Čtvrtek 25. února 2021, svátek má Liliana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 25. února 2021 Liliana

Před vodou chrání vesnici nový poldr, původní německé rozorali komunisté

  9:03
Do Dubence na Královédvorsku se pravidelně vracejí povodně. Díky sérii opatření je však na ně vesnice se 700 obyvateli připravená lépe než kdykoli dříve. Po Němcích v bývalé sudetské vesnici zbyly poldry, ty ale komunisté rozorali a vesnici začala ohrožovat přívalová voda.

Dubenec na Královédvorsku mají před velkou vodou ochránit zasakovací pásy, biokoridory a poldry. | foto: Tomáš Plecháč, MF DNES

Vesnice se 700 obyvateli ležící v protáhlém údolí se s následky velké vody potýká velice často, velké škody napáchala blesková povodeň naposledy v roce 2019 a část vesnice vyplavil přívalový déšť i v loňském roce.

V posledních letech stát investoval miliony korun do zasakovacích pásů, biokoridorů a stavby poldru. Jeden už Dubenec má, další přibude letos. Dva jsou také v sousedních Hřibojedech.

Klíčové je zpomalit odtok povrchové vody, která se při přívalových srážkách valí na Dubenec z polí a luk. Do domů a zahrad se vylévá také voda z Hustířanky protékající centrem vesnice.

„Spodní část obce už je vyřešena, teď nás trápí horní část na hranicích s Libotovem a Zálesím. Jako kdyby to příroda věděla a přívalové srážky v poslední době padají právě tady. To se stalo vloni v srpnu. Za 15 minut napršelo 37 milimetrů, vytvořily se čtyři řeky, přeskočily cestu a natekly do obce,“ říká dubenecký starosta Jaroslav Huňat (nestraník).

Cesta k protipovodňovým a protierozním opatřením se otevřela v roce 2012, kdy byly hotovy kompletní pozemkové úpravy. Dubenec s Libotovem za státní peníze propojila nová komunikace vedoucí přes bývalé Končiny, stavaři vybudovali zasakovací pásy a biokoridor umožňující migraci živočichů.

Doplnila je mohutná výsadba. Dubenec se dnes stará o 900 jabloní a hrušní, jejich plody v budoucnu zpracuje v obecní moštárně a sušárně ovoce.

Cesty, polder a biokoridor za desítky milionů

Před dvěma lety Státní pozemkový úřad za téměř pět milionů korun dokončil v severní části obce nad hasičskou zbrojnicí suchý poldr, který pojme až 30 tisíc krychlových metrů vody. Hráz měří 140 metrů a je vysoká osm metrů. Úkolem vodního díla, které se stalo také zajímavým krajinným prvkem, je při extrémních srážkách vodu bezpečně odvést do pravostranného přítoku Hustířanky.

Stát do poldru, zasakovacích pásů, biokoridoru a cest v Dubenci dosud investoval téměř 20 milionů korun. V letošním roce začne stavba menšího poldru v horní části obce na hranicích s Libotovem, kde velká voda vyplavila vesnici loni v srpnu.

„Bude to polosuchý poldr, který zadrží vodu z celého libotovského povodí. Součástí bude biokoridor a svodný příkop, měl by zastavit srážky, které spadnou na hřebeni,“ vysvětluje starosta.

Následovat by měla výstavba dalších cest pro zemědělce, aby se mohli dostat ke svým pozemkům. Soubor opatření včetně dvou poldrů realizoval Státní pozemkový úřad také v sousedních Hřibojedech, které mají třikrát méně obyvatel než Dubenec a ochranu před velkou vodou nepotřebují.

„V Hřibojedech nikdy povodeň nebyla. Voda od nás stéká do Dubence, Hustířan a dále. Když ale srážky spadnou ještě pod Doubravicí, tak se voda setká. Už kolikrát se stalo, že silný přítok z Hřibojed směřoval proti proudu a dole v Dubenci se to rozlilo,“ popisuje starosta Miloš Dohnálek (TOP 09).

Poldry vybudované v posledních pěti letech pomáhají vodu zadržovat v krajině. Také v Hřibojedech vzniklo několik nových cest.

Velká voda skoro každý rok

Povodně se do Dubence vracejí s různou intenzitou téměř každý rok. Nejhorší to bylo předloni. V červnu 2019 se hladina Hustířanky, která vede souběžně podél silnice a protéká vesnicí, přes noc zvedla o dva metry. Zaplavila několik domů, zahrad, poškodila lávky přes potok i komunikaci. V Lánské skále voda vzala dřevěné klády.

Pouze oprava poničené cesty stála téměř půl milionu korun, škody na soukromém majetku se vyšplhaly do milionů.

„Za posledních dvanáct let pamatuju čtyři povodně, většinou nám to vyplavilo zahradu, v roce 2019 jsme ale měli vodu v celém domě. Sice jen deset až patnáct centimetrů, ale všechno musíte hned vyházet. Když vidíte, jak se voda valí ze všech stran a topí se zvířata, není to nic příjemného,“ vzpomíná Jana Šebková, která žije v rodinném domě nedaleko břehu Hustířanky.

Po realizaci protipovodňových opatření je už o něco klidnější. „Loni v létě hustě pršelo a vody bylo opravdu hodně, ale nic se nestalo. Jakmile víc prší, jsme stále ještě trochu nervózní. Je to nepříjemná zkušenost a máme to už několikrát za sebou, ale už jsme se trochu uklidnili,“ dodává.

V Dubenci žije 25 let, první větší povodně si pamatuje z roku 2008. Některé kroky rodina realizovala sama. Například plot kolem domu je zčásti výsuvný, aby jej v případě potřeby mohli rychle odstranit a voda s bahnem protekla. Zvířatům vyvýšili podestýlku, aby se měla kam schovat.

Poldr po Němcích komunisté rozorali

Povodně Dubenec sužují až v posledních letech, v minulosti nepředstavovaly pro více než pět kilometrů dlouhou obec problém. Ještě v 50. letech totiž vypadala úplně jinak.

Byla to obec lánového typu založená na podélném systému, každý statek stál na vlastním pruhu pozemku. Namísto širokořádkové kukuřice, pšenice, cukrové řepy nebo sóji, které se tam sejí dnes, se zde pěstoval „protierozní“ len.

Dubenec byl obkroužen jabloňovými a třešňovými sady. Po Němcích v bývalé sudetské vesnici zbyly poldry, jeden byl nad stávající nádrží.

„Soudruzi se rozhodli, že to bylo špatně. Rozorali to a mysleli si, že tam budou pěstovat plodiny, nakonec se z toho stejně stala pastvina. Dodnes se vypořádáváme s tím, co nám tady komunisté zanechali,“ upozorňuje starosta Huňat. Na zdejších vodních tocích bývalo také několik menších zarážek, které vytvářely laguny a brzdily tok.

Jak vyplývá z povodňového plánu, ze dvou stovek domácností v Dubenci je jich 36 přímo ohroženo. Obec má systém rozesílání varovných SMS zpráv, aktuální data ze dvou srážkoměrů a tří hladinoměrů. Roční příspěvek pro sbor dobrovolných hasičů se ze sto tisíc korun vyšplhal na trojnásobek. Další desetitisíce stálo jejich povodňové vybavení. V arzenálu mají vysokotlakou myčku, elektrocentrálu, vysavač na vodu a další přístroje.

„Na povodně jsme výborně připraveni, naši hasiči už mají opravdu velké zkušenosti,“ pochvaluje si starosta. Pomáhali i při velkých záplavách v podkrkonošském Rudníku v roce 2013.

Jarní prázdniny

Týdenní jsou na základních a středních školách rozloženy v termínech od 1. února do 14. března. Přinášíme úplný přehled prázdninových termínů podle okresů.

  • Nejčtenější

Zemřel v lavině, když si chtěl podruhé sjet Obří důl. Parťák ho zdola natáčel

Lavinu v Obřím dole v Krkonoších strhl v pondělí mladý skialpinista, který si chtěl ještě jednou sjet žleb Úpičky....

Zimu v Krkonoších nepřežily desítky uštvaných srn, lidé pouštějí volně psy

Lesníci v Krkonoších nacházejí v této zimní sezoně nebývalé množství mrtvých srn. Uštvali je nebo přímo strhli volně...

Zrušeno, zrušeno, zrušeno. Lyžaři se vzdávají velkých závodů a žehrají na stát

V Česku se neuskuteční ani Světový pohár v Novém Městě na Moravě, který mohl být v náhradním termínu 20. a 21. března,...

Turisté houfně zaplavili Orlické hory. Parkoviště jim nestačí

Do Orlických hor se v sobotu vypravilo velké množství turistů. Chtějí využít hezkého počasí a dobrých sněhových...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Les Království prošel skvělou proměnou. Je to pozoruhodné technické dílo

Přehrada v Bílé Třemešné v Podkrkonoší nese pohádkové jméno Les Království zcela oprávněně – se svými zámeckými...

Dvaadvacet znaků, že s tímhle mužem vás místo pohádky čeká jen utrpení

Premium Některé ženy jako by se zhlédly v popelce. Věří, že oříšky přinášejí prince. Jenže nakonec jsou z nich spíš veverky –...

Inflace požírá uložené peníze. Kam s nimi, aby jich zmizelo co nejméně?

Premium Naspořili jste 200 000 korun, uložili je na účet, těšili se na úroky a po roce zjistili, že jste zbohatli o celých 340...

Biolog Zrzavý: Covid se postará, abychom umírali i na něco jiného než rakovinu

Premium Podle amerického psychologa a genetika Roberta Plomina mají zděděné geny daleko větší význam při utváření naší...

  • Další z rubriky

Badatelka byla puntičkář, knížku o ztraceném Stroužném už nestihla

Ve věku 72 let zemřela regionální badatelka Eva Pumrová. Pozornost věnovala Malé Čermné i Českému koutku za polskou...

Zkoušený Královéhradecký kraj si domluvil 35 lůžek v polském příhraničí

Pacienti z přetížených nemocnic v Královéhradeckém kraji by mohli putovat do špitálů v Polsku. Hejtmanství to dojednalo...

Dvorský hrabáč se narodil jako podměrečný, ale mléko mu chutná

V Safari Parku ve Dvoře Králové se narodilo mládě hrabáče kapského. Je sice nejmenší v historii zdejšího chovu, ale...

Vakcína míří k praktikům na Trutnovsko a Královéhradecko, zatím na zkoušku

Na Trutnovsku a Královéhradecku mají s očkováním proti covidu-19 poprvé pomoci i praktičtí lékaři. Kraj s nimi již...

Bizarní zážitky z těhotenství: Vůně hlíny, hlava v oblacích a neodolatelná chuť na molitan
Bizarní zážitky z těhotenství: Vůně hlíny, hlava v oblacích a neodolatelná chuť na molitan

Těhotenství přináší hodně zajímavých situací a stavů, které jsou jiné než obvykle. Máte chuť na jídlo, které jste předtím nemohla ani vidět,...

Gabriela Koukalová: Exmanžel mě podváděl a myslím, že utrácel mé peníze

Bývalá světová šampionka v biatlonu, dnes moderátorka televizního pořadu Showtime, Gabriela Koukalová přiznává v...

Bondgirl Rosamund Pike žije v Česku. Překvapili ji opilí rafťáci v Krumlově

Britská herečka Rosamund Pike (42), známá například z bondovky Dnes neumírej, se kvůli natáčení s celou rodinou...

VIDEO: 5 triků, jak v obchodě otevřete mikrotenový sáček. Rychle a bez nervů

Suché ruce a mikrotenové sáčky - často náš největší nepřítel v obchodech. Někdy je to v oddělení pečiva či ovoce a...

Chci kratší pracovní týden a pět týdnů dovolené, říká Maláčová

Válka o kurzarbeit dospěla do fáze podepisování podmínek mírové dohody. Alespoň to tak působí z úst ministryně práce a...

Zemřel český DJ Thomas Coastline. Bylo mu 35 let

Zemřel známý český DJ Thomas Coastline, vlastním jménem Tomáš Malina. V minulosti prodělal rakovinu tlustého střeva. O...