betonové bloky. Na několika málo místech jsou sice viditelné praskliny, avšak jízdní pohodu to nijak neovlivňuje.
Velmi dobře ve zkoušce s časem kupodivu obstála zpevněná cesta kolem tenisového areálu v Jaroměři, kde trasa na chvíli kopíruje tok řeky Metuje a kde položení asfaltu před deseti lety nedovolili památkáři. I když ke kurtům jezdí auta, cesta je v dobrém stavu. Pozor jen na vystouplé šachtové poklopy.
Z Jaroměře do Černožic, kde stezku lemují vzrostlé stromy, je už z dálky vidět, jak se asfalt nad kořeny vlní. V příštích letech se tam dají očekávat větší problémy. Před Smiřicemi si nejde nevšimnout výrazných rýh v asfaltu, nejdelší má i kolem dvou metrů. Na jízdu to naštěstí nemá žádný vliv. Zatím.
Labská stezkaLabská stezka je 1 300 km dlouhá mezinárodní dálková cyklotrasa od pramene Labe do německého města Cuxhaven na břehu Severního moře. Jako cyklostezka mezi Hradcem Králové a Kuksem se začala stavět v červnu 2012, slavnostně se otevřela o rok později. Stála zhruba 50 milionů korun, 90 procent nákladů zaplatila Evropská unie. Měří 26 kilometrů. V budoucnu má cyklostezka spojit Hradec Králové s Pardubicemi. Od dubna 2019 vede prvních pět kilometrů z Hradce do Vysoké nad Labem. V letošním roce by se cyklostezka měla dočkat prodloužení o 1,8 kilometru na opačném konci, u Dvora Králové nad Labem. |
Naproti tomu velmi opatrně by cyklisté měli jet ve smiřickém parku. Na levé straně komunikace se vytvořila boule, asfalt se prudce zvedá zhruba deset centimetrů nad úroveň trasy. Jinak dál až do Předměřic je stezka v zánovním stavu.
Idylka končí ve Věkoších
Parádní svezení pokračuje i po „betonovém“ úseku v Předměřicích s výjimkou rozbitého kamenitého sjezdu u zdejšího jezu v Průmyslové ulici. Idylka končí v hradecké části Věkoše, kde se stezka rozdvojuje na dva úzké pruhy. Vyvýšený úsek dokončený už před rokem 2013 je ve velmi špatném stavu, nerovný asfalt vypadá jako led rozježděný bruslaři a kolo na ně téměř nepřetržitě drncá. Na několika místech je povrch rozpraskaný, připomíná měsíční krajinu. Viditelně rozbitý a navíc nepřehledný je úsek pod železničním mostem v Pláckách, jímž cyklisté obvykle projíždějí v poměrně vysoké rychlosti.
Labská cyklostezka mezi Hradcem Králové a Kuksem se začala stavět v červnu 2012, slavnostně se otevřela o rok později. Stála zhruba 50 milionů korun, 90 procent nákladů zaplatila Evropská unie. Solidní stav, v jakém po téměř deseti letech provozu je, příjemně překvapil i investora. Stezku realizovala obecně prospěšná společnost Královéhradecká labská.
„Jsem velmi překvapený. Myslím si, že stavba byla dobře připravena a provedena zodpovědně. Kvůli tomu, že v blízkosti stezky je množství stromů, jsem čekal daleko víc problémů,“ přiznává předseda správní rady společnosti Luboš Tuzar, který je zároveň starostou Smiřic.
Problematická místa čeká oprava
Viditelnější rekonstrukci má za sebou cyklostezka pouze v Brodě nad Labem. V blízké době stavaři problematická místa vyspraví. „Všechny vady na Labské stezce máme zmapované a ještě před vypršením desetileté záruky je stavební firma, která stezku stavěla, opraví,“ ujišťuje Tuzar. Položení asfaltu u jaroměřského krematoria podle něj čeká na vybudování dálnice D11.
Od roku 2014 jsou na trase sčítače, každoročně jí projedou či projdou stovky tisíc cyklistů, inline bruslařů a chodců. Loni sčítače v Kuksu naměřily přes 90 tisíc návštěvníků, ve Smiřicích 133 tisíc a ve Věkoších dokonce více než 200 tisíc. Denní maxima se pohybují kolem dvou tisíc výletníků, nejfrekventovanější jsou víkendové dny.
V budoucnu má Labská cyklostezka spojit Hradec Králové s Pardubicemi. Od dubna 2019 vede prvních pět kilometrů z Hradce do Vysoké nad Labem, víc se zatím postavit nepodařilo. V letošním roce by se Labská cyklostezka měla dočkat prodloužení o 1,8 kilometru na opačném konci, Dvůr Králové nad Labem chce za 15 milionů korun propojit městskou část Žireč ze Stanovicemi u Kuksu.
