Neuplyne snad jediný měsíc, v němž by radnice v Rychnově nad Kněžnou neapelovala na místní obyvatele, aby lépe třídili odpad. Od začátku roku se nutným změnám v odpadovém hospodářství věnuje vedení města v téměř každém Rychnovském zpravodaji. A výsledek se dostavil.
Radnice v prvním pololetí letošního roku zaznamenala pokles směsného komunálního odpadu o 224,8 tuny, tedy o víc než 17 procent. Přesto to nestačí. Loni obyvatelé vyprodukovali 2 574 tun komunálního odpadu. Aby letos splnili zákonem daný limit, museli by množství stlačit pod 1 980 tun.
Odpad třídí již tři čtvrtiny obyvatel |
„Podle počtu obyvatel byl pro Rychnov nad Kněžnou na rok 2022 stanoven limit 2 341 tun. Tuto hranici jsme překročili o 233,13 tuny. V řeči peněz to činí o 253 tisíc KORUN výdajů víc, a to pouze za uložení na skládku,“ upozornil v jednom z mnoha odpadových příspěvků v místním zpravodaji starosta Jan Skořepa (Nezávislí za Rychnov).
Přísné limity produkce komunálního odpadu stanovila novela odpadového zákona, ta platí od ledna 2021. Loni byl limit na obyvatele 190 kilogramů, letos 180 kilogramů a hranice se bude až do roku 2029 snižovat na cílových 120 kilogramů na jednotlivce. Za každou tunu navíc zaplatí města zvýšený poplatek za skládkování. Letos dělá tisíc korun za tunu.
Jako novinku chtějí popelnice na popel
Pokud by se Rychnovu podařilo udržet trend z prvního pololetí, doplácel by letos na pokutě 162 tisíc. To sice není nic závratného, ale k tomu musí radnice připočíst celkovou ztrátu odpadového hospodářství. Zatímco na poplatcích od občanů loni město vybralo 7,9 milionu korun, náklady na svoz směsného odpadu z domácností činily 9,4 milionu. Dalších víc než 670 tisíc město zaplatilo za svoz separace a bioodpadu. Lidé přitom v Rychnově platí za odpad 750 korun ročně.
Zastupitelé začátkem září rozhodovali, že i nadále ponechají svoz směsného odpadu jednou za dva týdny, na což město zkusmo přešlo na jaře. Navíc chce radnice pořídit nové plechové nádoby na popel do domácností, kde se topí uhlím nebo dřevem.
„Plechové nádoby by byly určeny pouze pro sběr popela ze spalování tuhých paliv od 1. prosinec do 31. března. Popel dle zákona lze považovat za vytříděný odpad a jeho množství se nezapočítává do limitu,“ vysvětlil záměr starosta.
Problém řeší i menší obce
Obdobné potíže s odpady, jaké řeší rychnovská radnice, trápí řadu měst a obcí v regionu. Velkým tématem je to zejména v menších sídlech, kde starostové často v rozpočtu počítají s každou korunou.
Například Smržov na Hradecku s 500 obyvateli loni zaznamenal skokové zvýšení netříděného odpadu z 59 na 72 tun, tedy o víc než pětinu. Z obecního rozpočtu tak musel doplácet přes 140 tisíc korun a pro letošek kvůli tomu obyvatelům stouply poplatky za popelnice z 500 na 600 korun.
„Důvodem vyšší produkce je patrně menší snaha občanů o třídění. Téměř ve všech hlavních komoditách došlo k poklesu množství vytříděného odpadu,“ uvedl v obsáhlém apelu na občany tamní starosta Jaromír Hejl (nez.). I přes nárůst přitom obec v Česku patří k premiantům, odpadový limit jí letos vychází na 94 tun.
„Peníze by se daly utratit rozumněji“
V horší situaci je nedaleký Černilov s 2,4 tisíci obyvateli, kde místní odpadový limit loni překročili o 30 tun. Obec tam i kvůli tomu na odpady výrazně doplácí. Zatímco od občanů vybere 1,5 milionu, za svozy a provoz sběrného dvora zaplatí 4,5 milionu korun.
„To nejsou malá čísla, část těchto peněz by se dala zcela jistě použít rozumněji. Z analýzy odpadového hospodářství vyplývá, že si vážnost situace řada našich spoluobčanů dostatečně neuvědomuje. Doplácejí na to pak všichni. I proto hledáme pro naši obec takový způsob nakládání s odpady, který by rozlišil poctivé třídiče od těch ostatních a který by k separaci a předcházení vzniku odpadu ještě více motivoval,“ sdělil starosta Petr Staša (nez.).
Lidé se zlepšili v třídění odpadu. Pořád to nestačí, radnice tlačí čas |
Rozbor loni v květnu ukázal, že v popelnicích je až 40 procent odpadu, který domácnosti mohly roztřídit. Obec ještě před pár lety používala systém, kdy obyvatelé uzavírali smlouvy přímo se svozovou firmou a platili poplatky podle toho, jak často nádobu na odpad naplní. To však nový zákon o odpadech zakázal a smlouvy s popeláři přesunul na obce.
Ještě letos platili lidé za odpady 600 korun za osobu, v příštím roce už poplatek stoupne na 800 korun. Přesto navýšení do rozpočtu přinese jen necelý půlmilion. Podobné rozbory jako v Černilově si města a obce nechávají zpracovávat stále častěji.
Například studenti středních škol v Rychnově nad Kněžnou loni na podzim na sídlišti Mírová vysypali kontejner o obsahu 1 100 litrů a odpadky z něj pečlivě roztřídili.
„Faktického komunálního odpadu v kontejneru bylo pouhých 300 litrů. Veškerý ostatní odpad by při pečlivém třídění mohl skončit separovaně a na skládku by vůbec nedorazil,“ informoval o experimentu starosta Jan Skořepa.
Klíčem je bioodpad
Také rozbory v Hradci Králové už v říjnu 2021 ukázaly, že lidé do kontejnerů vhazují ze 7 procent sklo, z 11 procent plasty a především bioodpad, kterého bylo v kontejneru 25 procent. Magistrát proto rozšířil jeho sběr.
Až do loňska mohli o hnědé nádoby na bioodpad žádat lidé v rodinných domech nebo v objektech s vnitrobloky v centru města. Na konci loňského roku Hradecké služby rozmístily po městě přes 200 speciálních hnědých nádob a v lednu začaly rozdávat i menší 4,5litrové nádoby do domácností, aby lidé mohli třídit už doma.
„Do nádob mohou odkládat živočišný i rostlinný odpad z kuchyní, například zbytky ovoce či zeleniny a dalších jídel, malé kosti, mléčné výrobky, potraviny s prošlou trvanlivostí a podobně. Důležité však je, aby veškerý odpad z kuchyní byl bez obalu,“ vysvětlil Martin Černý z tiskového oddělení radnice.
Ještě horší výsledky rozborů vyšly radnici v Trutnově, která loni vyvezla na skládku o 467 tun odpadu více, než stanovil základní limit. Rozbor na sídlišti ukázal, že v černých kontejnerech bylo jen 15 procent odpadků, které tam skutečně patří.
„Třicet procent byly plasty a 20 procent bioodpad. Se zavedením systému Door to door u rodinných domů se však podařilo zvýšit vytříděnost oproti roku 2022 o pětinu,“ sdělila trutnovská mluvčí Michaela Dědková.
21. dubna 2022 |
