"Chodby jsou zhruba osmdesát metrů dlouhé, uvnitř ale nejsou krápníky. Jeskyně vznikla působením jak termálních vod, tak i vod z tajícího ledovce. Nazvali jsme ji Pepa Cave na počest mého otce, který sérii výprav na Špicberky odstartoval," říká třiačtyřicetiletý Josef Řehák.
Pepa Cave ještě není na seznamu světových objevů, loňská expedice se ze Špicberků vrátila v říjnu a nestačila zpracovat veškerou dokumentaci.
"Abychom mohli objev registrovat, musíme ho zveřejnit v nějakém odborném časopise. Jeskyni máme už zaměřenou a dopracováváme podrobnou mapu. Ale objevování jeskyní nás neživí, takže to bude muset chvíli počkat," říká speleolog.
Zkoumat ledovce začali čeští jeskyňáři v roce 1986 s polskou expedicí, ale už v od roku 1988 do polárních oblastí jezdí sami. Unikátní je právě dlouhá řada čtrnácti sledování. Posledního objevu už se Řehákův otec nedožil, jeho syn byl v pěti výpravách. Rodinná firma si na expedice vydělává průzkumem a sanací podzemí v Česku, třeba v centrech měst nebo pod kláštery.
Na průzkumech ledovců je nejcennější to, že se jeskyňáři odvážili vlézt přímo do trhlin v mase ledu a zkoumat vnitřní prostory, tedy chodby a jeskyně, které vznikají odtáváním ledu a působením vody.
"Do ledovce vstupujeme přirozenými otvory na jeho povrchu, říkáme jim studně, kam vtéká voda. V létě se totiž na povrchu ledovců vytvářejí potůčky i řeky, které najednou vtékají do masy ledu. Padají do hloubky desítek metrů," vysvětluje odborník.
"My sledujeme tok vody v chodbách a jeskyních. Vnitřní prostory připomínají bludiště, které známe z průzkumu krasových systémů. Mocnost ledovce je různá, nám se podařilo dostat se do hloubek kolem 140 metrů," dodává.
České expedice už na počátku 90. let znamenaly průlom do dosavadního poznávání ledovců. Do té doby se ledovce zkoumaly jen pomocí vrtů.
Poznatky mají i praktické využití. "Například správcům elektráren ve francouzských Alpách, které využívají vodu z ledovců, jsme pomáhali pochopit některé záludnosti ledu. Měli problémy s tím, že jim do otvorů, kudy jímali vodu, ´tekl´led. Má totiž takovou plasticitu, že se dokáže jako had dostat i za roh," uzavírá Řehák.
