Kultura, ale také peníze, pracovní místa, nové příležitosti a rozvoj. Takový by mohl být přínos soutěže o titul Evropské hlavní město kultury (EHMK).
Broumovští ve zkratce vystihují svou kandidaturu jako kreativní poutnictví. Jestliže se týmu podaří v pátek vyhrát, po Praze a Plzni bude sedmitisícový Broumov pro svou velikost i mnohá znevýhodnění velmi netypickým kulturním městem. Nesoutěží však samo, má přesah do Dolnoslezského vojvodství i celého Královéhradeckého kraje.
„Kreativní poutnictví je schopnost, jak se vztahovat k sobě i ostatním, jak spolu komunikovat a vztahovat se k tomu, co nás přesahuje a je nám společné, tedy k přírodě a krajině,“ vysvětluje výkonný ředitel Nadačního fondu Broumov – město kultury Jan Školník, že kulturu nezužují jen na umění.
Nápad na kandidaturu se zrodil v týmu, který připravuje vzdělávací a kulturní programy v klášteře. V létě 2020 s tím broumovští zastupitelé souhlasili, loni tým podal přihlášku a Broumov překvapivě postoupil do finále. Před necelým měsícem odevzdali na ministerstvu kultury zpřesněnou verzi přihlášky. Zatím ji drží v tajnosti, zveřejní ji s ohledem na konkurenční České Budějovice až koncem týdne.
Za poslední dva roky získal Broumov už vlastní kulturní koncepci na roky 2022 až 2032. Předcházely tomu čtyři workshopy s místními organizacemi, spolky, školami a dalšími aktéry, pořadatelé vyhodnocovali dotazníky a hloubkové rozhovory.
Přihláška do města kultury se rozkročila od historického dědictví po současnost, vzývá inovace i podnikání v kreativním průmyslu, ohlíží se na přírodu a zadržování vody v krajině. Zdůrazňuje, že ve venkovských oblastech Evropy žije třicet procent obyvatel, které pojí podobné potíže. Tým bere ohledy na znevýhodněné či romskou komunitu.
Finálový týdenPorota si v pondělí prohlédla Broumov a nedaleké Stěny, na Kostelním náměstí vystoupily herečky novocirkusového Holektivu s pouličním divadlem Letkyně. Ve čtvrtek 29. června od 16 hodin bude mše v kostele sv. Petra a Pavla, od 17 hodin na Kostelním náměstí začne benefiční koncert pro další opravy této památky, vystoupí Prima Jazz Band, sbor Stěnavan, kapela Ježkovy voči, dětské soubory. Porotci vyřknou verdikt v Praze v pátek 30. června odpoledne. Na broumovském Dětském hřišti zájemci mohou sledovat vyhlášení od 15 hodin, bude tam divadlo, street dance, zahraje Lucie Revival a Ledvin Stones. |
V již fungujícím programu OnStage se přes sedmdesát dětí ze sociálně slabých rodin týdně schází zdarma v kroužku a pak vystupují i na opravdovém pódiu. Nedávno také další místní děti a muzikanti spolu s profesionálními tvůrci uvedli s velkým ohlasem jazzovou operku, která vznikla přímo pro Broumov.
Inovovaná přihláška teď bere v potaz i výhrady porotců, kteří doporučovali týmu přidat i evropský a digitální rozměr kandidatury nebo zaměřit se na dopravu v okruhu od Náchoda, Trutnova a Walbrzychu, kde by případní hosté města kultury zejména v hlavním roce kandidatury 2028 měli najít větší možnosti ubytování.
Teď si v Broumově podávají dveře pozoruhodní hosté. Nedávno přijel starosta francouzského Bourges, které kandiduje na tamní titul, nebo polský velvyslanec, jenž řešil dopravu.
Dějí se i výjimečné počiny, třeba Pechakucha Night, kde se potkaly inspirativní osobnosti, jež se přistěhovaly do regionu. Před pár dny zase pražské A studio Rubín a Chemické divadlo na divadelní pouti mezi poli sehrálo koláž Pivo, hlína, pavlišov, inspirovanou historkami z místních hospod i nelehkou historií.
Město už obdrželo příslib budoucí finanční podpory od vlády i kraje pro případ, že vyhraje. Stojí za ním i polští starostové z příhraničí i dobrovolné svazky obcí z Broumovska a Policka.
Kultura, ale i stavby
Zisk titulu by znamenal, že se ve městě a širokém regionu uskuteční kulturní programy za téměř 500 milionů korun. Miliarda by mohla přitéct zčásti z dotací na některé stavby či vybavení. Své záměry přihlásily do seznamu okolní města i kraj.
Rozpočet na kulturní programyPokud by Broumov získal titul, počítá se s kulturním programem na dalších šest let. Neinvestiční část: Od získání titulu až do roku 2029 půjde o částku až 485 milionů korun na program, marketing a komunikaci, produkci, provozní a ostatní výdaje. S nejvyšší částkou se počítá na kulturní pořady v roce 2028. Ministerstvo kultury se podílí 194 mil. Kč, Královéhradecký kraj 107 mil. Kč, Evropská unie 47 mil. Kč, polští partneři 38 mil. Kč, další partneři 38 mil. Kč, donoři 41 mil. Kč (z veřejných peněz jde necelých 92 procent, 8 procent ze soukromých). |
„Nakonec jsme tam dali kapucínský klášter v Opočně. Je tu myšlenka poutnictví, my připravujeme revitalizaci kláštera. Chceme připravit i poutní stezku po klášterech, zařadit tam novoměstský nebo polický, kde se už s benediktiny domlouváme,“ říká krajská radní Martina Berdychová (Východočeši).
V případě vítězství Broumov vydá za kulturní programy v dalších letech 18 milionů korun, své výdaje na kulturu už zvýšil. Do seznamu investic si radnice zapsala vybudování knihovny a základní umělecké školy.
„Jde o věci, které plánujeme, ale nemáme čas čekat, zda dopadnou v rámci města kultury. Budu rád, kdyby se díky titulu podařilo opravit alespoň dům pro zušku, což je nejnákladnější stavba, protože je to školské zařízení, na která je teď přetlak žádostí,“ připouští starosta Arnold Vodochodský (Broumovská vlna).
Přestavbou by mohla projít také památkově chráněná barokní sýpka z roku 1692 na okraji Police nad Metují. Místní podnikatelka chce špýchar koupit a vybudovat pivovar s restaurací a možná ubytováním. Police Symphony Orchestra má zase záměr s kulturním sálem, restaurací a ubytováním. Vedení radnice už jim nabídlo, že by mohli spojit síly.
Poličtí zastupitelé ve středu rozhodli pouze o tom, že k sýpce zatím pořídí statické posouzení a další podklady.
„V usnesení jsme se vyvázali z města kultury, abychom nebyli někam tlačeni, kdyby to nebylo ideální. Pokud to bude pro nás výhodné a Broumov po nás bude chtít, abychom do realizace šli, pak se můžeme zapojit v dalších krocích,“ říká polický starosta Jiří Škop (ODS).
23. února 2020 |
Orchestr proslul velkolepými koncerty nejen v regionu a Špejchar by chtěl opravit, ať už město kultury dopadne, nebo ne.
„Řešíme existenční věci, orchestr i díky sboru se rozrostl a zkušebna, kde působíme v pronájmu od benediktinů, nedostačuje. Zkoušíme na dvou místech. Proč neopravit kulturní památku, která by nesloužila jen nám, ale i městu? Rozhýbalo by to spoustu věcí, dá pracovní místa mladým lidem,“ tvrdí zakladatelka orchestru Petra Soukupová.
Rozpočet na investicePokud Broumov uspěje, počítá se s investicemi do zázemí, které má širší region podpořit. Investiční část: Celkový rozpočet činí 1,1 mld. Kč. Ministerstvo kultury přislíbilo třicetiprocentní podíl 290 mil. Kč, dále se složí město, kraj, Unie a další; podíl soukromého sektoru bude zhruba 15 procent. Královéhradecký kraj se zapojí opravami kláštera v Opočně, projekt Kreativní klášter má vyjít na 306 mil. Kč. Broumov chce přestavět dům v centru pro městskou knihovnu za 40 mil. Kč a opravit další dům pro základní uměleckou školu za 98 mil. Kč. Soukromí investoři v Broumově chtějí opravit mlýn pod klášterem na kreativní centrum MLýN za 123 mil. Kč, obnovit zchátralý Městský hotel za 123 mil. Kč. Police nad Metují a Police Symphony Orchestra uvažují o přestavbě historického špýcharu na komunitní a kulturní centrum za 123 mil. Kč. (Zdroje: Město Broumov, nyní zveřejněná přihláška bid book z roku 2023, zmiňujeme nejnákladnější projekty.) |
Její tým už se podílí na opening ceremoniálu, který se uskuteční v případě vítězství Broumova, anebo na inkubátoru, jak pracovat s mladými lidmi, aby region nečelil ustavičnému odlivu.
Soukromé brownfieldy
V rozpočtu investic se počítá i s patnáctiprocentním podílem ze soukromé sféry.
Mezi vlastníky budov zamýšlených k revitalizaci je Agentura pro rozvoj Broumovska zastupovaná Janem Školníkem či Investiční klubový fond Broumovsko, kde figurují vedle Školníka také další známí podnikatelé Libor Winkler či Jan Barta, kteří už dříve v regionu investovali třeba do hotelů.
Broumovský podnikatel vloni odešel z řízení Hobry – Školník a věnuje se projektům kolem kláštera či regionu a vede nadační fond města kultury.
„Broumov bude potřebovat dodatečnou infrastrukturu pro ubytování. Pokud jde o Městský hotel, řada Broumováků by si přála, aby byl opraven. Beru to tak, že v projektu hotel je, ale kdo ho bude opravovat, to není zatím rozhodnuto. Vlastník budovy (IKF Broumovsko - pozn. red.) se může změnit, moje angažmá v projektu není byznysové, ale spíše veřejně prospěšné. V týmu kandidatury pořád ještě figuruji z velké části jako dobrovolník,“ obhajuje Jan Školník svou dvojí roli.
Rozumí prý, že se lidé ptají, zda se něco bude stavět, ale osobně vyzdvihuje hlavně kulturní rozměr kandidatury.
Adršpach si drží odstup
Plány města kultury počítají i s udržitelným přístupem ke krajině či k „pomalému“ cestovnímu ruchu. Pískovcová skalní města tu v sezoně trpí přílišným zájmem turistů a dopravními komplikacemi.
Pořadatelé proto plánují akademii šetrného turismu, která bude sbírat zkušenosti odjinud. Výsledkem má být rozvinutější zázemí pro návštěvníky.
Město Teplice nad Metují se v „tvrdých“ projektech v první verzi přihlášky přidalo plánovanou stavbou návštěvnického centra u vstupu do Teplických skal, ale nakonec tam nefiguruje. Mnohem zatíženější Adršpach na seznamu investic také nemá žádnou položku. K městu kultury jsou tu rezervovaní.
„Praha a Plzeň jako velká města, která dosáhla na titul, byla připravena svou infrastrukturou na příliv turistů, ale malé město v Portugalsku to zahltilo. To je přesně problém tohoto regionu, v roce 2028 už bude dálnice z Polska na Jaroměř, ale chybí tu strategie. To, čemu my čelíme uprostřed turistické sezony, to tu může být celý rok, z Evropy to sem bude jednoduchá spojnice,“ obává se místostarosta Adršpachu Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach).
Podle něj Adršpach i Teplice jsou příliš specifickou oblastí, takže bližší vztah k tomu, co nabízí město kultury celému Broumovsku, tady příliš necítí.
Možnost, že Broumov uspěje, budí různé reakce. Někteří se ke kreativní budoucnosti dosídleného pohraničí nadšeně hlásí, jiní na sítích upozorňují, že bez lékařů a nabídky pracovních míst se tady obstát nedá.
„Na Broumovsku byla kdysi úplně jiná hustota obyvatel, byly tu obrovské statky, kde pracovala spousta lidí. Bohužel se to historicky změnilo. Pokud se tam nepodaří dostat zaměstnanost pro lidi, tak kromě toho, že tam pojedou na výlet, je tam nebude nic jiného táhnout,“ varoval na jaře na krajském zastupitelstvu exstarosta Trutnova Ivan Adamec (ODS).
