Když před třemi lety Královéhradecký kraj kvůli povzbuzení cestovního ruchu dostavěl novou silnici z Machovské Lhoty k polské hranici a zdejší přechod se otevřel osobním autům, nikdo netušil, že se na úzké vozovce mezi chalupami jednou ocitnou i těžké náklaďáky.
Tahače s kulatinou si tudy od léta zřejmě zkracovaly cestu, jezdily i v noci. Městys Machov po stížnostech místních jedná, kde se dá, jak tomu zabránit, ale definitivně to dořešeno není. Krajští silničáři tam možná osadí vjezdovou bránu.
„Nejhorší to bylo před měsícem nebo dvěma, kdy tudy jezdily kamiony s polskými značkami odněkud až od Stárkova, Jívky nebo Svatoňovic a přes Machov vozily dřevo nahoru na Stolové hory do Polska,“ říká starosta Machova Jiří Krtička (bezp. za STAN).
Zastání hledal v partnerském Radkówě, u úřadů v Kłodzku i u české policie, kterou se marně pokoušel přesvědčit, že po projetí kamionu by stačil telefonát na polskou stranu, kde by tamní policisté mohli přistiženým řidičům uložit pokuty. Jednal i s ministerstvem vnitra, celní správou, s policisty od místní po krajskou úroveň, s krajským úřadem i jeho správou silnic.
Podle kraje se už alespoň podařilo přidat na polské straně další dopravní značky omezující tonáž, které dosud scházely.
„Párkrát jsme kamiony uhlídali přímo ve Lhotě, ale problém je, že značka omezující tonáž na 3,5 tuny je pouhých asi dvacet metrů před přechodem. Policie namítá, že kamion není kde otočit, což ti řidiči moc dobře vědí. Na polské straně jsou sice tyto značky také na Karłówě i před přechodem, ale kašlali na to. Nakonec jsme s pracovníkem náchodské Správy silnic dohnali českého manažera, který organizoval dopravu dřeva, a tlačili na něj, aby nejezdili přes Lhotu, ale přes Náchod nebo jiné přechody. Od té doby to ustalo,“ podotýká starosta.
Úzká místa, chybějící chodníky
Přetížená auta se dřevem by mohla zničit zánovní asfalt a v obci bez chodníků není bez rizika ani míjení s chodci či cyklisty. Náklaďáky, které se v obci objevují, podle starosty vozí ze zdejších skládek kůrovcové dřevo z kalamitní těžby, ale ty jezdí do vnitrozemí, nikoli na přechod.
Usedlíci kamiony ve Lhotě vyfotili, dokonce řidiče zastavili, blíže to však popisovat nechtějí.
„Kamiony tudy jezdí a nebudu sám, komu to vadí. Teď je asi přesměrovali jinam, ale nevíme, jestli se nevrátí,“ obává se Petr Zima, který žije ve Lhotě v domku v těsné blízkosti úzké silnice. Před pěti lety se angažoval proti chystanému zprovoznění přechodu pro auta.
Policie zajíždí do Machova jen na namátkové kontroly. O dopravních značkách ještě hodlá jednat se správcem silnice i s polskými kolegy.
„Dopravní značení není zatím optimální, je třeba ho řešit v širším pojetí a koncepčně, tedy včetně umístění avizujících dopravních značek na vhodných místech tak, aby se předešlo dopravním kolizím,“ říká mluvčí hradecké policie Magdaléna Vlčková. Podle ní za překročení tonáže zatím pokuty nepadly.
Portálová konstrukce
Starosta chtěl, aby značka s omezením tonáže přibyla u autobusové otáčky ve Lhotě, kde je poslední příležitost náklaďáky otočit, než vjedou na úzkou cestu k hranici. Nyní žádá kraj coby majitele silnice o zábrany přímo na hranici, tak jak to mají například ve Zdoňově, kde zúženým místem projede jen osobní auto.
To však ve Lhotě možné nebude, protože se tu musí nechat průjezd pro lesní techniku či hasiče, kteří jsou vázáni přeshraniční smlouvou, nebo pro turistický autobus, jenž v sezoně jezdí na Karłów. Krajští silničáři jednali se starostou na hranici naposledy v říjnu, jednou z variant je vjezdová brána, kterou by technika i autobusy projely, ale nákladní auta ne.
„Možným řešením, o kterém jednáme s policií a s dopravním úřadem, je portálová konstrukce. Jakmile bude panovat shoda, začnou projektové práce,“ sdělil mluvčí Královéhradeckého kraje Jiří Klemt.
Zastupitelé souhlasili, místní jim to pak vyčetli
O prostupnější hraniční přechod v Machovské Lhotě usiloval euroregion Glacensis, spolek obcí Kladské pomezí a dobrovolný svazek obcí Policko. Začaly na tom pracovat kolem roku 2010 a kraj to zapracoval do dokumentů. V roce 2013 machovští zastupitelé rozhodli, že s tonáží 3,5 tuny na přechodu souhlasí.
Poté kraj připravil projekt opravy 9,6 kilometru silnic za 75 milionů korun a koncem března 2017 dostal dotaci. Opravil silnici mezi Mýtem a Nízkou Srbskou, mezi Bezděkovem a Nízkou Srbskou a dál cestu přes Machov až k hraničnímu přechodu do Polska. Na polské straně se opravoval úsek od hranice na Karłów, Szczytnou a Duszniki Zdrój.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Kraj tehdy odhadoval, že po otevření přechodu pro auta bude přes Machov jezdit do 500 aut denně a na Broumovsko by mohlo přicestovat ročně o 80 tisíc turistů víc než předtím.
Nejhůř jezdí místní, říká obyvatelka
V roce 2017 však proti zahájené rekonstrukci protestovala část obyvatel Machova peticí, kterou podepsalo asi tři sta lidí, avšak rozšíření hraničního přechodu Machovská Lhota - Ostra Góra i pro auta nezabránili.
Lhotský spolek se tehdy obával, že se na zdejší úzké silnici zvedne provoz a objeví se stejné problémy, jaké mají usedlíci při silnici v hraničním Zdoňově, přes který míří Poláci do Adršpachu.
„S peticí to tehdy vyznělo do ztracena, nás byla menšina a všichni tvrdili, že bude s auty všechno v pořádku. Kolem našeho domu projedou všichni směrem na přechod i zpátky, máme malé děti, proto se o to zajímám. Nejsou tu bohužel chodníky, starosta je nedokázal prosadit. Po pěti letech od petice jsem si ale uvědomila, že nejhorším způsobem jezdí přes obec místní, hlavně mladí řidiči,“ říká s odstupem Barbora Bryksí.
Právě ona na problém s kamiony letos upozornila na webu Naše Broumovsko: „Kamiony se tu asi objevovaly kvůli tomu, že byla uzavřena silnice v Broumově a pro dopravce mohlo být obtížnější dostat se na hraniční přechod třeba v Otovicích.“
Přidali zónu s omezenou rychlostí
Část obyvatel se dodnes s otevřením přechodu pro auta nesmířila. Naopak řada lyžařů ze širšího okolí tudy v zimě jezdí nejkratší cestou autem na Karłów za výše položenými tratěmi kolem Hejšoviny. V polském národním parku Stolové hory na Hejšovině i Boru se nacházejí vyhledávaná skalní města.
Kromě excesů s kamiony se podle starosty jiný vážný problém s dopravou neobjevil a protesty proti přechodu jsou minulostí.
„Běžný provoz je v klidu. Co se týká stavby dalších chodníků, to je passé, na většině míst je postavit technicky nelze, někde jde o pozemky v majetku kraje, kam my investovat nemůžeme. Letos jsme z našich peněz pořídili ve Lhotě velkoplošné dopravní značení přímo na silnici a také svislé značky u restaurace U Lidmanů, je tam zóna s omezením rychlosti, protože se tam koná spousta akcí a je potřeba, aby řidiči zpomalili,“ sděluje starosta.
