Redakce iDNES.cz u příležitosti 20. výročí Česka v Evropské unii vybrala projekty, které díky penězům z Bruselu v Královéhradeckém kraji nejvíce zazářily, i ty po nichž zůstala nepříjemná pachuť. Ne vždy se přitom oba pohledy vylučují.
Například oceňovaná revitalizace Kuksu na Trutnovsku sice areál nesporně posunula, avšak okolnosti zakázky řešily soudy. Podobně se dostala do hledáčku policie i nová lanovka na Sněžku, která roky jezdila na cizích pozemcích kvůli nedořešeným smlouvám. Policie však případ nakonec odložila.
PLUS Čtvrt miliardy do Sudet
Zchátralý barokní klášter v Broumově býval tajemným uzavřeným „zámkem“, před necelými dvaceti lety se však nastartovala jeho proměna. Benediktini coby staronoví vlastníci v roce 2007 otevřeli veřejnosti nejprve zahradu a před devíti lety dokončili obnovu nejen zahrady, ale i zhruba pětiny budov areálu. Stát do té doby sice poslal na opravy národní kulturní památky 53 milionů korun, zásadní však byla částka téměř 249 milionů z evropských peněz, která dovolila největší opravy v klášteře za sto let.
Vzniklo nahrávací studio, koncertní sály a učebny. Opravami prošly rozlehlé chodby, veškeré rozvody a na tři stovky dveří i historická zahrada o rozloze 2,5 hektaru. Vznikl tam multifunkční sál Dřevník, opraven byl i domek kuchaře, zahradníka, galerie Dům, kašna, památník opata Jakuba Chmela i historický kuželník. V klášterní knihovně byla restaurována stropní freska a knižní regály a v dalších sálech i nástěnné malby. Opatství s Agenturou pro rozvoj Broumovska, která provoz v klášteře zajišťuje, vybudovaly z peněz soukromých dárců 70 lůžek v bývalých mnišských celách.
Nezisková agentura provozuje třeba tiskárnu coby sociální podnik, organizuje hudební festival Za poklady Broumovska nebo zve výrazné osobnosti na Broumovské diskuse, má ale i hotely u Adršpachu. Iniciovala i účast Broumova v klání o titul Evropské hlavní město kultury 2028, v němž město loni vystoupalo s konceptem kreativních poutníků až do finále.
„Rekonstrukce kláštera nebyla při zahájení naší činnosti cílem. Chtěli a začali jsme klášter po dohodě s benediktiny využívat k veřejně prospěšným aktivitám, převážně kulturním a vzdělávacím, ale také jako zázemí pro naše regionálně rozvojové aktivity. To umožnilo jeho významnou opravu a ta zase rozšíření našich aktivit,“ shrnuje vzájemnou provázanost podnikatel a filantrop Jan Školník, který je spoluzakladatelem Agentury pro rozvoj Broumovska.
Za kulturou do Broumova míří i řada přespolních, památku si ročně prohlédne na šedesát tisíc turistů. Region však má své potíže s vylidňováním a odlehlostí, velký zaměstnavatel je tu jediný, ubývají lékaři. Podle Jana Školníka je recept na udržení obyvatel v kvalitním bydlení, veřejných službách, podpoře podnikavosti, ale právě i kultuře.
Někteří místní však pro klášterní kulturu nehorují. „Vždy tu byly dva světy: klášter, kterému patřilo všechno, lesy, polnosti, poplužní dvory, knihovna, škola, a pak město v poddanském stavu. Většina historie je stýkání a potýkání měšťanů s klášterem. My v této době neděláme nic jiného, než že tuto strukturu replikujeme. Máme tu klášter, který na sebe strhává výraznou pozornost, jezdí do něj zvučná jména a koncentruje se zde intelektuální, politický i finanční kapitál. To vše v jednom malém místě a moc to do okolí neprokapává. Dotace pro klášter a agenturu mi nevadí, mimo ně nejsou ale příliš vidět,“ všímá si historik a publicista Jan Hamerský.
MINUS Neuhlídali podmínky a přišli o obří dotaci
Fiaskem skončila snaha Dvora Králové nad Labem o zisk obří dotace na přestavbu bývalé Mayerovy továrny v centru města na kulturní centrum se sálem, podzemními garážemi a zábavním parkem. Radnice chtěla na miliardový projekt získat 371 milionů z Národního plánu obnovy, jenže se s podaným projektem nevešla do podmínek. Novostavba půdorys původní továrny překračovala o více než povolených pět procent. Pro Dvůr to vloni znamenalo vyřazení žádosti a zhasnutí nadějí na historicky největší investici města, která měla původně odstartovat v lednu tohoto roku. Radnice sice měla možnost podat na podzim novou žádost v dalším kole dotační výzvy, kde se podmínky zmírnily, avšak zastupitelé zatáhli za brzdu, protože hrozilo, že by se obří projekt nestihl do konce roku 2025, což byla podmínka dotace.
„Byl by to obrovský hazard. Přestože jde o poslední šanci na takto velké peníze si sáhnout, s velkou pravděpodobností bychom museli dotaci vracet,“ vysvětlil starosta Dvora Králové Jan Jarolím (ANO).
Přestavba továrny byla vůbec první investicí, na kterou město vypsalo architektonickou soutěž. Původně se počítalo s rozpočtem 350 milionů, který narostl kvůli inflaci. Radnice však získala 110 milionů na sanaci ekologické zátěže v areálu. Chce tak alespoň připravit území na další využití.
PLUS Na Sněžku bez dotace leda po svých
Málokdo si už dnes dokáže představit nejvyšší českou horu bez typické kabinkové lanovky. Díky ní je Sněžka přístupnější pro starší výletníky i rodiny s menšími dětmi, kteří by si často na výstup pěšky netroufli. Jenže nebýt dotací, jinak by to nešlo. Původní sedačková lanovka z roku 1949 sloužila neuvěřitelných 63 let.
„Projektovaná životnost přitom byla původně jen 17 let. Získání dotace na stavbu lanovky bylo zcela zásadní. Pokud bychom ji neměli, Pec by si stavbu nemohla dovolit. Banky by nám tolik ani nepůjčily. Už takhle jsme si brali úvěr 90 milionů,“ vzpomíná někdejší dlouholetý starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek (nestr.).
Lanová dráha vyšla zhruba na 311 milionů korun, město nakonec zaplatilo kolem 80 milionů korun. Dnes je lanovka pro Pec pod Sněžkou zlatým vejcem. Za rok 2022 svezla téměř 247 tisíc turistů a vynesla středisku 33 milionů korun. Přepravní kapacita se přitom s novou technologií nezvýšila, což byla podmínka Správy Krkonošského národního parku. Za hodinu může lanovka svézt 250 lidí.
MINUS Podvody kolem školení zasáhly i Horskou službu
Na penězovody z unie se přisála i celá řada podvodníků a některé projekty skončily až u soudů. Krajský soud v Hradci Králové třeba v červnu 2020 uznal vinu hned 27 fyzických a právnických osob, které se různým způsobem podílely na rozsáhlých podvodech kolem školicích kurzů financovaných z Evropy. Finančním objemem sice nešlo o tak velkou částku, škoda přesáhla jen něco přes 10 milionů korun, vynikla však velikostí chobotnice.
Neoprávněné čerpání dotací z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost zahrnovalo sedm projektů, při nichž došlo k porušení dotačních podmínek nebo se jednalo dokonce o fiktivní kurzy, které se neuskutečnily, například v gastronomii, v péči o seniory nebo při školení záchranářů. Soud tehdy konstatoval, že pachatelům se podařilo vylákat peníze z Krajského úřadu v Hradci Králové, protože selhal systém kontroly.
„Pokud seděly papíry, bylo vše v pořádku. Neexistovalo, aby se kontrolovalo, jak školení probíhají,“ řekl předseda senátu Petr Mráka. Případy spadaly do let 2012 až 2015.
Kauza zasáhla i do prostředí Horské služby České republiky, kde měli být proškoleni dobrovolní pracovníci, ale ve skutečnosti se vzdělávali cvičitelé Horské služby. Organizace to označila za administrativní pochybení. Soud přesto nakonec udělil podmínku tehdejšímu šéfovi Horské služby Jiřímu Brožkovi a náčelníkovi v Krkonoších Pavlu Jirsovi, kteří museli zaplatit také pokuty 30 tisíc a 15 tisíc korun. Oba již na pozicích nepůsobí. Brožkovi soud tehdy uložil zákaz činnosti statutárního orgánu na dobu tří let, který vypršel loni v červnu.
„Bylo to období, ke kterému bych se nerad vracel,“ nechce kauzu po letech komentovat Brožek, který byl ústředním náčelníkem 15 let.
PLUS Nejmodernější divadlo pozvedlo Trutnov
Jestli se některému projektu v kraji povedlo doslova zazářit nejen na české mapě, pak je to kulturní centrum Uffo v Trutnově. Částečně prosklená stavba byla označována jako nejmodernější divadlo v Česku a posbírala řadu ocenění. Stala se Stavbou roku 2014 a především pomohla do Trutnova přitáhnout špičkové umělce.
„Dříve podobný prostor v Trutnově chyběl. Divadlo se hrálo v Národním domě, což byla s trochou nadsázky taková tělocvična s pódiem. Přitom podobně velká města mívají nejen divadlo, ale i vlastní soubory nebo další koncertní sály. Díky Uffu je Trutnov atraktivní i pro zahraniční umělce, což dokazují projekty nového cirkusu nebo i kvalita jazzového festivalu,“ upozorňuje ředitel Libor Kasík, že špičkový „hardware“ je nezbytný pro kvalitní produkce.
Multifunkční sál nabízí podle uspořádání od 356 do 774 míst pro diváky. Trutnov za jeho stavbu v letech 2008 až 2010 zaplatil zhruba 480 milionů korun, z toho 180 milionů přiteklo z Bruselu. Centrum přitahuje ročně kolem 90 tisíc návštěvníků.
MINUS Stezka se nepovedla, dotace šla i na opravu
Kuriozitou z Broumovska jsou dvě dotace, které šly do jediné cyklostezky u Meziměstí. Ač sousedící polský Mieroszów dotáhl k hranici asfaltku, na české straně Správa Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko svolila na 1,2 kilometru pouze s minerálním betonem a s ohledem na zemědělce se asfaltovalo jen 300 metrů. Dotovaná stavba od kostela ve Vižňově po Nowe Siodlo vyšla v roce 2011 na 5,8 milionu korun, jenže minerální beton, tedy mechanicky zpevněné kamenivo, se kvůli nevhodnosti za dva roky rozpadl. Náprava vyšla na 3,4 milionu korun bez započtení daně, z toho dotace činila 2,5 milionu.
„Tenkrát jsem se divila, jak se ta cesta za deště úplně rozpadala. S asfaltkou je to už bez problémů, jenže to sem zase láká řidiče v autech, kteří tady nemají vůbec co dělat, nikdo je ale nechytá,“ popisuje obyvatelka Vižňova, ale jméno nechce zveřejnit.
Když opravenou cyklostezku otvírali v září 2015 přímo na hranici znovu, místostarosta Meziměstí Pavel Hečko (tehdy ČSSD) si neodpustil rýpnutí. „Je to sice hranice pomyslná, ale jedna tady je. Představte si, že tady u nás je CHKO, a tím pádem i ten motýl je zde chráněný. Teď motýl přeletí na polskou stranu, tady už CHKO není, a tím pádem už není chráněný ani on. Podobně je to i s tím asfaltovým povrchem cyklostezky. V Polsku byla cyklostezka asfaltová od samého počátku, ale u nás jsme asfalt položit nemohli. Je celkem absurdní, že to, co může být na jedné straně, tak není možné udělat na druhé straně,“ citoval server Naše Broumovsko politika, který zemřel před třemi lety jako krajský radní a starosta.
Meziměstí s Mieroszówem si právě na atrakcích pro sport a rekraci v odlehlém pohraničí dávali záležet. Z dotací opravili meziměstské koupaliště a polskou sportovní halu, Mieroszów vystavěl rozhlednu i Bike arénu, propojení zajišťovaly cyklostezky. Meziměstí dokončilo úsek z Vižňova do Starostína koncem roku 2014 také jako asfaltku. O chybějící část cyklostezky, díky níž by se cyklisté vyhnuli frekventované silnici, tu dosud usilují. Odhadem vyjde na 19 milionů a město na ni chce získat 16,5 milionu z dotace.
Proti asfaltu pro cyklostezky však ochranáři vystupují i nadále. V krajině upřednostňují přírodní povrch a asfalt jen na velmi frekventované úseky bez vyšší ochrany, obce to však žádají v novém Plánu péče přehodnotit.
