Několik stovek lidí v pondělí večer zaplnilo kino Central, další sledovali on-line přenos. Dozvěděli se překvapivé množství novinek, které dosud o revitalizaci Velkého náměstí nezazněly.
Průběh byl vcelku klidný, radniční koalici se muselo ulevit. Narozdíl od předchozích debat už totiž nerezonoval motiv nové architektonické soutěže. Nový start by totiž znamenal další zdržení akce, která se již chystá dlouhých čtrnáct let a od roku 2016 ji rozmotává stavební úřad v Hořicích kvůli systémové podjatosti hradeckých úředníků.
Úplně nový návrh možné podoby Velkého náměstí představilo město před třemi týdny. Tehdy byla řeč hlavně o sdíleném prostoru, tedy potřebě otevřít náměstí lidem a současně úplně neodstřihnout centrum od aut. Ve středu náměstí už nebude možné mít vydatných 232 parkovacích míst, ale pouze 65.
Tým architektů se proto v pondělí před publikem soustředil na vysvětlování, že míst pro motoristy neubude, jen se poněkud přeskupí. Autor vítězné studie Jiří Krejčík si pomohl 90 let starým obrazem Adolfa Doležala a srovnáním se staršími i mladšími vyobrazeními i snímky.
„Až od 60. let minulého století nám začíná převládat doprava, která obsazuje veřejné prostory. Automobily začínají bydlet na náměstí a veřejný život se z těchto prostranství začíná vytrácet,“ řekl šéf rodinného ateliéru ARN Studio.
Zůstane 1 200 parkovacích míst
V nejbližším okolí Velkého náměstí se nyní nachází asi 1 200 parkovacích míst. Prý neubudou, přestože jejich počet přímo na ploše se radikálně ořeže.
„Opět se dostaneme na číslo 1 200 stání,“ upozornil spoluautor návrhu Michal Krejčík. Sál kina se například dozvěděl, že 90 kolmých parkovacích míst by mohlo vzniknout úpravou Komenského ulice. Mimochodem právě zde by celá akce měla odstartovat, aby šok z nemožnosti zaparkovat na náměstí byl co nejmenší.
Termíny se odhadují jen velmi obtížně, náměstek primátorky pro investice Lukáš Řádek (TOP 09) se přesto odvážil říct, že stavební povolení by město za ideálních konstelací mohlo získat v roce 2026. „Odhadovaná cena je kolem 300 až 320 milionů bez daně,“ navázal Jiří Krejčík.
Podzemní garáže nebudou
Několik dotazů mířilo na projekt, který před několika lety vyvolal na jedné straně nekritické nadšení a na té druhé kategorické odmítnutí. Podzemní garáže pod náměstím jsou mimo hru. Důvody jsou hlavně finanční.
Podle Lukáše Řádka existují jiné části města, kde je parkování větším problémem než na Velkém náměstí.
„A my ty finanční prostředky chceme investovat efektivnějším způsobem. Jednoznačně jsme se shodli, že variantu s podzemním parkovištěm nebudeme sledovat, což je naše politická odpovědnost. Není to samofinancovatelné,“ odmítl Řádek názor jednoho s diskutujících.
Náměstek si pomohl příkladem podobné stavby z Vídně: „Původní rozpočet byl 40 milionů eur, nakonec to bylo 60 milionů a jedno parkovací místo tedy vyšlo na více než pět milionů korun. Nedovedu si představit žádné město v České republice ani v Evropě, které by takovou věc z veřejných peněz financovalo.“
Naopak snahu o získání Žižkových kasáren, které by parkovací potíže mohly řešit, město dosud nevzdává. Ostatně s tímto plánem pojede primátorka v polovině března na ministerstvo obrany.
„Žižkova kasárna jsou jedním z klíčových témat připravovaného memoranda s ministerstvem obrany. Ale když vidím rychlost ministerstva, není to řešení krátkodobé ani střednědobé. To téma jsme ale rozhodně neopustili, protože kasárny do centra rozhodně nepatří,“ zdůraznila Pavlína Springerová (HDK).
Retenční nádrže i mlhoviště
Nový návrh podoby Velkého náměstí klade obrovský důraz na takzvanou modrozelenou infrastrukturu. A přináší i velmi konkrétní nápady. Ten nejambicióznější plánuje podzemní retenční nádrže na dešťovou vodu spojené s řekou.
„Vodu používáme k zavlažování alejí a stromů a v momentu jejího přebytku umožníme přepad do Labe. V opačném případě, kdy voda chybí, si ji z Labe zase půjčíme a opět zavlažujeme. Je to řešitelná věc, ověřili jsme si to,“ upozornil Michal Krejčík.
Tím však práce s vodou na náměstí zdaleka nekončí. Mezi stávající studnou a uvažovanou replikou novorenesanční kašny na opačném konci náměstí by mohly být zapuštěné programovatelné trysky, které by vytvořily lineární fontánu. A pak tu jsou i sloupky, jež by vizuálně oddělovaly dopravu od korza. I ty počítají s vodou.
„Sloupky by měly mít integrovaná světla a zároveň obsahují mlžiště, která by v tropických teplotách ochlazovala plochu náměstí,“ doplnil Michal Krejčík.
Vodu by potřebovaly i stromy, které tým architektů plánuje do speciálních buněk vysadit u severního podloubí, ale i na jižní straně náměstí. Zatím se pracuje s variantou nenáročných javorů babyka.
Jezdecká socha královny Elišky?
Dopravu z centra vyhnat nelze. Smíšená zóna navrhuje obousměrný provoz nejen v Mýtské ulici, ale i na obou stranách náměstí. Výrazně dopravně zklidnit by se měl současný výjezd ulicí V Kopečku. Na Svatojánském náměstí by ve středu měl stát dominantní strom s lavičkami. „Chceme tady vytvořit klidovou zónu a zklidnit dopravu,“ řekl Jiří Krejčík.
Podle něj by právě ulice V Kopečku a Svatojánské náměstí měly přijít na řadu jako první. Kdyby vše šlo podle plánů, rekonstrukce by pokračovala přes ulici Rokitanského a okolo katedrály s náměstím Jana Pavla II. Pak by přišly na řadu jižní strana a na samotný závěr i severní strana s vizuálně sjednocenými zahrádkami restaurací u podloubí.
„Do historického centra bychom rádi vrátili i zelenou linku MHD. Propojovala by hlavní uzly, jako hotel Grand, magistrát a zastávku na Flošně s odstavným parkovištěm,“ uvedla Ilona Kaplanová z týmu architektů.
V centru by však mohlo přibýt i rozměrné umělecké dílo. V hledišti seděl kardinál Dominik Duka, který představil nápad „určitého sdružení“ a jezdecké sochy královny Elišky Rejčky. Stála by před Městskou hudební síní a brankou by sem mohl být i vstup z dosud zanedbaných severních teras.
„Jezdecká socha s Eliškou Rejčkou by sem patřila. Vždyť ona městu dala podobu i jméno, je to královnin Hradec,“ konstatoval Dominik Duka.
24. listopadu 2023 |
